Dávný Mars? Zdroj: MJ/vlastní

Zdroj obrázku:

Voda se kdysi na Marsu doslova vypařila, naznačila Curiosity

TLDR: Analýza izotopů karbonátů v kráteru Gale ukazuje na extrémní vypařování dávné marťanské vody. To bylo mnohem silnější než známé procesy na Zemi a mohlo zhoršit podmínky pro potenciální místní život. Studie tuna.

Rychle – dokážete vyčíst, co důležitého jste v posledních 12 letech stihli? To jsem si přesně myslel! Zatímco vy se nikam neposouváte, vozítko NASA Curiosity stále zkoumá kráter Gale na Marsu! Čerstvě poskytlo nové významné podrobnosti o tom, jak se klima na Marsu změnilo z potenciálně obyvatelného na pustinu na úrovni Mostecka (v minulém století).

Pustý Mars

Byť je dnes Mars chladný a nepřátelský životu asi jako průměrný domorodec z Bruntálu, z geologických formací na povrchu víme, že tomu tak nemuselo být vždy. Důkazy o přítomnosti dávných tekoucích řečišt a jezer jsou sice pěkné, ale proč a jak Mars o vodu přišel? A dokážeme to někdy zvrátit?

V hledání odpovědí na tyto neznámé nyní podává pomocné roborameno sonda Curiosity skrze měření izotopového složení minerálů bohatých na uhlík neboli karbonátů. Přistroje sondy jsou s to zahřát vzorek horniny na téměř 1 652 °C, načež analyzují uvolněné plyny a určují jejich izotopové složení.

K čemu jsou izotopy? Jde o různé formy téhož prvku s různou hmotností. Ty či ony izotopy nám tak mohou napovědět, jakých změn ten či onek prvek nejspíše doznal. Tak třeba voda při svém vypařování dozná významné proměny, kdy lehčí verze uhlíku a kyslíku s větší pravděpodobností uniknou do atmosféry a zanechají za sebou těžší verze.

Karbonáty a karbanátky

Tyto těžší izotopy se hromadí v karbonátech, které právě Curiosity prožhavila v kráteru Gale. A výsledky měření především ukazují na někdejší extrémní vypařování! Vědátoři z NASA navrhni dva možné scénáře vzniku marťanských karbonátů v kráteru Gale:

  1. Vlhko-suché cykly: Karbonáty mohly vznikat během období střídání vlhkých a suchých cyklů v kráteru. To by naznačovalo střídání více a méně obyvatelných podmínek.
  2. Kryogenní podmínky: Alternativně se karbonáty mohly tvořit ve slané, studené vodě za podmínek, kdy vznikal vodní led. To by činilo prostředí mnohem méně příznivé pro život.
Zdroj: Netflix, vlastní
Zdroj: Netflix, vlastní

Oba scénáře jsou stále validními možnostmi. Nicméně – skutečnost, že izotopové hodnoty v marťanských karbonátech jsou výrazně těžší než cokoliv na Zemi, silněji naznačuje spíše první scénář, byť intenzivnější než na Zemi. Rudá planeta nejspíše prošla extrémní mírou vypařování vody. Lze spekulovat, že na vině mohla být již dříve v historii Marsu tenká atmosféra a tak i slabší tlak, který jde na ruku vypařování víc než naše atmoška hutná jako polívka od babičky.

Naznačuje to, že na Marsu byla období, kdy byl dostatečně vlhký na to, aby se zde vytvořila jezera – ale zároveň dostatečně suchý a chladný na to, aby se tato jezera časem vypařila. Dost možná se tak přitom stalo rychleji, než kolik času měl na vznik potenciální místní život…

Suchý Mars

Život má obecně raději stabilitu než prudkou proměnu. Ačkoliv se zdá, že Mars nebyl přímo koulí ledu, ani existence vlhko-suchých cyklů není zrovna rajskou hudbou pro xenofily. A to byť autoři připouštějí, že jejich práce nám neříká nic o možném životě pod povrchem Rudé planety. Ostatně, byť mnoho vody zřejmě z atmosféry Marsu uniklo, mnoho vody je také dodnes pod jeho povrchem.

Již dříve přitom jiné práce naznačily na možnou existenci obou scénářů vývoje klima na Marsu. Tahle práce je však první, která poskytuje izotopové důkazy podporující tyto teorie ze vzorků marsovských hornin. Který scénář je ten pravdivý, je ale pořád brzy soudit. Ostatně – na celoplanetární podmínky v této konkrétní práci soudíme na základě jednoho kráteru…

Budeme si tak tradičně muset počkat na víc sond, dat a propálených marťanských šutráků. Jistou odpověď na neznámé Marsu tedy nebudeme zřejmě mít ani za dalších 12 let – přesto se taje Rudé planety daří pomalu, ale jistě popisovat a odhalovat!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Reklama

Reklama

Copyright © 2024 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.
Copyright © 2024 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.