Oteplení o 1,5 °C jsme už překročili, naznačuje studie

TLDR: Analýza mořských hub z 19. století, z jejichž kostí lze vyčíst informace o lokální teplotě, naznačuje počátek oteplování ještě před období, kdy začala přesná měření. Studie tuna.

Ale toto je nepříjemné! I když se v debatách o klimatických debatách často debatuje o tom, že bychom měli redukovat emise tak, aby nedošlo na zvýšení průměrné globální teploty o 1,5 °C oproti stavu před průmyslovou revolucí (není to krátká definice), nová studie se domnívá, že tuto hranici jsme už mohli překročit

V roce 2010!

Věci se zrychlují

Současný konsensus mluví o tom, že oproti roku 1880, kdy, s úsvitem moderní meteorologie, zhruba začalo detailní měření, teplota stoupla o fous přes 1 °C – v roce 2023 se podle včerejšího oznámení již přehoupla již přes 1,5 °C, ale bude-li rok 2024 stejný, zatím nevíme, takže se zatím řiďme průměry. Nicméně! Asi jste o tom slyšeli, ale teplota není všude na Zemi stále stejná. A rok 1880 není počátek průmyslové revoluce, nýbrž takový její první vrchol! O kolik přesně tedy teplota stoupla od skutečného počátku, kdy jsme ve velkém začali po roce 1800 pálit fosilní paliva, tedy panuje určitá nejistota. 

S tím, jak loni došlo na rekordní skok v růstu teplot nad jakékoliv dosavadní trendy, přišla snaha o korekci modelů. A geochemik Malcolm McCulloch ze Západoaustralské univerzity se domnívá, že dosavadní měření nárůst podhodnocovala. Namísto Zákopčaníků se proto rozhodl zeptat se na růst teploty někoho jiného: mořských hub! 

Se svým týmem využili mořské houby jako přírodní teploměr, který se ponořil do hlubší vrstvy oceánu pocházející z doby před průmyslovou érou. OK, to je možná moc složitá metafora: kratší verze zní, že kostry mořských hub uchovávají různé poměry stroncia a vápníku v závislosti na teplotě vody. A to nám umožňuje přesněji odhadnout dřívější teploty oceánu. 

Zdroj: Nickelodeon, vlastní
Zdroj: Nickelodeon, vlastní

Pěkně na houby

Houby Ceratoporella nicholsoni, které se nacházejí v hloubce 60 metrů v Karibiku, rostou pomalým tempem asi 0,2 mm za rok a nabízejí jedinečný pohled na průměrnou teplotu s menšími výkyvy na hladině. Vědátoři tak na základě analýzy koster přibližně půl tuctu 300 až 400 let starých hub zjistili, že měřitelné globální oteplování způsobené člověkem začalo již v 60. letech 19. století, tedy dříve, než začalo i systematické měření. 

Po zohlednění tohoto časného počátku růstu teploty výzkumníkům vyšla také zrychlená osa oteplování, podle níž jsme již v roce 2010 překročili hranici 1,5 °C stanovenou v Pařížské dohodě z roku 2015. Ups! Mimochodem, tento článek (a tedy i jeho zdrojová publikace) vznikly ještě před čtvrtečním oznámením služby Copernicus, že limit 1,5 °C (měřeno ale až cca od roku 1880) jsme překročili v roce 2023. 

Jde klasicky o jednu studii, která přepisování konsensu (zatím?) nedělá. Nicméně, urychlená osa více odpovídá výkyvům počasí, které reálně ve svém okolí pozorujeme. A také odpovídá jiným pracím, které v posledním roce varovaly, že tempo oteplování je o dost rychlejší — a oteplení o 2 °C můžeme riskovat již do roku 2050. Aha! 

Australští vědátoři ale nemají pitvání hub dost, takže by rádi svou studii zopakovali i v jiných oceánech. Protože, a možná jste slyšeli i o tom, Karibik se nerozkládá po celé planetě. Teprve srovnání z více moří řekne víc o tom, nakolik údaje o mořských houbách úzce korespondují se záznamy o hladinách CO2.

Hmm... Zdroj: https://twitter.com/think_or_swim/status/1683556231481286656/photo/1
Hmm… Zdroj: https://twitter.com/think_or_swim/status/1683556231481286656/photo/1

Vo co go?

V únoru máme na severní polokouli tendenci brát podobné zprávy méně vážně nežli v červenci. Zároveň nám urychlená osa oteplování může paradoxně dát šanci si lépe ujasnit priority — redukce vypouštění emisí se nám zjevně moc nedaří, takže bychom se asi měli začít zabývat ve větším jejich zachycováním nazpět. Ale kdo jsem já, abych dával nějaké rady?

Oteplení o 1,5 °C samozřejmě neznamená, že všichni brzy vyhyneme (pokud tohle nečtete v Indii nebo Karibiku). Znamená ale výraznější narušení prakticky všech globálních systémů včetně těch souvisejících s dešti a oceánskými proudy. Čili méně predikovatelné výkyvy počasí, častější sucho nebo naopak častější povodně nebo horší šance zemědělců na nakrmení všech hladových krků. 

A samozřejmě rychlejší vymírání jiných druhů, které na současné podmínky nejsou adaptovány. Oteplování se přitom na magické hranici nezastaví, takže pokud budeme dále prasit, můžeme vyhlížet i oteplení o 4 °C a víc. A tady už rozmrzá úsměv zřejmě i nejzatvrzelejším klimaskeptikům. Připomenu, že po K-Pg impaktu, který vypnul dinosaury, teplota v globálu možná klesla jen o 2 °C (byť, ano, jiné odhady jsou vyšší, a regionálně někde tehdy klesla i o mnohonásobek víc). 

I když nám úprava modelů oteplování může dát určité výhody v rámci debat o klimatických změnách, času na tlachání máme ještě méně, než jsme tušili. Nelze tak rozhodně popírat, že aktuální novinka je tak trochu na houby!

[Ladislav Loukota, PD]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama