TLDR: Úbytek mrchožroutů vede k přemnožení patogenů. V rámci dlouhodobé krize v Indii to během 5 let vedlo k 500 000 mrtvým lidem. Studie tuna.

Lidé mnohdy vnímají některá zvířátka jako predátory či mrchožravce jako „zlá” – jenom aby jim příroda připomněla, že věci jsou o dost složitější! Příkladem č. 666 budiž indičtí supi.

Řekni, kde ti supi jsou

O krizi indických supů se mluví dlouhodobě. Jejich úbytek během posledních tří dekád nastal po zavedení protizánětlivé léku diclofenac, běžně prospěšného léčiva nasazovaného ve velkém u skotu od 90. let, jenž je ovšem smrtícím jedem pro supy.

Když ve velkém začali mizet supi, mělo to jasný následek – rozšíření smrtících bakterií a infekcí. A ty v součtu podle nové studie způsobily během periody 5 let smrt až 500 000 lidí…

Supi jsou považováni za jakousi „zdravotní policii„, a hrají klíčovou roli v eliminaci bakterií z mrtvých zvířat. Odstraňte z rovnice supy, a patogenům se na mršinách daří podstatně lépe – dost na to, aby statisticky významně nakazily i člověka. Přidejte do rovnice mnohdy bídné zdravotnictví… A výsledek potěší jenom akcionáře krematorií.

Kolik to znamená při zohlednění populace a jiných příčin úmrtí?

Práce konkrétně odhalila, že v okresech s historicky vysokou populací supů vzrostla úmrtnost lidí o čtyři procenta! Mrtvoly, které dříve sežrali supi, nyní namísto toho hnijí na vesnických polích a znečišťují také vodní zdroje. Úbytek supů vedl rovněž k výraznému nárůstu populace divokých psů, jejichž kousnutí je nejčastější příčinou vztekliny u lidí. Populace zdivočelých psů v Indii se zvýšila nejméně o 5 milionů, což mělo za následek více než 38 milionů dalších psích kousnutí a více než 47 000 dalších úmrtí na vzteklinu, což si vyžádalo ekonomické dopady…

„Ježišmarja, proč těm supům teda nepomůžou?”

Mnozí Indové by asi rádi, ale není to úplně jednoduché. Příčinu v diclofenacu známe od roku 2003, od roku 2006 byl v Indii již zakázán pro veterinární použití. Dokonce máme i dávno vyvinutou supům-neškodící náhradu…

Diclofenac se navzdory snahám však úřadu stále do Indie dostává pro lidskou spotřebu (odkud prosakuje pro veterinární použití) anebo zde ilegálně vzniká. Ničemu nepomáhá, jak „efektivní” je diclofenac na redukci supů jako druhů.

Již v roce 2004 simulační model ukázal, že pokud by pouze 1 % mršin bylo kontaminováno diclofenacem, klesla by populace supů indických o 60 až 90 % ročně. Přičemž související výzkum naznačil, že kontaminováno bylo zhruba desetkrát tolik mršin…

Supi navíc čelí a čelili i jiným hrozbám, typicky od člověka – otrava tak mohla jejich úbytek urychlit, ale nešlo zřejmě o jedinou příčinu.

Smrt si, uh, najde cestu

Neznamená to, že s problémem nejde nic dělat. V Bangladéši a Pakistánu se zákaz diclofenacu podařilo implementovat úspěšněji. Naopak v Evropě léčivo v roce 2013 schválilo pro veterinární užití Španělsko, takže věci jsou zase o kapku zajímavější.

Pokud však závěrem něco, poslední tři dekády setrvalého mají alespoň jediné plus – napravily alespoň reputaci supů jako zásadní součást ekosystému!

[Ladislav Loukota, ZT]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz