TLDR: Před 66 miliony lety začali mravenci pěstovat houby a vytvořili tak partnerství, které ovlivnilo jejich evoluční úspěch. Studie tuna.

Každý na světě má rád dinosaury – ale za velkou porcí této lásky stojí skutečnost, že dinosauři jaksi vyhynuli. Kdybychom museli denně o rohlíky bojovat s partou velociraptorů nebo jsme se na dálnici potkávali s T.rexem, naše nadšení by nejspíše dost opadlo.

Impakt (či impakty), který ukončil éru dinošů, udělal evoluční prostor nejenom pro savce. Nová studie se domnívá, že když před 66 miliony let narazil do Země mohutný asteroid, znamenalo to novou příležitost i pro mravence. Začali totiž pěstovat houby!

Ferda, ta se nezdá

Vědátoři ze Smithsonova národního muzea přírodní historie k tomu došli, když analyzovali genetické údaje stovek druhů mravenců a hub a sestavili podrobné evoluční stromy. Ty  umožnily určit, kdy mravenci poprvé začali pěstovat houby.

Výzkum zahrnoval genetické sekvenování 475 druhů hub a 276 druhů mravenců – největší soubor dat, který byl kdy shromážděn pro mravence pěstující houby. A výsledky ukázaly, že mravenci začali pěstovat houby před 66 miliony let, hned po dopadu asteroidu, který ukončil období křídy. Tato událost vytvořila pro houby ideální podmínky, protože se jim dařilo na rozkládající se rostlinné hmotě, která pokryla Zemi.

Mravenci však nehoubaří jenom pro radost z procházky na čerstvém vzduchu. Inovace jim dovolila využít houby jako zdroj potravy. Povaha mravenčího zemědělství se navíc v průběhu času vyvíjela. Trvalo zhruba 40 milionů let, než se tento vztah stal sofistikovanějším a vyvrcholil rozvojem vyššího zemědělství asi před 27 miliony let.

Symbiózou kupředu

Během této doby změny životního prostředí – například ochlazení klimatu, které vedlo k rozšíření suchých savan – donutily mravence přesunout houby do nových, suchých prostředí.

Taková izolace způsobila, že houby – původně žijící nezávisle – se staly plně závislé na mravencích, aby přežily. Vzniklo tak těsně provázané partnerství, které dnes můžeme pozorovat u listožravých mravenců. Ti pěstují houby, aby vytvořili potravu zvanou gongylidia pro své obrovské kolonie.

Mravenci si tak houby ochočili stejným způsobem, jakým si lidé ochočili mnohé rostliny! A to nám nakonec může být užitečné i v našem vlastním zemědělství…

Nevyužité houby

Na tenký let potenciálních aplikací se výzkumníci již nepouštějí – ale naštěstí máte mě! Zjišťování, které podmínky byly výhodné pro pěstování hub u mravenců, může nakonec informovat i naše vlastní zemědělské snahy. A platí to dvojnásob v době, kdy je většina lidstva závislá na relativně malém počtu pěstovaných plodin.

Zároveň je i zemědělství hub poměrně málo pěstovanou (pun intended) doménou. Je to paradoxní, ale když jdete houbařit do lesa, chováte se vlastně na krátký okamžik stejně jako pralidi před vznikem civilizace před 10 a více tisíci lety. Existují samozřejmě již i houby pěstované pro zemědělské účely, ale je jich relativně méně. Přitom každý Čech ví, že houby mohou být i poměrně delikátní stravou!

Mravenci, kteří mají zjevně miliony let náskok v zemědělství hub, pro nás tak mohou být přinejmenším inspirací metaforickou, přinejlepším nám mohou poradit i konkrétnější postupy, jak řešit pro houby vhodné podmínky. Když už jsme společně překlepali katastrofu, která vypnula dinosaury, byl by v tom čert, kdybychom z toho nevytřískali maximum!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]