Odysseus & Altermagnetismus – Týden ve vědě 19. až 25. února 2024

Sešli jsme se tu společně v další neděli! Odměňme se pohledem, co nám uplynulý týden dal!

8. týden ve vědě roku 2024! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní
8. týden ve vědě roku 2024! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní

Nudící se studenti podávají mnohem horší výsledky! Příliš malá výzva i příliš velká výzva je podle nové práce pro studenty nudou. I dobří studenti v takovém případě podle vědců podávají mizerné výsledky.

Americký lander Nova-C Odysseus přistál na povrchu Měsíce. První americké přistání po 52 letech se zapsalo i jako vůbec první úspěšné přistání soukromé mise. V minulosti se o soukromé přistání pokoušelo Japonsko a Izrael, Nova-C překonala zase ve „velmocenském prvenství” neúspěšnou ruskou misi Luna-25.

Nazouváky jsme mohli nosit již ve střední době kamenné. Otisky nohou staré 23 000 let naznačují, že je vytvořili lidé v primitivních nazouvacích. Vznik obuvi by to posunulo tisíce let do minulosti.

Česká studie potvrdila existenci altermagnetismu. Ten je teoreticky predikovanou třetí větví magnetismu, kombinuje v sobě vlastnosti feromagnetů a antiferomagnetů. Altermagnetismus potenciálně nabízí nové perspektivy pro ultraškálovatelnou nanoelektroniku a jiné podobné srandy.

Navržen teoretický objekt přinášející alternativní popis černých děr. Stále máme problém pochopit vnitřek černé díry. Existuje však alternativní popis zhroucených objektů známý jako gravastar. Obejde bez singularity, navenek vypadá stejně jako černá díra… Koncept gravastaru je starý již zhruba 23 let, nově se ale dočkal rozšíření, podle něhož existující teorie dovolují gravastarů vnořených do gravastarů. Výsledek je podobný cibuli nebo matriošce.

Aktivita na Slunci: Tři erupce třídy X během 24 hodin. I když zatím neměly efekt na Zemi, zvýšená sluneční aktivita může ovlivnit komunikaci a satelity. Zvýšená aktivita je součástí slunečního cyklu, který trvá přibližně jedenáct let, a nyní se blíží ke svému vrcholu.

Bottom

V Baltském moři objevena kilometr dlouhá kamenná zeď. Postavena byla z víc jak 100 velkých kamenů, před 10 000 lety mohla sloužit pro lov sobů. Vypadá to z titulku trochu jako ze Hry o trůny, ale zeď měla sotva metrovou výšku a dvoumetrovou šířku. V době stavby byla ještě taky na souši. Objev nicméně zpochybňuje dosavadní představy o mobilitě pravěkých populací a vyvolává otázky ohledně vlastnictví a způsobů osídlení v tomto období – pokud sloužila k lovu, jde o větší konstrukci, než jakou bychom od mobilních lovců čekali!

Archeologický objev odhaluje klášterní život. Čeští archeologové popsali pokladnici artefaktů starých tři sta let, objevenou v žumpě nové prelatury kláštera v Plasích na severním Plzeňsku. Artefakty, včetně psího obojku, březových košťat a fajánsového poháru svědčícího o převažující konzumaci nápojů, poskytují živý obraz klášterní rutiny a každodenního života.

Klimatický model odhaluje možné ochlazení v Evropě, pokud se zhroutí Severoatlantský proud. Případný kolaps atlantického proudění (AMOC), které je klíčovým faktorem oteplování Evropy, by mohl například v Dánsku snížit průměrné teploty o 3,5 °C. Zpomalení AMOC by mohlo mít za následek ochlazení teplot v Evropě a zvýšení teplot na jižní polokouli. Přestože existují nejistoty, nová simulace, která je považována za dosud nejpokročilejší, poukazuje na možné důsledky narušení oceánských proudů.

Studium šimpanzí škodolibosti může ukázat na evoluci humoru. Nejen lidé, ale také lidoopi se mezi sebou škádlí. Dokonce i bez použití slov! Naznačila to nová studie hned u čtyři druhů — studium jejich opičáren by mohlo pomoct zkoumání vývoje našeho vlastního humoru. Škádlí se mezi sebou zřejmě zástupci orangutanů, šimpanzů, bonobů a goril. Jejich hry se mezi sebou do jisté míry liší.

Nový optický Disk má kapacitu 1 Petabitu. Disk používá materiál AIE-DDPR (Aggregation-induced emission dye-doped photoresist) s fotosenzitivními molekulami, které umožňují záznam dat ve výrazně vyšší hustotě. Experimentální disk s 100 vrstvami dosahuje kapacity 1 petabitu, což by mohlo vést k disím s exabitovou kapacitou, což by bylo klíčové pro velká datacentra.

Stovky možných nových druhů objeveny na podmořských horách u Chile. Nalezené organismy zahrnují korály, chobotnice, mořské ježky a další, přičemž některé jsou pravděpodobně dosud neobjevené. Expedice použila podmořského robota schopného sestoupit do hloubky 4500 metrů. Tým vědců analyzuje vzorky, které mohou obsahovat nové druhy, aby potvrdili tuto hypotézu pomocí genetických testů.

TÉMA TÝDNE: Jak vypadá lavina (z pohledu zasaženého člověka)? Laviny jsou stálým vysokohorským rizikem. Jak vznikají – a co v případě, že se jedna valí proti vám? Není toho mnoho, základní tipy ale mohou v součtu pomoct.

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali videa: tradiční týden ve vědě, dále odbornou přednášku o kvantovce, dále pokec se studenty oboru Science na Univerzitě Karlově, a také novinky o středověkých astromniších (viz výš) & oteplení o 1,5 °C & evoluci oka, a nakonec i téma o CRISPRu (viz níž).

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama