TLDR: Základní schopnost dělit svou činnost na sekvenci úkonů, která je základem lidské řeči i technologické kultury, se dle nového pozorování mohla vyvinout ještě předtím, než se lidé a opice před miliony let rozdělili. Studie tuna.

Nemusíte být udělaní do moderního umění nebo debat nad významem haiku – i to, co právě vykonáváte, je vrcholný příklad pokročilého myšlení! De facto totiž očima čtete sérii barevných čmouh na displeji (fskutečnosti ovšem dohodnutých znaků nesoucí nějaký význam), zatímco je váš mozek tlumočí do významů! Co víc, tyto významy jsou v určité sekvenci, do které lze vkládat nové myšlenky, aniž by nutně došlo na přetržení této sekvence!

My lidé jsme se dlouze bičovali tím, že schopnost takovéhoto sekvenčního uvažování je jenom naše doména. Zdá se však, že šimpanzi vykazují chování podobné – a to naznačuje, že základy našich skillů se mohly vyvinout dříve, než se lidé a opice před miliony let rozdělili… 

Co nás dělá lidmi? 

Teoreticky to může být skutečnost, že nepoužíváme jazyk na čištění genitálií, ale… Zásadnější budou nejspíše složité vzorce našeho chování, které vedou vytváření složitých sekvencí – například mluvené řeči nebo výroby nástrojů. Naše sekvence zahrnují schopnost organizovat chování podle hierarchických celků a chápat vztahy i mezi velmi vzdálenými prvky.

Vědátoři dávají jako příklad vaši první ranní činnost – uvaření kávy. K tomu musíte provést řadu kroků ve správném pořadí (tedy uvaření vody v konvici před jejím nalitím do hrnku). Takové úkoly rozkládáme na řešitelné části (uvařit vodu, nasypat turka, nalít vodu…), které se skládají z jednotlivých činností („uchopit“, „vytáhnout“, „otočit“, „nalít“). Související činnosti přitom můžeme oddělit dalšími částmi chování (než budete pokračovat, můžete se zastavit a svést na podlahu kus turka, kterého jste nahrubo rozsypali mimo šálek, protože jste lemry a zase nemáte čisté lžičky). 

Je to možná překvapivé, ale dosud se zdálo, že je schopnost takto flexibilně organizovat chování vlastní pouze lidem. Leč nová studie na to skrze zkoumání jednání volně žijících šimpanzů – našich nejbližších příbuzných – konečně dává odpověď. Opičáci totiž zřejmě při používání nástrojů vykazují podobně nasekatelné sekvence chování jako my! 

Pěkně jim nasekat

Vědátoři soudí z desetiletého šmírování videozáznamů zachycujících volně žijící šimpanze v lese Bossou v Guineji. Při těch byly zaznamenány mnohé různé situace včetně šimpíků při rozbíjení ořechů s tvrdou skořápkou pomocí jednoduchého kladiva a kovadlinek. To bylo mimochodem jedno z dosud nejsložitějších zdokumentovaných chování přirozeného používání nástrojů u jakéhokoli zvířete ve volné přírodě!

Právě zkoumání tohoto úkonu přitom ukázalo onu komplexní sekvenci úkonů – od uchopení ořechu, průchod rukama, položení na kovadlinu a tak vůbec. Celkem vědátoři zmapovali 8 260 úkonů provedených pro víc než 300 otevřených ořechů. Analýza pak následně ukázala, že vztahy mezi úkony odpovídají podobným vztahům u lidí. 

Zhruba polovina dospělých šimpanzů tak vykonávala činnosti, které byly díky řazení do sekvencí mnohem delších, než by nejspíše byly u jednodušších druhů a horší schopností plánování. Výsledky navíc naznačují, že většina šimpanzů organizuje činnosti podobně jako lidé, a to prostřednictvím vytváření opakovatelných „kusů“. Obojí poskytuje další důkazy, že šimpanzi plánují sekvence akcí a následně upravují jejich provádění za běhu!

Další šmírování

Výzkum zdaleka nekončí, vědátory bude nyní ještě zajímat, zdali zmerčí i jiné zajímavé variace různých sekvencí – třeba když šimpanzi přerušují úkon, aby znovu upravili nástroje, nebo přinesou několik ořechů na kamenné nástroje, které pak rozlousknou v jedné dlouhé sekvenci. To by byl další důkaz technické flexibility podobné té lidské!

I když původní tiskovka mluvila o tom, že „šimpanzi se zlepšují v práci s nástroji”, reálně není důvod předpokládat, že jde o nové chování. Naopak vědátoři míní, že vzhledem k tomu, že mnoho lidoopů provádí obratné a technické úkony spojené s hledáním potravy, je pravděpodobné, je schopnost vykonávání složitých sekvencí společná pro všechny druhy lidoopů! Což zároveň ukazuje, že my lidé jsme v něm z nějakých důvodů (skloňována je migrace a tak kulturní šíření vynálezu) lepší než naši druhové bratři…

K potvrzení této teze bude ale nutno ještě na opičky čumět po delší dobu – kdo ví, třeba nám nakonec řeknou víc i o našem vlastním pokročilém uvažování!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]