TLDR: Hledání technosignatur může být naší nejlepší šancí, jak najít jiné civilizace. V katalogizaci anomálií jsme právě postoupili o píď kupředu. Studie tuna.

Jak bude vypadat první důkaz života mimo Zemi? Popkultura nás naočkovala představami obřích korábů snášejících se nad naše města, ďábelskými mikroby infikujícími nebohé kojence, anebo alespoň suprkomplexní depeší přicházejí z dalekých hvězd. Realita však může být daleko méně dramatická, a také daleko méně průkazná. Například objev potenciálních astronomických technosignatur – Dysonových sfér. 

Dysonových čehoto? 

Dysonova sféra je hypotetická superkonstrukce vybudovaná kolem hvězdy, která umožňuje získávat maximum solární energie. Variací této stavby je vícero, a v praxi nikdo nečeká objev skutečné sféry, ale spíše roje mnoha, mnoha menších stanic v přibližně kulovité formaci. Všechny mají zatím ale společné to, že žádnou takovou Dysonovu konstrukci neznáme. Tak tomu však nemusí být napořád. 

Dysonovy sféry (za tohle slovíčko si domyslete realističtější roje či jiné variace myšlenky) bychom totiž mohli být s to detekovat i dnešními astronomickými metodami. Tomu se říká technosignatury. Kvůli trapným fyzikálním zákonům naší reality totiž i Dysonova konstrukce stále bude vyzařovat z pohlceného světelného záření následně i teplo.

Jinými slovy: pokud najdeme hvězdu, která skoro vůbec nesvítí viditelným světlem, ale násobně víc svítí v infračerveném záření (tedy svítí teplo), mohlo by jít právě o podobnou stavbu…

A právě sedm objektů s těmito charakteristikami ohlásili vědátoři pod vedením Matíase Suaza na základě analýzy víc jak 5 milionů hvězd s pomocí katalogů Gaia, 2MASS a WISE. Jejich přehled nese jméno Hephaistos 2 a byť je na jeho základě poněkud brzy jít oznámit objev mimozemšťanů… Může (a nemusí) na tomto poli jít také o nutný první (druhý) krok! 

Vo co go?

I když to totiž vypadá, že teoretický rámec pro hledání Dysonových sfér je vlastně prostý jak vesnický idiot, v praxi je tu problém s množstvím dat. Naše galaxie obsahuje kolem 100 miliard hvězd. Zdaleka ne všechny jsou samozřejmě zmapované (značnou část z naší pozice ani zmapovat nelze, protože nám zaclání střed galaxie), ale i projít pouhé miliony hvězd je setsakra náročný úkol. 

Tým pro tento účel vyvinul speciální datovou pipeline, která se propracovává kombinovanými daty všech tří katalogů. Zajímají je přitom spíše hypotetické nedokončené Dysonovy sféry, které by právě umožňovaly odfiltrovat nečekaně malé viditelné záření vůči nečekaně silnému infračervenému záření. Neméně důležité je také brát v potaz možné přírodní vysvětlení. 

Dysonovy sféry nejsou ani jediné představitelné objekty, které mají nízký podíl viditelného světla vs. infračerveného záření. Mračna plynu a prachu (z rozpadnuvších planetek či planet) kolem hvězd mohou vydávat velmi podobnou stopu. Teprve když tak algoritmus vypíchl 368 podezřelých zdrojů, mohli se na ně výzkumníci podívat detailněji. 

Jasno nebude

Většina objektů (328) z tohoto balíčku byla identifikována jako pravděpodobně přirozená, dalších 29 pak jako nepravidelné, a dalších 4 jako mlhoviny. Zbylo tak 7 kandidátů na Dysonovy sféry, které mohou a nemusejí samože být umělého původu. Je ale zajímavé, že skutečně tyto tělesa jsou jasnými zářiči ve středním infračerveném spektru bez jasných kontaminantů nebo signatur, které by naznačovaly běžné vysvětlení. 

Tedy, přirozená vysvětlení existují – žádné z nich však jasně neřeší místní extrémy. Což může přinejmenším znamenat, že jsme našli zajímavě atypické hvězdy a/nebo soustavy! Ale pokud ani další pozorování nepřinese argumenty pro přirozené jevy, bude možná budeme mít na stole potenciální náznaky mimozemského života…

Akorát, že takové náznaky nejsou ještě úplně důkazy. A pokud z místních systémů nepřijdou tajemné depeše, smrtící viry nebo invazní flotily, ani pravděpodobné technosignatury nebude možné za našich životů doopravdy potvrdit. Klidně se tak mezi těmito sedmi hvězdami již skrývá první důkaz života mimo Zemi – ještě velmi dlouho však kolem jejich svitu nebudeme mít skutečně jasno.

[Ladislav Loukota, JRN]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz