TLDR: Starší lidé nesdílejí víc dezinformací proto, že by nepoznali falešné zprávy. Sdílejí je proto, že s věkem sílí jejich politická zaujatost – a ta přebije kritické myšlení. Studie zde.

Je to ironické: generace, která svým dětem říkala, že „nemají věřit všemu, co dávají v televizi“, dneska patří mezi nejplodnější šiřitele nesmyslů na sociálních sítích. Obvyklé vysvětlení říká, že starší lidé hůř rozeznají falešné zprávy od pravých. Nová studie ale ukazuje, že tohle je špatně – a že skutečné vysvětlení je mnohem depresivnější.

Kritičnost vypíná

V první řadě studie z University of Colorado Boulder (USA + Brazílie, 2 500 lidí) potvrdila něco, co vidíme na Facebooku už roky: lidé nad 55 let sdílejí víc politického dezinfa než mladší uživatelé. Ale ne proto, že by byli méně schopní – naopak, jak tvrdí typické vysvětlení: podle testů rozeznávají dezinformace stejně dobře jako dvacátníci. Problém je, že ve chvíli, kdy zpráva nahrává jejich straně, kritičnost vypíná a sdílení jede skoro automaticky.

Výzkum ukazuje, že starší lidé umí posoudit pravdu a lež, ale jejich reakce je ostře asymetrická. Když titulek chválí jejich politickou skupinu, skepse zmizí. Když naopak vyzdvihuje opačnou stranu, reagují extrémní nedůvěrou, a to i tehdy, kdy je obsah pravdivý. Autoři tomu říkají motivované uvažování – mozek nehledá pravdu, ale potvrzení týmové příslušnosti.

Americký fenomén?

A nejde jen o USA. Stejný efekt se objevil i v Brazílii, která má zcela jiný politický systém s desítkami stran. Lidé hlasující pro Bolsonara nebo Lulu reagovali identicky: čím byli starší, tím víc sdíleli obsah podporující jejich „tým“ a tím přísněji posuzovali cokoliv opačného. Studie tak naznačuje, že problém není ani kultura, ani platforma – ale univerzální lidský sklon k partičnosti, který s věkem sílí.

Zajímavé je i to, co studie nenašla. Nepotvrdila, že by starší lidé měli menší mediální gramotnost. Nepotvrdila ani to, že by nerozuměli technologiím natolik, aby byli snadněji oklamatelní. Rozhodující není technická dovednost, ale psychologická motivace. S věkem klesá ochota měnit názory, zvyšuje se identifikace s politickou skupinou a roste potřeba chránit „náš“ svět proti „jejich“…

Dlouhodobý jev?

Nechci, aby to znělo jakkoliv antiseniorsky, ostatně ani já nemládnu. Výzkum ale v zásadě nepříjemně naznačuje, že běžná představa o „bájných dobách rozumu“ je iluze. Polarizace není způsobena tím, že by mladí byli extrémní a staří zmatení – ale tím, že s věkem se každý z nás statisticky stává vyhraněnějším.

Což s narůstajícím věkem platí nejenom stran politiky, ale i jiných osobnostních rysů. Sociální sítě proces ohledně politiky „jen zrychlují”: algoritmy servírují obsah, který přesně ladí s tím, co chceme slyšet, a starší uživatelé na něj reagují loajálněji a emotivněji.

Co s tím?

Autoři doporučují jednoduchou, ale nepopulární radu: méně sdílet a více přemýšlet. Nesdílet nic jen proto, že „se to hodí našim“. A hlavně nebát se komunikovat s lidmi, kteří mají opačný politický názor. Kontakt mezi různými bublinami snižuje polarizaci a zlepšuje úsudek – zatímco uzavírání se do vlastního kmene zvyšuje ochotu věřit čemukoli, co posílí pocit sounáležitosti.

Nechť to není rada jen pro dnešní seniory. Stejná past čeká i nás mladší ročníky, až budeme o dvacet let starší – poněvadž identický mechanismus jednou dopadne na všechny, kteří se nestihli v mládí upít k smrti!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]