CRISPR dal vzniknout rajčatům, které potřebují méně vody

TLDR: Zásah do genu ROP9 může vést k uzavření části průduchů rostliny a tak snížení spotřeby vody, aniž by to vedlo k redukci fotosyntézy a kvality výsledné plodiny. Studie tuna.

Nevím jak vy, ale já sám jsem velkým fanouškem konceptu jménem Neumírání na hladomor! A máte-li rádi rajčata, nová studie vědátorů z univerzity v Tel Avivu dává naději pro menší ouzkost plodin vlivem nedostatku vody. Jejím autorům se totiž podařilo genetickou úpravu editorem CRISPRem vytvořit rajčata se zvýšenou účinností využití vody při zachování výnosu, kvality a chuti!

Zdroj: Showcase, vlastní
Zdroj: Showcase, vlastní

Rajče jako nové

Editor CRISPR jistě znáte – sotva dekádu stará metoda, jak upravovat konkrétní geny v genomu, ostatně už vyhrála i Nobelovku. Autoři nové práce pod vedením Puli Mallikarjuna využili CRISPR k vývoji odrůd rajčat se zvýšenou účinností využití vody. To dost možná představuje slibné řešení nedostatku vody v zemědělství i pro jiné plodiny.

Jak možná znáte i ze svého života, spotřeba vody není konstantní pro všechny, všude a za všech okolností. Stejně jako může náctiletá školačka využívat denně více vody než seňor žijící latinské Americe, odlišnosti mohou být i uvnitř organismu. Cíleným zásahem do genu ROP9 tak vědátoři dosáhli částečného uzavření některých rozvodů uvnitř rostlin zejména během vrcholu polední transpirace.

A to vedlo ke snížení ztrát vody, aniž by byla ohrožena fotosyntéza nebo kvalita plodin!

Vědátoři z aktuální práce. Zdroj: Tel Aviv University
Vědátoři z aktuální práce. Zdroj: Tel Aviv University

Nejen pro rajčátka?

Přesněji řečeno, modifikace vedly k částečnému uzavření stomat alias průduchů rostlin Přesto si modifikované rostliny zachovaly dostatečný příjem oxidu uhličitého, což zabránilo poklesu fotosyntézy a produkce cukru.

Neméně podstatné je, že nejde jen o pokus v laboratoři, ale rajčata se dočkala již také polního pokusu. Ten prokázal, že rostliny s modifikovaným ROP9 vykazují zvýšenou účinnost využití vody bez negativních dopadů na množství, kvalitu a obsah cukru v úrodě.

Co víc, využitý mechanismus spojený s reaktivními formami kyslíku vrhá světlo na obecnější regulaci otevírání a zavírání stomat. Jinými slovy, i pokud nemáte rádi rajčata, možná oceníte, že popsaný postup bude zřejmě možné aplikovat i na jiné plodiny!

Autoři sami mluví o tom, že protein ROP9 se chová podobně i v jiných rostlinkách, jako je paprika, lilek a pšenice. Zejména ta poslední je o dost podstatnější plodina než rajčata, Italové prominou.

Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní

Ale, ale, ale…

Jistě, od polních testů je stále daleko k polnímu nasazení. Ostatně, v zemích EU jsou modifikované plodiny pořád v nelibosti politické, nikoliv technologické. Dalo by se také argumentovat, že dosavadní inovace v zemědělství nakonec vedly k nárůstu populace, která v součtu (krom plundrování ekosystému a tak) nakonec zase k riziku hladomoru…

To vše jsou ale faktory, jejichž řešení (či neřešení) je na jiných částech společnosti než na vědcích a vědkyních. Jako obvykle: ne vše, co v laboratoři vznikne, se musí využít, pokud se společnost shodne, že se to nemá využít. A naopak: ne vše, co je dnes ve společenské nelibosti, v ní bude nutně v nelibosti i v budoucnu.

Pokud nejste zrovna fanoušky konceptu Umírání na hladomory, teoretická možnost zachovat zemědělské výnosy i během sucha tak zřejmě chytne za srdce i vás!

[Ladislav Loukota, ŠNL]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama