TLDR: Analýza 44 000 let starých kostí z belgických jeskyní ukazuje, že někteří neandrtálci se stali obětí lovců konkurenčního klanu, kteří si vybírali slabší ženy a děti. Studie tuna.

Vždycky je příjemné si přečíst o tom, že někdo má/měl horší den než vy! Proto dle mého tolik bují i true crime žánr – a ze stejné ošatky nesu i nový popis paleolitického masakru 44 000 let nazpět, na který došlo na území dnešní Belgie. Jako bonus pro všechny krvechtivé obsahuje i kanibalismus!

Samože, neandrtálci a kanibalismus nejsou žádná novinka: jejich kosti už dřív nesly stejné řeznické stopy jako sobi, koně či mamuti. Jenže nově analyzovaný soubor z Goyet Caves se vymyká – a hrobokopy donutil položit si otázku: nebyli tihle jedinci uloveni cíleně?

„Jak to možou z kostí vědět?”

Badatelé z CNRS, MPI a dalších institucí metodicky prošli celý balík dat: makroskopické řezy, mikroskopii, genetické profily i chemické analýzy. Výsledky ukazují, že kostry patřily nejméně šesti jedincům – čtyřem mladým ženám štíhlé postavy, jednomu dítěti a jednomu kojenci. Všichni sdíleli stejnou stravu, takže šlo o jeden sociální okruh. A všichni byli rozřezáni přesně tím způsobem, jakým neandroši zpracovávali běžnou kořist…

Profil obětí přitom vůbec neodpovídá „přirozené úmrtnosti“. Nešlo o mix slabých, starých, nemocných nebo náhodných mrtvých. Demografie je až podezřele selektivní – mladé ženy a děcka, tedy ti nejméně schopní se bránit. Autoři to tedy interpretují jako analogii vlčího chování: jeden neandrtálský klan mohl cíleně lovit slabší jedince z konkurenční skupiny!

„A zemřeli v té jeskyni nebo už dřív?”

To už nevíme. Ale protože v jeskyni leží rozsekaní neandrtálci společně s rozsekanými zvířaty, výzkum interpretuje místospíše  jako řeznické pracoviště, nikoli pohřebiště. Někdo sem přinesl – nebo přivedl – svou kořist (lidskou i zvířecí) a zcela pragmaticky ji rozporcoval. Oběti mohly zemřít již dříve a být sem jen dovlečeny… Ale snazší logicky bylo, pokud sem byly nahnány po svých…

Stejně tak nevíme, jestli oběti byly skutečně zkonzumovány – ale opět, vzhledem k řeznickým řezným ránám na kostech to spíše působí jako běžná praktika, pokud jste pak získanou biomasu snědli, spíše než jako naporcování na maso, které by nebylo snědeno.

„Nemohli to udělat naši předci a ne neandroši?”

Samože, existuje ještě jedna možnost: že lovci byli Homo sapiens, kteří se právě v té době do oblasti šířili. Autoři to nezamítají, jen považují za méně pravděpodobné – ne, že by H. sapienti byli lidumilové, ale lidí tu prostě bylo méně než neandrošů. Ale že lov přicházel zvenčí skupiny, v tom mají jasno.

Detaily trestného činu starého 44 milénií si tedy můžeme jen domýšlet – ale to, že člověk (byť příbuzný vůči tomu dnešnímu) byl tehdy člověku vlkem, to je zjevné tak či onak! A pokud vám snad takové zjištění náladu nezlepšuje, můžete se uklidňovat alespoň tím, že i kdyby tehdejší oběti nepadly vlivem kanibalistického činu, dnešních dnů by se i tak dožily jen stěží…

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]