TLDR: Kombinace dvou léků – rapamycinu a trametinibu – prodloužila myším život o 26 až 35 %, oddálila rakovinu a záněty, a i když u lidí nejspíš nebude efekt tak silný. Studie tuna.
Hledání sajrajtu, který by prodloužil život, bylo tradiční kratochvílí mnoha generací, které už nejsou mezi námi – s moderní biochemií jsou však některé nápady o dost úspěšnější, než byla pro čínského císaře konzumace rtuti!
Vědátoři v Evropě fčil namíchali koktejl z léků rapamycin a trametinib, podali ho stovkám myší… a ty jim za to poděkovaly 30% delším životem!
„Cože to zkombinovali?”
Rapamycin a trametinib jsou oba léky původně určené k léčbě rakoviny, jejich využití je však v praxi již dnes širší. Rapamycin se také často používá k prevenci odmítnutí orgánů, trametinib se také společně s dabrafenibem užívá k prevenci návratu melanomu po operaci.
Léčiva působí na různé body v síti Ras/Insulin/TOR regulující stárnutí a metabolismus – a v minulosti již různé studie potvrdily, že každé separé může prodloužit život různým zvířátkům…
Až doposud ale nikdo nezkoušel, jaká je jejich moc, pokud se použití dohromady!
Kombinace rapamycinu a trametinibu by mohla prodloužit délku života. Zdroj: K. Link/Max Planck Institute for Biology of Ageing
„Jak to fungovalo?”
Vědátoři léky nasadili různým skupinám hlodavců jak separátně, tak i dohromady. V souladu se svou reputací rapamycin sám o sobě prodloužil životnost myšek o 17–18 %. Trametinib byl také lepší než drát do oka, sám prodloužil životnost o 7–16 %.
Ale teprve když se jejich účinky spojily, u léčených myší došlo k významnému prodloužení životnosti o přibližně 26 až 35 %. Nejde přitom jenom o čas navíc – látky také oddálily nástup rakoviny a snížily zánětlivé procesy. A to vše bez extra vedlejších účinků.
Myšky tak zůstávaly déle aktivní, měly zdravější orgány a pomalejší pokles srdeční funkce…
Nesmrtelnost je ultimativní cíl. Zdroj: BBC
„Supr, fungovalo by to i u lidí?”
To je samože konečným cílem výzkumu, a testy u lidí jsou v plánu. Ale pozor! Než začnete mixovat koktejly z léků pro rakovinou sužované babičky – autoři rovněž varují, že u lidí efekt zřejmě tak slavný nebude. Je totiž možné, že u hlodavců mohl být umocněn jejich relativně nižším věkem dožití.
V rámci výzkumu navíc autoři podávali hlodavcům od šesti měsíců věku pravidelné dávky obou látek po zbytek života. Je možné, že efekt bude snížen, pokud by látky začali lidé brát až později – stejně tak je diskutabilní, jestli by plošné dávkování celé populaci bylo kýžené či vůbec realistické!
Smyslem výzkumu však není ani tak prodloužení lidského života donekonečna – ale spíše snížení množství nemocí ve stáří, a tak spokojenější stárnutí jako takové. A když to je možné u myší, byl by v tom čert, kdybychom na to dříve nebo později nedosáhli taky!
[Ladislav Loukota]
Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]
