TLDR: LIDARové mapování odhalilo dosud neznámou šíři předkolumbovských amazonských sídlišť. Studie tuna.
Vydejte se spolu se mnou do ztracené éry, kdy v povodí Amazonie prosperovala síť starodávných městeček – pokud však od dnešní novinky čekáte cosi na způsob objevení El Dorada, budete nejspíše zklamáni!
Ztracená vesnica
Archeologové v nové práci skutečně popsali síť 2 000 let starých lidských sídlišť, které se nacházejí v dnešním Ekvádoru. Není to však tak, že by věda o jejich existenci doposud vůbec neměla páru – laserové mapování, které „prokouklo“ stromovou klenbu, nenašlo ruiny náhodou, ani nemířilo nablind…
Sídliště totiž původně identifikoval již před více než dvaceti lety archeolog Stéphen Rostain díky objevu hliněných valů a zasypaných cest. To, že v Amazonii mohla existovat prosperující města, tedy není šokantní. Nebylo ale jasné, jak velká ona města mohla být – bez napalmu se totiž porost v takto zalesněných lokalitách redukuje jenom velmi špatně. A teprve nedávný pokrok v technologii laserových senzorů odhalil o sídlištích více.
Mapování ukázalo, že „městečka“ byla součástí husté sítě osad a spojovacích cest zasazených v zalesněném podhůří And. Sídliště byla obývána lidem Upano přibližně od roku 500 př. n. l. do roku 300-600 n. l.. Pokud si stále pletete, kdy existovala Sparta, kdy hrady a kdy muškety, pak lze říct, že období amazonské sítě měst se zhruba překrývá s nejslavnějším obdobím Římské říše v Evropě.
Na druhou stranu, mluvit o nich jako o ztracených městech je pro nepoučeného dnešního čtenáře trochu zavádějící. I ve starověku mohly existovat sídliště s populací ve stovkách tisíc lidí – to ale není případ amazonských osad. Spíše než o ztracených městech bychom tak měli mluvit o… ztracených vesnicích.

Na svou dobu…
Jistě, ve své epoše šlo o velmi solidní výdobytky urbanismu. Amazonskou síť osad tvořily obytné a obřadní budovy umístěné na více než 6 000 hliněných mohylách, obklopených zemědělskými poli s odvodňovacími kanály. Rozsáhlé cesty, široké asi 10 metrů a táhnoucí se v délce 10-20 km, byly důkazem propracované a sofistikované společnosti.
Odhadovaná populace lokality se pohybovala v rozmezí nejméně 10 000 obyvatel, s možností dosažení maximálního počtu 15 000 až 30 000 obyvatel. Zůstane-li u srovnání s Římany, nemáme tu tedy čest s tehdejším Římem, obyvatelé téhle říše by v tom populačně viděli zapadlé regionální centrum.
Neberte to ale jako bagatelizaci tehdejších amazonských výdobytků – spíše se snažím tlumit šokantní titulky z minulého týdne, podle kterých to skoro vypadalo, že jsme objevili ztracené město Antiků. Nedošlo k odhalení zcela neznámé civilizace s monumentálními městy. To ale neznamená, že musíme obyvatele starověké Amazonie podceňovat. Sama velikost sídel ale není všechno – pokud máte fungující síť menších osad, pořád je to pořádný kus civilizační práce.
Nynější výzkum tak především vrhá nové světlo na složitost a hustotu předkolumbovských amazonských společností. A zpochybňuje vnímání tohoto regionu jako „panenské divočiny“, kde žily jen malé skupiny lidí! Šlo sice o síť ne moc velkých sídlišť, ve své komplexnosti se ale pod paprsky LIDARu vyjevuje složitá kulturní krajina. Ostatně zachycenou síť cest považují autoři studie za to nejzajímavější zjištění. Zkrátka detailní pohled na sídelní organismus v celé své kráse.

Poklad jménem historie
Nálezy poukazují na složitý systém organizované práce při stavbě rozsáhlých cest a hliněných mohyl a nabízejí pohled na rozmanitost minulých společností v Amazonii. Podobné důkazy o vyspělých společnostech deštného pralesa, které předcházely kontaktu s Evropou, byly objeveny i v jiných částech Amazonie, což podtrhuje bohatou a rozmanitou historii tohoto regionu.
Svým způsobem je „ztracenou“ prakticky každá éra starší víc jak pár žijících generací – a to ať už jsme v Amazonii, nebo v České kotlině. Zatímco v našich končinách ale tak nějak tušíme, že tu žili lidi i před rokem 1900, nové výzkumy nám připomínají, že mnohavrstevná, životem tepající byla i lidská sídliště mimo důvěrně známé končiny! A to je dost možná větší poklad, než kdybychom našli „skutečné“ El Dorado!
[Ladislav Loukota, PZ]
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz