TLDR: Signál FRB 20220610A má zřejmě původ ve formaci šesti galaxií. To by naznačovalo, že jejich interakce byla zdrojem intenzivního záblesku. Studie tuna.

Vesmír kolem nás intenzivně řve! To jenom vaše oči jsou z (běžného) pohledu na potemnělou noční oblohu v klidu – stačí vyrazit do jiných spekter, než je viditelné světlo, zvýšit citlivost, a voila! Kosmickým prostorem kolem nás neustále poletují nejrůznější radiové záblesky, vysokoenergetické částice a vůbec další vesmírné výrony! Nyní jeden z vůbec nejintenzivnějších signálů přinesl více informací o procesech při galaktických interakcích!

Šípy z dalekého vesmíru

Každý foton je poslem nějaké informace o svém původu – stejně jako může být podobným poslem třeba vystřelený šíp! Jeho konstrukce nám může říct důležité skutečnosti – materiál šípu odhaluje zručnost tvůrců, jeho úhel místo výstřelu, a v neposlední řadě jeho samotná existence rovněž naznačuje, že po nás někdo střílí! S fotony různého záření pramenícími hluboko ve vesmíru je to stejné.

Čím citlivější jsou naše detektory a čím více spekter záření sledujeme, tím víc se taky rozevírají naše kosmické oči dokořán! Astronomům se tak nyní podařilo vystopovat původ nejsilnějšího a nejvzdálenějšího rychlého rádiového záblesku (FRB), který byl kdy detekován a označen jako FRB 20220610A.

Zdá se podle prepublikovaného paperu týmu Alexy C. Gordon, že zdrojem je kompaktní skupina sedmi galaxií, které se k sobě přibližovaly v době, kdy měl vesmír na tachometru jenom 5 miliard let.

Galaktická parta

Vystopovat světlo ke svému zdroji je mnohdy ošemetné, protože různé detektory mnohdy pozorují různé části oblohy v různém čase. Řekněme, že tak detekujete z nějaké části oblohy vysokoenergetická neutrina – vaše neutrinová observatoř musí následně zjišťovat u jiných observatoří, které detekují třeba viditelné světlo, jestli v té části oblohy taky něco nového pozorují.

Pokud ano, je zaděláno na palcové titulky! Pokud ale ne… Je zaděláno na dlouhé hledání možného zdroje „svítícího” jen v určité spektru. Vědátoři na zdroj FRB 20220610A usuzují na základě snímků pořízených Hubbleovým vesmírným šmírákem.

Existence této galaktické party v tak intimní blízkosti znamená, že na sebe pravděpodobně určitým způsobem vzájemně působily. A pokud hvězdy vznikají v rychlém sledu za sebou, pak by to mohlo být jedním z vysvětlení síly FRB – jak přesně, to zatím herdek nevíme! Ale opět se nám potvrzuje, proč by nám rychlý radiový záblesk mohl významně dokreslovat představu o kosmickém dění!

Galaxie v pozorované skupině jsou hustě nahuštěné a jejich potenciální interakce, například výměna materiálu nebo splynutí, by mohly zvyšovat (nějak) sílu záblesku. Další úvahy o tom, jak by se to mohlo dít, budou na teoreticích, ale taky budoucím sledování!

Historický příklad

Jelikož nevím ale jak, připomenu klasické starší vysvětlení, kterými nám radiové záblesky krásně dokreslily kosmos! V první řadě – pulzary!

Dnes je již všeobecně bráno za (řadou dalších pozorování potvrzený) fakt, že po svém smrti se některé hvězdy mění v rychlé rotující neutronové hvězdy. Takové, které v určitém směru vysílají opakující se radiový signál. Přesněji jim říkáme pulzary – ale po první detekci tohoto signálu neměli výzkumníci zprvu páru, co by nám opakující se signál mohlo posílat…

S tím, jak se naše pozorovací nástroje stále zdokonalují, vědátoři doufají, že se jim podaří odhalit další záhady kolem FRB a hlouběji pochopit jejich nepolapitelný původ. Konec konců, z více šípů se na identitu zdroje usuzuje o dost lépe než z šípu jediného!

[Ladislav Loukota, JRN]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]