TLDR: Nová analýza povrchu Marsu odhalila pravděpodobné dosud neznámé sopky, které ukazují na možnou přítomnost formy částečné recyklace dávného povrchu Rudé planety. Studie tuna.

I když Mars pro pozemšťana snad vypadá povědomě, zvláště žije-li tento v poušti nebo na Mostecku, mezi Zemí a Rudou planetou existuje plejáda rozdílů. Jedním z těch, které zaznívají nejčastěji, je pravděpodobná absence deskové tektoniky přetavující kůru planety – čili té věci, která na Zemi pohybuje po astenosféře s litosférickými deskami na povrchu. Vědátoři z Hong Kongu se ale domnívají, že i přes tenhle rozdíl si kdysi Mars dokázat svou kůru částečně zrecyklovat!

Mars neznámý

Dlouho panovala debata o tom, jestli je geologická aktivita Rudé planety stále, inu, aktivní, nebo zdali je mrtvá jako kalhoty do zvonu s kapsami na kolenou. Jakkoliv Mars dnes zřejmě není přehršle aktivní – byť údaje ze sondy InSight naznačují, že je aktivnější víc, než se donedávna tušilo – jaký byl ve své minulosti?

Ze slavných sopek jako Olympus Mons tušíme, že zdejší nitro vybuřovalo nějaký čas. To ale nemusí znamenat ještě aktivnější geologii v jiných ohledech. Zatímco tak na Zemi desková tektonika skoro všude neustále přetváří povrch a ničí tak prastaré horniny (čili páchá onu recyklaci), na Marsu k tomuto nedochází. Je proto možné, že v některých jeho částech můžeme vidět prastaré sopky, které se výrazně liší od těch mladších, které tak dobře známe ze sopečné provincie Tharsis nebo Elysium.

Starší zjištění přitom naznačily nedostatek současné vulkanické činnosti i recyklace marťanské planetární kůry. To svědčí o geologické stabilitě živé jako ospalé nedělní odpoledne. Cílem nové studie pod vedením Josepha Michalskiho bylo proto zjistit, zdali snad Mars v raných fázích své existence zažíval vyšší geologickou aktivitu.

Na základě zkoumání dat z různých sond Marsu vědci identifikovali 63 vulkanických struktur v marťanské oblasti Eridanie a rozdělili je do kategorií vulkanických dómů, stratovulkánů, pyroklastických štítů a kalderových komplexů. Dosud se nemělo za to, že zdejší útvary byly sopkami – vysvětlení jejich původu v nynější studii to ale mění.

Rudý buřič

Stáří těchto možných vulkánů bylo odhadnuto na přibližně 3,5 až 4 miliardy let, což umožnilo lépe nahlédnout do raných geologických procesů na Marsu.

Výsledky studie naznačují, že Mars skutečně prošel v raných letech svého vývoje obdobím aktivnějšího vulkanismu a s ním spojené recyklace místní kůry! Pozorovaná recyklace zřejmě souvisela s vertikální tektonikou, která je považována za předchůdce deskové tektoniky pozorované i na Zemi.

Je dobré v této souvislosti znovu připomenout, že desková tektonika pozorovaná na Zemi nebyla zjištěna na jiných planetách Sluneční soustavy. Analýza rovněž naznačila známky možné podvodní vulkanické činnosti na Marsu, což šroubuje fantazie ohledně možného vzniku a zániku dávného života během aktivní geologické fáze planety. Konec konců, právě u podvodních hydrotermálních průduchů vznikl zřejmě život na Zemi…

Sladká tajemství

Suma sumárum: vysvětlení práce naznačuje přítomnost dávného marťanského vulkanismu v pestřejšího barvách – zejména v pánvi Eridania staré bratru 3,5 až 4 miliardy let. Zdejší dění bylo zřejmě divočejší, než si nudnější strana debaty mezi geology donedávna myslela.

Ani nitro Marsu nám však ještě neodhalilo všechna svá sladká tajemství – jak moc se tedy Mars liší a/nebo lišil od Země, budou jasněji muset ukázat až budoucí výzkumy!

[Ladislav Loukota, JRN]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz