TLDR: Egyptě objevili 3600 let starou hrobku neznámého krále-válečníka. Pochází z období občanské války, které nakonec vedlo k založení Nové říše. Oznámení tuna.

I když po sítích bude výrazněji bohužel létat blbost o „sPiRáLáCh oBjEvEnÝcH 8oO mEtRů pOd pYrAmIdAmA“, v reálném Egyptě se stále páchá i reálný výzkum! Aktuálně hlásí egyptologové objev hrobky zatím neznámého panovníka, který byl pohřben v síti hrobek na Anubisově hoře.

Jak řekl vedoucí týmu Josef Wegner (což je rodilý Američan), „objevů královských hrobek, nových faraonů, je tuze málo!“

„Kdo tam hnije?“

Totožnost faraona je momentálně neznámá, protože zřejmě již starověcí vykradači hrobů poškodili označení jeho jména na stěně hrobky. Je tak dost dobře možné, že skutečné jméno nebudeme znát nikdy. Co je ale podstatnější než pomíjivá jména, je datace hrobky.

Spadá totiž do tzv. druhého přechodného období egyptských dějin, zhruba mezi lety 1650–1550 př. n. l., kdy mezi sebou bojovali váleční faraoni o území. Tahle egyptská „Hra o trůny“ je logicky poznamenaná menším množstvím dobových pramenů. Lidi měli více práce s přežíváním nežli s psaním. Právě proto se ale o panovníkovi z „nové“ hrobky mluví jako o králi-válečníkovi.

Z této periody občanské války se ale zrodí nové království, nový zlatý věk s králi jako Ramses a Tutanchamon… Než to celé zase (skoro) zkolabuje s kolapsem doby bronzové!

„Jak to našli a jak to vykopali?“

Wegnerův tým vykopal 3600 let starou hrobku pod 23 metry písku na nekropoli Anubisovy hory. Hrobka je součástí Abydosu, jednoho z nejstarších měst starověkého Egypta.

Tady kdysi sídlila málo známá skupina panovníků, označovaná jako tzv. Abydoská linie (nebo abydoská „dynastie“), o níž se archeologové domnívají, že byla jedním z několika válčících království v celém Egyptě v období druhého meziobdobí.

Jedná se již o devátou hrobku z Abydosu, kterou Wegner objevil. Abydosští králové svého času totiž přeměnili nekropoli na královský hřbitov, takže nález další hrobky není úplně šokující. Není to ostatně i zcela první (částečně) královská hrobka – Wegnerův tým již v roce 2014 objevil v této oblasti hrobku, v níž se nacházely ostatky faraona jménem Seneb Kay…

Podle analýzy jeho ostatků neslo jeho tělo 22 traumatických zranění, včetně úderů bojovou sekerou, které mu rozbily lebku. Vědátoři proto došli k závěru, že zemřel v boji!

„Nemůžeme to jméno vyčíst odjinud?“

Celkem v okolí Seneb Kay hrobky našli hrobokopové 7 dalších nezdobených hrobek, celkem tedy osm hrobek panovníků z Abydu.

Až do letošní zimy se autoři domnívali, že tím nálezy vyčerpali – než našli na počátku zimy 2024 další a větší hrobku vyzdobenou malbami – včetně hieroglyfů s bohužel nečitelným faraonovým jménem, což autorům nálezu přivodilo nemalou frustraci…

Nalezená hrobka celkově vedla do vápencové pohřební komory řada komor s 16 stop vysokými cihlovými klenutými stropy. Z nálezů se autoři domnívají, že pochovaný faraon byl pravděpodobně předchůdcem Seneba Kaye. Z malých zasvěcených památek v regionu zná Wegner dva dosud nenalezené abydoské krále, kteří by mohli být osobou v této nové hrobce.

Jejich jména jsou Senaiib a Paentjeni – identifikace umrlce v nové hrobce ale logicky visí ve hvězdách.

„Co bude fčil?“

Vědátorům se zatím nepodařilo najít kanopické nádoby onoho záhadného faraona, v nichž se uchovávají orgány mumie. To nemusí znamenat, že je i najdou – někdy stávalo, že vykradači hrobek kanopické nádoby ukořistili a později zahodili. Ale pokud by neodnesli z hrobky, na nádobách by se také mohlo najít faraonovo jméno. A i pokud by je odnesly, fragmenty mohou být stále přítomny v hrobce či jejím okolí.

Obecně platí, že oblast Anubisovy hory přinesla mnohem více historie, než Wegner původně očekával, když tam v 90. letech začínal s výzkumem. Dnes je jasné, že jde o dílčí analog Údolí králů – královská nekropole plná šťavnatých (resp. v případě mumií spíše vysušených) objevů! Šmejdění ve zdejších píscích tak ještě zdaleka nekončí – a možná přinese i další objevy, které ukážou, že starověký Egypt byl cool i bez vymýšlení si konspiračních fantasmagorií.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je hatemail@vedator.org