TLDR: Studie z roku 2018 vyvrací zaběhanou představu o krysách a potkanech jako hlavních šiřitelích moru. Studie tu.
Malý hlodavec s nebezpečně inteligentním pohledem vylézá na ulici. Místo obvyklých hádek o ceny zboží a rachocení povozů jsou ulice Gdaňsku nezvykle pusté. Černá očka spatří malátnou postavu, která krysu sleduje s velmi vyděšeným pohledem… Donedávna byly krysy, popřípadě potkani vnímáni jako věhlasní šiřitelé moru. Podle vědátorů z univerzit v Oslu a Ferraře jsou v tom inteligentní hlodavci o něco nevinněji…
Přátele si drž blízko…
Civilizace, krom mnoha výhod, přináší i některá úskalí. Zvlášť otravné důsledky pospolného žití je nutnost po ránu potkávat lidi a přenos nemocí. Jedna fakt zákeřná už od pravěku opakovaně plundrovala nejen náš kontinent. Mor.
O původci máme jasno. Bakterie Yersinia pestis způsobuje silné horečky, zvracení, průjmy, bolestivě nateklé uzliny – dýměje (v případě bubonické formy), bolesti plic, vykašlávání krve (v případě plicní formy). A bez antibiotik se přidává společný příznak u vyšších desítek procent pacientů – smrt.
Jak se ale ta svinská Yersinia šíří, to už je složitější. Víme, že se jí dobře žije v lidech, potkanech, krysách, psech, králících nebo veverkách. V těch divokých dodnes morová bakterie přežívá a občas někde způsobí lokální epidemie, převážně v Africe. Ročně jde až o 3 000 nakažených. Na mor fungují antibiotika, i když se už začínají vyskytovat kmeny na antibiotika rezistentní, což je stresující kapitola sama o sobě…
Jak rozeznat krysu a potkana? Zdroj: Wikipedia.org, ČT24, ČTK
Tour de pub mezi hostitely
Morová bakterie si přeskakuje mezi hostiteli buď pomocí klasického chrchlání, případně kontaktem s infikovanými výměšky všeho druhu a (ne)chuti, nebo přes prostředníka. Yersinia je fikaná a umí vlézt do blech, které pak svými kousanci bakterie vezme na jízdu po všech okolních, více či méně chlupatých, samoobslužných bistrech. Ale který způsob přenosu vedl k tak masivnímu šíření?
Už před jedenácti lety přišli Anne Hufthammer a Lars Walløe na to, že ne každá epidemie moru jela linkou krysa-blecha-člověk. Moru si užívali i v severní Evropě, a tam bylo na krysy zima.
Potkaní invaze
Teď je nutné zmínit rozdíl mezi krysou a potkanem. Krysa obecná, Rattus rattus se v Evropě objevila nejpozději ve čtvrtém století našeho letopočtu. Potkan obecný, Rattus norvegicus začal do Evropy pronikat v patnáctém století a velmi rychle vytlačil méně agresivní a zimomřivější krysy. Proto jsou dnes krysy v Evropě vzácnější. Oba hlodavci byly do této doby hlavní podezřelí v případu Černá smrt.
Tell me mor! Zdroj: Potkan Magni, potkan Modi, potkan Mery, vlastní
Vzhůru do knihoven!
Katharine Dean a její kolegové toto podezření podrobili soudu nejvyššímu – matematice! Nejdřív potřebovali data. Strávili věky v knihovnách, pídili se v kronikách i moderních studiích, jak moc se umíralo v devíti evropských městech za druhé morové pandemie (cca 1348–1813). Řešili nákazu ve městech, ne mezi městy.
Vědátoři pak vytvořili tři matematické modely způsobu nákazy: krysí/potkaní blecha hryzne člověka, člověčí blecha hryzne člověka, člověk chrchlá na člověka. Kdo a jak chrchlal na krysy neřešili.
Černé tečky ukazují počet mrtvých, barevně jsou vyvedeny odhady mrtvých podle typu přenosu. Červená – přenos lidskými blechami, modrá – přenos kašlem, zelená – přenos krysími a potkaními blechami. U většiny měst nejvíce sedí přenos lidskými blechami. Zdroj: Dean et al., PNAS, 2018
Dále spočítali, kolik může nakažený člověk či krysa/potkan nakazit lidí – reprodukční číslo (R0 = 1,48 – 1,919). To pak porovnali se záznamy úmrtí v kronikách. Tak prokázali, že se mor ve městech přenášely spíše lidské blechy a vši než hlodavčí blechy. Ve městech, kdy to tak nebylo, ukazovala analýza na přenos kašlem
Přestože se vědátoři počítali se spoustou proměnných, jako je inkubační a infekční doba, nebo rychlost životního cyklu blech, je to sakra komplexní. Neřešili třeba možnost rozdílné imunity, probíhající války, hladomory a přístup k hygieně.
Nils Stenseth, další z autorů zdůraznil v roce 2018 jeden z výsledků studie – nejlepší obranou proti šíření (nejen) moru je dodržovat hygienu. A pokud jste nemocní, zůstaňte doma. Některé rady nestárnou.
[Filip Šlapal]
Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]
