TLDR: Aktuální vzrůst o 3,8 % je daný odečtem nákupů ze zahraničí – bez nějž ekonomika fskutečnosti klesla o 1,2 %. Oznámení tuna.

Amerika před pár týdny překvapila svět: její ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 3,8 %, což vypadá jako důkaz síly a stability tváří v tvář současným celním (i jiným) válkám. Jenže sovy nejsou, čím se zdají být. Hlavní motor vzrůstu je prudký pokles dovozu o 29 % po předchozím rekordním naskladňování firem kvůli obavám z cel.

„Proč to takhle hýbe s DPH?“

Vzorec pro výpočet HDP od dovozů odečítá jejich hodnotu — a tak se v tabulkách jeví, že Amerika bohatne právě tehdy, když méně nakupuje ze zahraničí. Bez této jednorázové anomálie by ekonomika fskutečnosti klesla o 1,2 %...

Znepokojivé je i to, odkud americký růst přichází. Osobní spotřeba tvoří už 68 % HDP, ale zhruba polovinu všech výdajů dnes zajišťuje nejbohatších 10 % domácností. Naopak spodních 60 % obyvatel se podílí na ekonomice méně než pětinou a jejich nákupy jsou často financovány drahými spotřebitelskými úvěry.

I proto mají firmy stále menší motivaci prodávat „masám“ – výhodnější je obsluhovat úzkou skupinu movitých zákazníků. Symbolicky: v USA je dnes víc investičních fondů než restaurací McDonald’s…

„AI v tom nějakou roli nehraje?“

Samože. Roste totiž i závislost na investicích do datacenter a umělé inteligence, které už k růstu přispívají víc než běžná spotřeba. Takový posun by byl zdravý, kdyby nebyl tažen jen úzkou skupinou investorů. Horních 10 % Američanů ale vlastní 93 % akcií, zatímco většina obyvatel má rostoucí dluhy a minimální podíl na investičním bohatství.

To znamená, že pokud burzy zakolísají, spotřeba bohatých – dnes klíčový pilíř celé americké a do určité míry i globální ekonomiky – se může sesypat jako domeček z karet.

Ekonomátoři tenhle trend popisují jako plutonomii – ekonomiku, kterou tvoří a spotřebovává relativně menší skupina extrémně bohatých lidí, zatímco ostatní už hrají jen vedlejší roli. Pokud by dnes většina Američanů náhle omezila výdaje, HDP by se sotva pohnulo. A naopak, i při růstu nezaměstnanosti by „ekonomika“ mohla dál vykazovat solidní čísla – prostě proto, že běžní lidé už v ní tolik nefigurují.

„Co to znamená pro společnost?“

Zatímco dřív platilo, že když se běžným lidem nedařilo, zpomalila i ekonomika, dnes se oba světy začínají odpojovat. Růst tak může dál pokračovat, i když většina Američanů cítí pravý opak. A to je možná nejvýmluvnější ukazatel stavu současného trhu: ekonomika šlape, ale jen pro ty, kteří ji už dávno vlastní.

Jakkoliv není dnes jasné, jak významný bude další růst schopností AI, vždy se předpokládalo, že rapidní nový významný nárůst automatizace bude muset nutně souviset i s ekonomickými – a společenskými – změnami ve společnosti. Právě sem ostatně směřovaly i původní úvahy kolem UBI alias nepodmíněného příjmu. Aktuální reálný vývoj ekonomik kráčí ale spíše v opačném duchu…

O ekonomice nepíšu často, ale jelikož je dneska inherentně spojená s AI a jinými moderními vynálezy, je třeba ji věnovat také vyšší pozornost – má totiž, konec konců, i vliv zpětně na vývoj nových technologií, stejně jako život nejen za Velkou louží…

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]