TLDR: Bakterky se již používají u některých typů nádorů, ale jako nositelky léčiva jsou zkoumány i pro další typy rakovin. Metastudie tuna.

I když mnohdy nemají nejlepší pověst, většina bakterek nám za normálních okolností buďto nijak neškodí, nebo je pro nás naopak prospěšná. A snaha je, aby to platilo i v případě raka!

Stejně jako jsme se naučili v minulosti domestikovat zvířátka, stáváme se stále lepší i v „domestikaci“ mikroorganismů. Prozatím jsou bakteriální terapie proti nádorovým onemocněním sice velmi limitované, ale nějaké již existují i v praxi – a jejich výzkum se teprve rozbíhá…

„Proč nás zajímají bakterie a rakovina?“

Rakovina je mrcha, která si umí vybudovat vlastní pevnost, odrážet zásahy imunity a časem se klidně naučí ignorovat i chemoterapii. Takže vědátoři už nějakou dobu zkoumaj jako jednu z metod možné léčby i bakterie.

Ty doposud byly v případě raka spíše špatnou zprávou, poněvadž se nádorech chovají jako doma: málo kyslíku, hodně živin, minimum imunitního dozoru, takže různé bakterkové infekce mohou naopak bujení nádorů, jejich rezistenci anebo jejich vliv na zdraví spíše zhoršovat…

Ale protože biologie miluje absurdity, přesně to z nich dělá i ideální „živé léky“. U některých nádorů se to už používá — oslabené bakterie již zasahují u některých forem rakoviny močového měchýře a ve výzkumu běží přes 70 klinických studií bakteriálních terapií – zejména pro nádory, které běžná léčba špatně zasahuje. Ale moderní biotechnologie to posouvá dál!

„Co vše by mohly bakterky dělat dobrého?“

Metod možné léčby je vícero. Bakterie mohou nést do těla tumorové antigeny, tedy otisky prstů rakoviny, které pomáhají imunitě ji lépe poznat. U 30 studií se testovala Listeria monocytogenes jako nositel informace pro imunitu (de facto očkování proti rakovině), nicméně většina těchto studií dosud neprokázala, že by tyto léčby fungovaly lépe než ty současné. Což neznamená, že to je k prdu – jde prostě o dlouhodobý výzkum, a hledání správné metody & doručované informace pro imunitu stále pokračuje.

Jiné studie je kombinují s imunoterapií či chemoterapií, kde působí jako zesilovač účinku. Bakterie lze taky přeprogramovat, aby nádor našly, doručily léčivo. Japonští vědátoři například v paperu z roku 2022 vyvinuli geneticky stabilní bakterie nesoucí fluorescenční nanočástice, které po osvitu blízkým infračerveným světlem zahřívají nádorové buňky. Idea je, že bakterky s částicema tak umožní na nádor zasvítit infra a odpařit ho.

U lidí to tehdy ještě nezkoušeli, ale u myší to šlapalo!

„Určitě z toho hrozí nějaká katastrofa!“

Jeden ze způsobů, co s bakterkama v rámci nádorové léčby dělat, je taky je naprogramovat tak, aby se po provedení terapeutického úkonu samodestruktivně vypařily jak kazeta z Mission Impossibru.

Je logicky potřeba dohlédnout, aby se bakterie nerozutekly, nezmutovaly nebo nezpůsobily zánět století. Jakákoli nová biologická léčba s „živými organismy“ nese zvýšená rizika (infekce, zánět, mutace), a proto je kritické, aby byly bezpečnostní mechanismy co nejdůkladnější — bez nich by „pomocník“ mohl být i hrozbou. Právě proto vznikají pojistky, genetická brzda, „sebevražedné spínače“ a další biocontainment magie. Když to klapne, můžeme rakovinu jednou léčit o dost cíleněji s biologickými mikrodrony, které pracují zevnitř! Podobně se mimochodem zkoumají i tzv. onkolytické viry (ale o těch zas jindy).

Samože to neznamená, že bakterky (nebo viry) budou fachat zázračně. Rakovina je holt prokletí mnohobuněčných biočichů. Ale můžou přispět svou trochou k vyšší šanci na vyléčení a delší život pacientů. Poněvadž nanoroboty kurýrující nádory ještě nějakou tu dekádu (nebo století) po ruce mít nebudeme… Ale evoluce nám vytvořila už dávno skoro totéž – a je jen na nás, jestli mikroby dokážeme efektivně „domestikovat“!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]