TLDR: Samci mají zřejmě orgasmus často, u savců jsou ho pak schopné i samice. Mimo savce je téma neprozkoumané a velmi spekulativní. Je
možné, že z hlediska rozkoše a orgasmu jsou tak lidé jedni z nejpokročilejších živočišných druhů na Zemi.

„A co vy to studujete?“

V lidském světě je leccos přímo či nepřímo o sexu. I když se můžeme opájet naší inteligencí a kulturou, nakonec lze vystopovat velkou část lidských aktivit jenom k tomu, jak moc do toho chcete či nechcete bušit nějakým jiným člověkem (či vícerem lidí). Člověk je ale jenom jeden živočišný druh z mnoha – může nám tak studium sexu u zvířat říct víc o nás? Možná ano!

Sex a námluvy jsou samozřejmě velmi obsáhlé téma, v návaznosti na text o fejkování ženského orgasmu u lidí se ale zamysleme nad tématem vyvrcholení u dalších druhů – primárně u samic, ale mnohdy i u samců. Zní to možná pro někoho pikantně, a přesně z tohoto důvodu je téma orgasmu u živočichů také dodnes značně neprozkoumané…

Zlatým věkem studia byla 70. a 80. léta 20. století, dnes je však výzkum na toto téma značně podfinancovaný a neprobádaný. Jedním z důvodů je skutečnost, že s příchodem MRI a dalších metod je snazší studovat orgasmus u lidí – o které nám nakonec jde především. Důvodem dalším je skutečnost, že u živočichů se orgasmus v minulosti zkoumal, řekněme, poměrně rudimentárními způsoby.

Když níže píšu o tom, že „vědci stimulovali jiné druhy“, tak to obvykle doopravdy znamenalo, že tyto jiné druhy dráždili a penetrovali pomocí dilda a jiných analogických nástrojů. A to se jak blbě vyargumentovává u grantových komisí, tak se na to blbě balí vytoužení jiní lidé na baru…

S vědomím nedostatků výzkumu se tedy pusťme do toho, co víme!

Ti šťastnější…

Všechny savčí samice mají klitoris, jehož jediným známým účelem je reagovat na sexuální stimulaci, a tato stimulace se pravděpodobně vyvinula tak, aby byla pro většinu druhů příjemná. Lze předpokládat, že sex způsobuje potěšení velké části živočišné říše – byť na to nejsou povětšinou důkazy. Dokonce takové potěšení možná bude i významný hnací motor páření (v kontrastu s „touhou po potomcích“) jako takového.  

Je však obtížné zjistit, zda sexuální potěšení u zvířat někdy skutečně přeroste v orgasmus. Nejvíce výzkumu v tomto ohledu řeší primáty. Samice šimpanzů, makaků a krav byly v laboratoři stimulovány tak, že docházelo ke stahům pochvy a dělohy. Pozorován byl mimochodem i homosexuální styk, ale to je pro jiné téma. Orgasmus mají zřejmě také samice bonobů.

Zda je však mají samice orgasmus pravidelně i při běžné kopulaci někde v pralese, je mnohem méně jisté. Většina zvířecích pohlavních styků je velmi krátká a často dost násilná.

Výzkum zvířecího orgasmu je navíc limitován tím, že byl prováděn nejčastěji na zvířatech malých – zejména to platí v případě oněch makaků. Z nějakého důvodu totiž vědátoři nechtěli dildem dráždit dvoumetrákovou gorilu…

Mimo primáty je výzkum často omezen jen na limitované pozorování. Tuší se například, že delfíni se „často“ oddávají masturbaci bez ejakulace a také dalším dotykům genitálií, které nesouvisejí s chovem, tzv. sociosexuálnímu chování, zejména mezi samci. Netušíme však, zda delfíni pociťují orgasmus – opět neexistuje žádná studie, která by například měřila reakce mozku během sexuální aktivity u delfínů.

Samotná spontánní ejakulace byla dosud podle studie zaznamenána u potkanů, morčat, koček domácích, koní a šimpanzů. Pak tu máme takové prase – to je legendární, co se orgasmu týče! To vše jsou však mimochodem doposud jenom savci. Půjdeme-li dále do živočišné říše, orgasmus se stává jedním velkým mýtem…

…a ti méně!

Tak třeba plazi mají penetrační sex a pravděpodobně by jim orgasmus prospěl stejně jako savcům. Ale opět nikdo dosud neprováděl stimulaci u samic krokodýla nebo hada – jste-li prasáci a chcete svou Ig Nobelovku, může jít pro vás o užitečný tip.

Samec Bubalornis niger je zase jediným nám známým druhem ptáka, který se zažívá cosi jako orgasmus. Druh původem ze subsaharské Afriky má přitom jakýsi falešný penis – nemá sice spermatický kanálek a nedochází u něj k erekci, ale když ptáčka vědátoři ručně stimulovali, pták měl něco, co vypadalo jako orgasmus…

Většina ostatních obratlovců pak používá vnější oplození – samice při něm naklade vajíčka a samec je ostříkne spermatem. Ani s tou nejbujnější fantazií si nelze dost dobře představit, jak by takový proces mohl vyvolat orgasmus i u té nejvzrušivější samice.

Ti bezobratlí, kteří pak praktikují vnitřní oplodnění, nemají dostatečně vyvinutou nervovou soustavu na to, aby „rozkoš“ a „orgasmus“ byly v jejich případě smysluplnými označeními. Zdá se tedy, že lidský potěcha ze sexu je v živočišné říši rozhodně jednou z nejpokročilejších – byť rozhodně na jakékoliv definitivní tvrzení nemáme dostatek dat.

Sexuální zvyky v přírodě ovšem mnohdy mají daleko k těm lidským, a to nemluvíme jenom o ukusování hlav u kudlanek. Například existuje tzv. traumatická inseminace u štěnic a řásnokřídlých. Samec tu penetruje kutikulu a spermie vypustí do toho otvoru a ty se pak, protože hmyz má otevřenou oběhovou soustavu, dostanou s krví do vaječníků. To znamená, že samec může doslova bodat, kam chce, což bude mít zřejmě k příjemnosti daleko. K sexu u lidí to má zjevně daleko.

Může to nakonec být i jeden z důvodů, proč Zemi ovládli lidé a nikoliv jiné inteligentní druhy – sex je velké pojivo mezilidských vztahů, a naše civilizace je doslova definována spoluprací mnoha jedinců. Ačkoliv tím nechci naznačovat, že civilizace stojí na potěše ze sexu (protože oproti těm delfínům máme pár výhod navíc – třeba prsty a snazší komunikaci), pravděpodobně nám sex rozhodně v evoluční cestě značně pomohl.

Nejenže je tak v našem světě leccos přímo či nepřímo o sexu, ale vlastně díky sexu náš svět dílem zřejmě i vznikl!

[Ladislav Loukota, PK]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]