TLDR: Zvýšená aktivita proteinu NUPR1 ve vyšším věku znamená, že plicní buňky hůře hospodaří se železem – což paradoxně snižuje i riziko vzniku nádoru. Studie tuna.

Se stárnutím nepřicházejí jenom bolavé klouby, zhoršení zraku nebo rapidně vyšší požitek z televizních estrád 70./80./90. let – ale také postupně stále se zvyšující riziko vzniku nějakého typu rakoviny. Jak říká klasik: statisticky vzato se většina z nás svého nádoru musí především dožít; jeho rozvoj je ale s přibývajícími roky spíše o pravděpodobnosti!

Jenže, to neplatí vždy. Od 50 let do 70 let skutečně riziko vzniku rakoviny stále jenom pořád stoupá – ale přibližně kolem 80. roku se to začíná měnit a riziko najednou zase začíná trochu klesat. A nová studie je na stopě možného vysvětlení…

Železo stárne

Mezinádorní tým vědátorů se při hledání vysvětlení náhlého snížení rizika nádorů podíval na karcinom plic u hlodavců. Zejména šmíroval chování alveolárních kmenových buněk typu 2 (AT2). Ty totiž mají zásadní význam pro regeneraci plic a jsou proto také místem, kde vzniká mnoho druhů rakoviny plic.

Ukázalo se při tom, že u starších myší je vyšší hladina proteinu zvaného NUPR1. To způsobilo, že se buňky chovaly, jako by měly nedostatek železa! To následně omezilo rychlost jejich regenerace – což omezilo jak zdravý růst, tak paradoxně i rakovinné nádory!

Stárnoucí buňky mají ve skutečnosti více železa, ale z nějakých mysteriózních důvodů se chovají, jako by ho neměly dostatek. Jak přesně a proč vlastně se tak vlivem vlivu NUPR1 děje, je neznámé – ale rozhodně je to zajímavé…

„Nojo, ale to platí pro myšáky…“

Dalším krokem vědátorů bylo zjištění, že nemlich stejné stejné procesy probíhají i v lidských buňkách: větší množství NUPR1 vede u lidských AT2 k poklesu (používaného) množství železa, které mají buňky k dispozici. Když byl přitom NUPR1 uměle snížen nebo bylo železo uměle zvýšeno, schopnost buněk růst – běžně i nádorově – se opět zvýšila…

Ergo vědátoři soudí, že něco v proměnlivé metabolizaci železa hraje významnou úlohu nejen pro riziko vzniku rakoviny, ale obecné zdraví buněk u ultraseniorů. Co to je, jak toho využít, a proč se přístup buněk k železu v průběhu života mění – to jsou všecko otázky až pro další výzkum. Který nejspíše zabere roky, ne-li dekády. Nicméně, zjištění může mít určitý vliv i dřív!

Jeden z vyvíjených typů léčby rakoviny je založen právě na vyvolání typu buněčné smrti zvané ferroptóza – kterou spouští právě železo. Nynější studie ale také došla k tomu, že právě železná buněčná smrt je méně častá u starších buněk, protože mají funkční nedostatek železa. To je tedy možná také činí odolnějšími vůči ferroptóze – což naznačuje, že tento typ terapie bude líp fungovat spíše u mlaďochů nežli i seňorů.

Co s tím?

Nakonec, ačkoliv si na aplikaci zjištění nějakou tu dekádu počkáme, studie má i informační charakter – vědátoři připomínají, že z hlediska prevence rakoviny jsou hříchy mládí zřejmě daleko nebezpečnější než hříchy stáří. Z jejich dat vyplývá, že prevence kouření, opalování nebo jiných zjevných karcinogenních expozic u mladých lidí je pravděpodobně ještě důležitější, než se čekalo!

Vliv NUPR1 a jeho proměn v životě bude zjevně ještě výzkumem na dlouhé lokte – zdá se ale, že máme vyšší šanci se dožít jeho uplatnění, pokud neholdujeme pokuřování cigaret na opalovačkách během grilovaček poblíž jaderných reaktorů! Samože, naše tělo je ale plné mnoha, MNOHA různých jevů, kvůli nimž si (statisticky nepravděpodobně, ale přesto) čas od času vytáhnou Černého Petra i bledí nekuřáci nemasáci žijící s Geigerovým detektorem v kapse…

Aby toho nebylo málo, nynější studie zkoumala jenom plicní buňky, nikoliv jiné buňky, které mohou dát (či od určitého věku nedát) vzniknout jiným nádorům. Jako obvykle tak bude dobré nečekat od zjištění zázraky – a možná právě o to víc vás budou nakonec v seňorském věku bavit i ty historické estrády, nebo aspoň historické reklamy!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]