TLDR: Mnozí býložravci občas náhodně sezobnou i maso, ale syslové v Kaliforii zřejmě umí víc než to –loví a konzumují při přemnožení hraboše. Studie tuna.

Možná si myslíte, že vaše kočka má tuze ráda krabice – ale ještě většími milovníky škatulek jsou lidé! Náš mozek se vyvinul pro snadné řešení problémů, a součástí toho je i nutná snadná kategorizace jevů. Takže jsme si biočichy majoritně rozřadili na ty, co papají jenom maso a jenom zeleninu – snadné jako facka!

Skutečnost, že realita bude kapku složitější, naznačujeme i my sami. Jenže již nějaký čas se mnozí i anekdotické příklady toho, že někteří býložravci mohou být i příležitostnými masožravci – alespoň, pokud se jim svačina moc nebrání. Například tak bylo pozorováno, že koník (ač je jeho zažívání zjevně nastaveno na rostlinnou stravu) umí občas sezobnout i kuřátko…

Nyní na tomto poli máme zatím největší posun v pozorování masožravých syslů!

Váleční syslové

Sysel veveří alias Otospermophilus beecheyi je druhem běžně se vyskytujícím v Kalifornii a Oregonu, nově je k vidění i ve státech Nevada a Washington. Také mu nicméně nevada si občas kousnout i do živého – i doposud jsme věděli, že krom rostlinné stravy si sysli občas ve škraních syslí zástupce z říše hmyzu. Přesto je sysel považován za druh semenožravý (granivorní).

Nová studie ovšem naznačuje, že minimálně O. beecheyi se naučil statisticky významněji lovit také hraboše! Ačkoliv nad masožravostí hmyzu lze ještě přivřít oči (byť již tu vidíme, že škatulky opět úplně nesedí), konzumace savců je již neoddiskutovatelným dokladem masožravého chování.

Skutečnost, že sysel bude zřejmě oportunistickým všežravcem, naznačuje série pozorování z tohoto roku, která proběhla v rámci projektu Long-term Behavioral Ecology of California Ground Squirrels na půdě stylově pojmenovaného okresu Contra Costa.

Statistika vědátorů mluví jasně – ze 74 pozorovaných interakcí s hraboši v období od června do července se 42 % týkalo aktivního lovu těchto drobných hlodavců syslem!

Ale proč?

Když se tým pod vedením Jennifer E. Smith a Sonji Wild pozoroval po prvotních reportech studentů zaměřil na masožravé sysly důkladněji, pozoroval projevy tohoto chování prakticky každý den. Jak spoluautorka sama říká, „jakmile jsme se začali dívat, viděli jsme to všude.“

V rámci práce vědátoři dokumentovali chování syslů především v průběhu letošního léta. Lovecké chování dle dat vyvrcholilo během prvních dvou červencových týdnů – to šlo ruku v ruce s explozí počtu hrabošů v parku, kterou hlásili občanští vědci v aplikaci iNaturalist. To naznačuje, že lovecké chování veverek se objevilo spolu s dočasným zvýšením dostupnosti kořisti…

Této interpretaci nahrává i skutečnost, že autoři nepozorovali, že by sysli lovili i jiné savce. Zdá se tedy, že syslíci jsou „behaviorálně flexibilní” – čili, že dokáží reagovat na změny v dostupnosti potravy. Právě to jim může pomoci přetrvat v prostředí, které se rychle mění v důsledku přítomnosti člověka!

Samozřejmě, mnoho druhů jsou podobní oportunisté – nelze tedy vyloučit, že i další býložravci si proto občas hryznou do živého, popřípadě ohlodávají kosti ex-živých…

Otázky teprve začínají

Klasicky to neznamená, že jsme právě zodpověděli vše o přírodním světě. Předně není jasné, jak rozšířené je lovecké chování, či zda se přenáší z rodičů na mláďata. Je možné, že sledujeme běžný jev, kterého jsme si doposud prostě nevšimli – stejně jako je možné (byť méně pravděpodobné), že jsme právě svědky velké inovace, které jiné druhy veverkovitých schopné nejsou…

Nakonec vědátorky stojící za prací dodaly, že zjištění by nebylo možné bez… ne bez AIčka, ale bez bakalářských studentů! Jenom skrze jejich terénní práci, při které šmejdili po stopách masožravých syslů, se podařilo sesmolit takový balík dat!

I dnes je zkrátka nezastupitelná role výzkumu v poli (lese… mokřadu…). A to je možná něco, co – jako masožravost syslů – také rozbije další jednoduchou lidskou škatulku! Právě v ochutnávání novot je ale jak krása vědy, tak občas i syslí jídelníček!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]