TLDR: Analýza 30 let starých údajů naznačila, že vulkanická aktivita Venuše je možná srovnatelná se Zemí. Studie tuna.

I když Venuše vypadá jako dějiště herní série DOOM, tedy samo peklo, je paradoxně v řadě ohledů planetou nejpodobnější Zemi. Má skoro stejnou velikost, skoro stejnou gravitaci, a dost možná i velmi podobnou minulost. Kdy a proč se Venuše začala měnit na naše kyselejší a žhavější dvojče, není zatím známo. O to zajímavější je nynější odhalení, podle něhož je vulkanická aktivita Venuše možná také velmi podobná Zemi…

Žhavá Venuše

Aby bylo jasno, to, jestli jsou na Venuši aktivní sopky, není stále potvrzené. Problém je, že hustá mračna nám brání výhledu na povrch – a přirozeně extrémně horký povrch Venuše rovněž brání pozorování zdejších potenciálních erupcí…

Čerstvý pohled na 30 let staré radarové snímky pořízené sondou Magellan nicméně aktuálně odhalil na Venuši potenciální nové lávové proudy. Pokud se jejich přítomnost potvrdí v nezávislých pracích, znamenalo by to, že planeta byla vulkanicky aktivní v letech 1990 až 1992.

Vědátoři italské Università d’Annunzio na to usuzují z dat radarové sondy NASA jménem Magellan, která dorazila k Venuši v roce 1990 – stala se přitom první sondou, která pomocí svého mocné radaru šmírovala celý povrch planety, než se 12. října 1994 ponořila do venušanské atmosféry. I na stará data lze ale mrknout novým výzkumným okem…

Jaké jsou „ale“?

Tým procházel dvě sady radarových dat Magellanu získaných v letech 1990 a 1992 a hledal důkazy o sopečné činnosti. Na snímcích členové týmu nalezli změny povrchu ve dvou oblastech, na západním úbočí sopky Sif Mons a v západní části Niobe Planitia, rozsáhlé provincii sopečných nížin na planetě.

S nezávislým ověřením těchto závěrů to však bude ošemetné. Jiné snímky než z Megallanu nemáme, a i když by se na Venuši podívala (spoiler alert) nová sonda, nebude jaksi s to snímkovat terén z let 1990 až 1993. Spíše si z případných budoucích snímků budeme muset leccos domýšlet…

Dlužno také zmínit, že rozlišení radaru Magellanu nebylo kdovíjaké, a relativně menší změny terénu jsou dodnes předmětem interpretací – co jeden vykládá jako lávu, skeptičtější vykládá jenom jako sesuv půdy, anebo chybu měření…

Plánované mise

I proto se v dnešním článku objevuje ještě vyšší množství slovíček jako „možná“, „potenciálně“, „naznačuje“ a podobně. Kdyby byla data z Magellanu tak jasná, nepanovala by debata i tři dekády po konci jeho mise…

To, že na Venuši jsou aktivní sopky, stále nevíme jistě, jakkoliv to vypadá pravděpodobně – a jakkoliv nové analýzy zvyšují pravděpodobnost soptění. Snad bude jasněji v příští dekádě, kdy k Venuši vystartují nové sondy, americká VERITAS a evropská EnVision. Od těchto misí si komunita slibuje nejenom rozseknutí otázky vulkanismus Venuše – ale snad i jasnější odpověď na to, proč se tenhle dvojník naší planety obrátil na žhavou stranu Síly.

[Ladislav Loukota, PB]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz