TLDR: Třetina pacientů s depresí má v těle také nějaký typ zánětlivé reakce. To naznačuje určité spojení imunity a deprese minimálně u významné části pacientů, kterým by mohla pomoct krom SSRI také protizánětlivá medikace. Studie tuna.

Ve zdravém těle – zdravý duch! Tohle rčení dnes známe nikoliv jako popis běžného stavu, ale spíše jako přísnou připomínku případů, kdy jedno či druhé viditelně pokulhává. Jeho význam je na obecné úrovni medicíně dlouho znám – což automaticky neznamená, že každý pacient s depresí na světě může svou chorobu pouze „vycvičit“! Před vědátory však stále stojí řada neznámých detailů – nová italsko-britská studie si proto posvítila na interakci deprese & imunitního systému.

Exprese a deprese

Vědátoři se při studiu deprese + imunity zaměřili primárně na roli genové exprese – to je proces, při kterém jsou informace v našich genech využívány k ovlivňování různých tělesných funkcí.

Zjednodušeně řečeno: v genech každého z nás jsou mmj. ukryté informace pro vznik žáber; přesto většina z nás žábra nemá; jejich geny totiž nejsou do našeho organizmu propsány právě skrze mechanismus genové exprese.

Mnohé nemoci tak mohou propuknout právě při nesprávné expresi do té doby mlčících genů. Ve své práci tak vědátoři použili sekvenování mRNA k měření aktivity všech genů exprimovaných v krvi. A ukázalo se, že lidé s depresí a zvýšeným zánětem vykazují také vyšší aktivitu genů souvisejících s imunitním systémem a metabolickými procesy.

To naznačuje, že i mírná úroveň probíhajícího zánětu během deprese může statisticky častěji aktivovat geny související s imunitním systémem. Naproti tomu velmi vysoká úroveň zánětu ovlivňuje také geny spojené s metabolickou aktivitou – například ty, které se podílejí na produkci energie a funkci tuků a cukrů v těle.

Co to znamená?

V řeči čísel se ukázalo, že přibližně jeden ze tří lidí s depresí má zvýšenou hladinu zánětlivé reakce, tedy reakce imunitního systému. Tu obvykle vyvolávají škodlivé podněty, například infekce. V případě deprese může být však zánět aktivován chronickým stresem – což by mohlo vysvětlovat, proč se na něm podílí imunitní systém.

Stejně jako u mnoha jiných podobných studií platí, že sledujeme pouze korelaci obou jevů – takže mechanismus vzniku může být i opačný. Interpretace studie, podle níž může deprese spustit zánět, však ladí s jinými výzkumy. A může být významnou proměnnou i pro léčbu deprese.

U lidí s depresí a zánětem totiž zároveň bývá větší riziko, že nebudou reagovat na standardní antidepresivní léčbu. U těchto osob by proto mohlo být rozumné vyzkoušet léčbu kombinující antidepresiva spolu s protizánětlivý léky!

Zkoumání mechanismů, které daný zánět vyvolávají, tak není vědeckým tématem jenom kvůli potřebě spálit grantové finance – ale mohlo by pomoct také vyvinout účinnější léčbu.

Pozitivní příklady

Významné také je, že výzkumníci vypíchli i případy, kdy naopak vše funguje, jak má! Odhalení vzhledu specifického profilu genové exprese u jedinců, kteří dobře reagovali na antidepresiva, nám může říct víc, než se zdá. Práce popsala i konkrétní biologické změny, které potlačují nežádoucí imunitní funkce a tak chrání mozek. To by mohlo jak přispět k zotavení z deprese, tak i vysvětlit fungování antidepresiv. Což, paradoxně, dnes stále přesně nevíme!

Bez podobných výzkumů se k tomu ale nedobéřeme – a naopak skrze postupné odhalování a zpřesňování výzkumu vztahu mezi mozkem, depresí & imunitou se dostáváme blíže k tomu, že se pořekadlo „ve zdravém těle, zdravý duchu“ stane spíše popisem stavu lidstva než frází, kterou vytahujeme, jenom když se nám to hodí!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]