TLDR: Tým čínských vědců vytvořil síť z tellurových nanodrátů, která v podobě retinálního implantátu částečně obnovila zrak slepým myším. Studie tuna.

Léčba slepoty je o fous blíže realitě. A nebavíme se o situacích, kdy je slepota výsledkem nějaké bizarní dědičné choroby, při které si buňky neposílají signály, i když by v jinak nepoškozeném oku mohli.

Ba ne, přístup, kterým se zbičujeme dneska, by jednou mohl „nahradit” fyzicky poškozenou sítnici!

„Nepsali jste o léčbě slepoty nedávno?”

Ona není slepota jako slepota. I když v součtu může být efekt stejný (člověk vidí prd), mechanismy různých typů slepoty se od sebe liší, a to znamená, že se může lišit i jejich léčba. Není tak jeden jediný způsob léčby slepoty, a proto není ani jedna konkrétní a univerzální léčba.

U některých typů slepoty, například u slepoty způsobené šedým zákalem, se snahy vědeckého výzkumu o řešení léčby již vyplácejí. Jiné typy slepoty spojené s poškozením sítnice se však ve většině případů ukázaly jako příliš obtížné na překonání. Zrak ale do značné míry definuje náš, ehm, pohled na svět, a tak hledání nových metod stále pokračuje.

Nejnověji tým vědátorů z Číny vytvořil síťku z polovodiče a připevnil ji k zadní části oka, odkud mohla vysílat signály do zrakového nervu.

„Jak to má fungovat?”

Implantované protetikum je utkáno z nanodrátků teluru, který umí přeměnit světlo přímo na elektrické impulzy bez nutnosti externího napájení. Takto vzniklý signál pak putuje do zrakového nervu a dále do mozku.

To se snadněji napíše než udělá. Bylo nutno především vyrobit propletenou síť telurovaných nanodrátů, která byla v rámci implantace také navedena do zrakového nervu .Tady pak signály mohly být zpracovány mozkem. Testování spočívalo v implantaci nanoprotéz do očí myší s bioinženýrsky vyvolanou slepotou.

Myší se sice nemůžeme zeptat, jak dobře s protézou vidí, ale něco si lze domyslet z jejich reakcí. Implantovaným myším, zdá se, implantát se obnovil pohyb zorniček, zaznamenali aktivitu neuronů, myši reagovaly na světlo i na vzory. Oproti tomu kontrolní skupina zůstala zcela nereagující…

„Jak je to kvalitní?”

Nejspíše alespoň prozatím ne moc. Na čtení novin to nebude, ale postupné zahušťování sítě, popřípadě tvorba více vrstev sítě, by mohla zvýšit i obrazovkou kvalitu. To je momentálně samože jen spekulace, nabízejí se ale různé možnosti, jak výzkum posouvat vstříc praktické léčbě zraku ztraceného vlivem fyzického poškození sítnice.

Jednu výhodu ale telur oproti našemu oku přesto má. Díky vlastnostem materiálu zvládá protéza zpracovávat i blízké infračervené světlo, takže tu máme potenciál pro lepší kontrast barev a noční vidění než u lidí se starýma očima z masa!

Zatím je klasicky testován je u myšek, ale první opravdový „kyberzrak“ i u lidí možná není tak daleko!

„A co ty jiné formy léčby slepoty?”

Ty se také testují a pro specifické případy nejspíše dorazí dřív. Například již několik let se testuje přístup, v němž genetická terapie u lidí bojuje s degenerativní slepotou známou jako makulární degenerace – neboli stařeckou slepotou.

Další léčenou slepotou je Leberova vrozená slepota, kterou se u myšáků podařilo zvrátit s pomocí syntetických retinolů nejen v dětství, ale i dospělém věku. Přesto je znát, že na poli léčby slepoty jsme skoro zcela jistě ještě poslední nápad vědátorů neviděli!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]