TLDR: Strava méně bohatá na cukry, kratší délka života i skutečnost, že některé si zuby čistí jsou rychlou odpovědí! 

Všichni to znáte – pejsek, který kartáček neviděl, jak je rok dlouhý, svými tesákty okusuje kus dřeva, zatímco vaše zuby vypadají jako noty na buben a začnou se viklad, jenom pohlédnete na balení oříšků. Odpověď na to, proč si zvířátka nemusejí čistit zuby, je delší a komplexnější – a pro mnohé jiné biočichy odlišná…

„Nežerou odlišný věci?“

Bude to asi překvapivé, ale zvířátka nejedí totéž jako lidi! Zatímco my si do nácků cpeme stravu bohatou na cukry pomalé i rychlé, kam patří zejména sacharidy, typická strava zbylých biočichů je daleko bohatší na jiné složky. 

A tak se masožravci živí majoritou bílkovin uvnitř syrového masa, zatímco býložravci jsou zase plní rostlinné vlákniny. To má několikerý efekt – výrazně méně cukrů také výrazně méně svědčí bakteriím, které jsou původci zubního kazu. Jen strava to samože nespasí – stejně důležitá je i přítomnost plaku a bakteriální flóry. Například některé škroby mohou být stejně rizikové jako cukry, i když nejsou tak sladké. Nicméně naopak právě vláknina pomáhá čistit chrup od zbytků potravy. Ale to není jediná odpověď…

„Nežijou taky kratší dobu?“

Mnoho biočichů má ve srovnání s lidmi věru kratší život. Je super, že pes nepotřebuje kartáček – ale také typicky odchází do Valhally ve věku, kdy lidé sotva míří do šesté, sedmé třídy. To znamená, že jejich zuby nemusí vydržet tak dlouho, čímž se snižuje pravděpodobnost zubních problémů během jejich života.

Jistě, známe i biočichy, kteří žijí výrazně déle než lidé. Mnohé z nich ale zároveň nemají žádné zuby. Například notoricky dlouho žijící suchozemské želvy zuby zcela postrádají – namísto toho má rohovité čelisti podobné ptačímu zobáku, byť někteří mořští plazi, jako karety, mají struktury podobné zubům. Jak jsme zmínil, situace se notně může lišit druh od druhu, nad podobnými generalizačními články právem biologům a veterinářům vstávají vlasy na hlavě…

„Nemají nějaké speciální vychytávky?“

Některá zvířata mají v rukávu také šikovný trik, na který si můžeme jen brousit zuby (pun intended) – průběžně si vyměňují zuby. Například žraloci (shodou okolností jiný dlouhodobě žijící druh) mohou za svůj život vyměnit tisíce zubů, což jim zajišťuje, že mají vždy ostré nástroje pro práci.

Další druhy zase produkují sliny s jedinečnými vlastnostmi, které pomáhají udržovat zdraví ústní dutiny. Takoví psovití mají ve slinách vyšší pH, což pomáhá neutralizovat kyseliny a chránit zuby.

„A co když si zuby čistí?“

A další zvířata s menším štěstím nakonec páchází variaci toho, co děláme my – některé druhy si skutečně také zuby čistí. Nemají sice kartáčky, ale mohou pečovat o chrup žvýkáním kostí, kůry nebo vláknitých materiálů, čímž se podobně snaží odstranit nečistoty a plak, a udržet tak svůj chrup v dobrém stavu!

V kombinaci s dalšími faktory tak lze říct jednoduše: i zvířátka musejí pečovat o svůj chrup určitým způsobem – ať už adaptačními mechanismy, pozměněným chováním anebo úpravou stravy – pokud tedy chrup vůbec mají… 

„No ale jsou v tom daleko lepší než my, ne?”

Ano a ne. V něčem ano, viz výše. Stran toho, že „lIdI mAjÍ kAzY a zVíŘaTa nE”, kolují doslova konspirační „teorie” navázané na skutečnost, že v naší stravě je hodně sacharidů, což určitě existuje, abychom rychleji umírali a zubaři měli víc peněz! Fskutečnosti ovšem to, že žereme moc sacharidů a měli bychom žrát víc zeleniny (a ne nutně masa, viz jiné problémy našeho těla, které z čistě biologických důvodů praví masožravci nemají), opakuje furt dokola prakticky každá nutriční studie. Jenže cukry nám jak chutnají, tak jsou ekonomicky levnější na pěstování/skladování/zpracování, takže jsou taky nejvíce rozšířené…

Na stranu druhou, i zvířata mohou samozřejmě dostat zubní kaz – to není choroba, která by se vyvinula jenom pro lidi. Podobně jako v případě zvířecího břichabolu to ale poznáme jako lidi podstatně hůř, než když bolí zuby nás. V případě domácích mazlíčků (byť při vědomí, že jejich adaptační mechanismy jsou již zakalené životem s lidmi), ale víme, že biočichové mohou mít zubní kazy a onemocnění dásní stejně jako my. Do tří let věku onemocní dásněmi až 85 % psů a koček! Mimochodem, veterináři běžně doporučují čištění zubů i u psů a koček…

Až tak příště budete závidět hafanům okusujícím kost, že si nemusejí čistit, vězte, že právě můžete pozorovat právě jejich verzi čištění zubů – za plného vědomí, že byť je jejich dentální zdraví typicky vyšší než vaše, také je již dávno přežíváte, můžete jíst čokoládu a, s trochou vůle, si i vy sami můžete své (nejen) dentální zdraví vylepšit i jinými metodami, než čištěním chrupu!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]