TLDR: Je libo aromaterapii na steroidech? 2500 let stará alabastrová váza naznačuje, že různé formy opia byly užívány běžně a ve velkém. Studie tuna.

V nové studii vědátoři rozebrali 2 500 let starou alabastrovou vázu ze starověké Persie, na které je víc nápisů než na zdi hajzlíku – našli tam popisky akkadsky, persky, elamsky, ale i egyptsky – a uvnitř našli taky noskapin, morfin, thebain i další látky z máku.

Obojí naznačuje, že opiová vůně nebyla v Egypt (a nejspíše ani jinde ve starověkém světě) ě žádná vzácnost…

„Jak to může říct jedna váza?“

Nesoudí na to ale jen z jedné vázy. Uvnitř hrobek Nové říše byly již dříve objeveny podobné nádoby obsahující stejné látky. A protože takové vázy měl i Tutanchamon, vědátoři si myslí, že i jeho ikonická sbírka aromatických mazadel mohla být spíš starověká „relaxační farmacie“. V některých nádobách jsou doslova vidět otisky prstů dávných zlodějů, kteří šli po tom nejcennějším!

Andrew Koh, vědátor z Peabodyho muzea, a jeho kolegové, se domnívají, že ona váza je jenom vrcholkem ledovce. Tato relikvie je jednou z méně než deseti podobných, neporušených exemplářů nalezených při různých vykopávkách. Váz tedy není mnoho. Badatrelé mají tendenci studovat a obdivovat starověké nádoby pro jejich estetické kvality, ale teprve Kohův program je jedním z několika současných, jaké zkoumají i obsah podobných nádob – odbočka, nutno ovšem zmínit i tuzemskou iniciativu Alchemies of Scent, která se snaží o analogický výzkum; konec odbočky.

Jedna nádoba tedy ukazuje na širší souvislosti. To, že se opium používalo napříč elitními i běžnějšími vrstvami, ukazuje, že šlo o kulturně rozpoznatelnou věc – skoro jako když dnes vidíte vodní dýmku a víte, k čemu je. Akorát v Egyptě roku 500 př. n. l. to mělo asi o něco větší grády.

„No a víc než jednu vázu nemáme?“

Další stopa vede do Tutanchamonovy hrobky: pokud se analýza jeho nádob potvrdí, můžeme přepsat část historie staroegyptských rituálů – a zjistit, že místo parfémů se tam podávalo cosi mnohem silnějšího. A pravděpodobně oblíbenějšího! Samože dobré taky zmínit, že se fčil bavíme o Egyptě ve zkoumaném období kolem roku 500 př. n. l. (odkdy je ta váza) až 1 200 př. n. l. (kdy žil Tutáč). V jiných periodách tomu mohlo být z různých (kulturním i ekonomických) důvodů jinak, ale taky nemuselo! Prostě to jindy nevíme úplně…

Takto široké užívání opia dnes působí samože poněkud nezdravě. Dneska už samože víme, že opium má celou řadu nevýhod. Třeba inhibuje pohyb svalů ve střevech, což vede k zácpě. Může taky vysušovat ústa a sliznice v nose.

Ale hlavně užívání opia vede k fyzické a psychické závislosti s nedobrými konci a může vést i k předávkování. Ale, klasicky, nejsme od Egypťanů zase tak daleko. Vlastně vlivem deregulace a následného velkého nadužívání i dnes bují zejména v USA opioidová krize…

„Takže opiáty jsou k prdu?“

Opiáty mají sice (i mimo USA) stále své místo v medicíně, ale typicky jen (nebo ideálně) jen u velmi silných bolestí a/nebo paliativních případů, kdy výhody převáží nad nevýhodami.

Nicméně, můžeme hádat, co je naše dnešní opium, jehož užívání nám připadá normální – ale za tisíce let se postlidi budou divit, jak jsme na tom my hlupáci kdysi mohli ujíždět!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]