TLDR: Mapování 45 000 střevních mikrobiomů odhalilo víc o dynamice mezi různými druhy bakterií. Může to jednou přinést nové metody léčby bakterií bez užití antibiotik. Studie tuna.

Zdravé lidské tělo není jenom lidské – v ideálním případě uvnitř nás, zejména ve střevech, přebývají biliony symbiotických bakterií, které evoluce za miliony let vytunila k prospěchu našeho zdraví. Jde o byznys výhodný nejen pro nás, ale i pro ně – čím déle žijeme, tím déle v nás také mohou žít.

Jako v každém vztahu, i tady lze ale leccos jednostranně pohnojit (pun not intended) nesprávnou výživou. Nedávná studie popsala, v čem jsou v tomto ohledu prospěšné potraviny bohaté na vlákninu!

„Vím, že mám jíst ovoce a zeleninu, ale proč?“

Benefity vyvážené, zdravé stravy sahají dál, než jen za to, že vám tucet steaků denně zanáší cévy. Rostlinná strava je typicky bohatá právě na vlákninu, na které se tuze rády přiživí i prospěšné střevní bakterky. Jaký je ale detailní mechanismus této symbiózy?

Vědátoři pro svou studii mrkli na analýzu víc než 12 000 vzorků stolice od lidí ze 45 zemí. Pomocí technologií sekvenování DNA byli schopni identifikovat a kvantifikovat mikroby zjištěné v každém vzorku. Objevili při tom dvě skupiny bakterií: ty, kterým se daří vedle potenciálně škodlivé třídy Enterobacteriaceae – tzv. „spolukolonizátoři“, a ty, které se spolu vyskytují jen zřídka –tzv.  „spoluvýjimky“.

Jeden typ spoluvýjimkových bakterií, nazývaný Faecalibacterium, vynikal jako obzvláště důležitý. Rozkladem různých druhů vlákniny v naší stravě produkuje chemické látky zvané mastné kyseliny s krátkým řetězcem. To zase může zastavit růst škodlivých bakterií, jako jsou právě Enterobacteriaceae, také se ale zřejmě podílejí na řadě dalších zdraví prospěšných účinků, jako je snížení zánětu a zlepšení funkce střev.

„Takže je ideální, když mám jen ty spoluvýjimky?”

Tak snadné to taky není. Dalším zajímavým zjištěním studie bylo, že spolukolonizátoři (bakterie žijící vedle Enterobacteriaceae) byli přizpůsobivější. Měly rozmanité schopnosti rozkládat různé živiny a byly schopny přežít v prostředí, které vyhovuje i Enterobacteriaceae.

To bylo prý obzvláště překvapivé, protože předchozí studie na myších tvrdily, že bakterie, které se živí stejnými typy potravin a živin, by ve střevě těžko mohly žít společně.

To opět poukázalo na skutečnost, že podmínky střevního prostředí (živiny, pH, hladina kyslíku) jsou hlavními faktory, které rozhodují o tom, zda bude člověk ve střevě kolonizován Enterobacteriaceae, či nikoli.

„To je zajímavé, ale nezní to jako pomoc v nesmrtelnosti…”

Autoři se domnívají, že výhledově by studium efektu střevní mikrobioty mohlo vést k novým způsobům prevence a léčby infekcí bez použití antibiotik. Například namísto přímého zabíjení škodlivých bakterií (které mohou poškodit i dobré bakterie) bychom mohli posílit spoluvýjimky nebo vytvořit stravu, která by podporovala jejich růst. 

V tomto smyslu mluvil v nedávném dílu podcastu CHEmic i Dominik Rejman z ÚOCHB – používání antibiotik krom plošného efektu vytváří totiž i selekční tlak na bakterie škodlivé. Výsledek známe jako nárůst antibiotické rezistence. 

Samože, antibiotika budou ještě dlouho naší první frontou proti bacilům – bude trvat ještě nějaký ten pátek, než se s bacily „domluvíme”, studium mikrobioty je pořád (doslova!) v plenkách. Na vzdáleném obzoru je ale doba nových léčebných metod, které by mohly zajistit, že v budoucnu lépe, prospěšněji a chytře zajistíme, že lidské tělo nebude jen lidské. 

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]