Pěkná nadílka nám napadla tento týden! Mimo tradičně bizarní japonské lunární přistání došlo i na plejádu dalších objevů či naopak trapasů!

Japonsko je pátý stát na Měsíci! Lander SLIM se ale možná po přistání překlopil. Modul agentury JAXA se snažil o velmi precizní přistání, kterého dosud nebylo dosaženo. Navzdory pravděpodobně měkkému přistání ale další osud modulu momentálně kalí nejistota.

Před 2 000 lety prosperovala v Ekvádoru síť městeček. LIDARové mapování odhalilo dosud neznámou šíři předkolumbovských amazonských sídlišť. Nynější výzkum tak především vrhá nové světlo na složitost a hustotu předkolumbovských amazonských společností. A zpochybňuje vnímání tohoto regionu jako „panenské divočiny“, kde žily jen malé skupiny lidí.

S koncem Hyperloop One klesá i důvěra v koncept hyperloopu. K posledními prosinci zavřela své brány společnost, která byla zřejmě nejčastěji uváděna pro své šance uvést koncept do života. Kritici konceptu již od počátku vytýkali problémy – zejména skutečnost, že takto rozměrnou vakuovou/podtlakovou komoru nikdo nikdy nepostavil.

MMF: A.I. by mohla ovlivnit 40 % pracovních míst na světě, 60 % v bohatých zemích. Mezinárodní měnový fond vyzývá vlády, aby vytvořily podpůrné sítě a rozšířily rekvalifikační programy pro pracovníky, které může A.I. vyřadit či snížit jejich výdělky. Očekává se, že dopad bude silnější ve vyspělých ekonomikách a postihne úřednická a manažerská pracovní místa. Země s nižšími příjmy jsou postiženy méně, ale nedostatek infrastruktury může prohloubit nerovnost.

Google představil nového, levného a učícího se robota. Robot jménem ALOHA stojí 20 až 30 tisíc dolarů a předvedl schopnost vykonávat činnosti v kuchyni a domácí práce. ALOHA je stále experimentem, ukazuje ale možnost poměrně rychle snižovat jak cenu mašiny, tak i zvyšovat její funkční schopnosti.

Kávu může vylepšit voda přidaná při procesu mletí. Voda totiž následně snižuje akumulaci materiálu vlivem statické elektřiny – a tak snižuje i množství odpadu, stejně jako zvyšuje množství získané chuti.

Bottom

Otevřena hlavní část vzorků asteroidu Bennu získaných sondou OSIRIS-REx. Ačkoliv NASA již dříve pootevřela vzorky, jednalo se jenom o „bonusový materiál“. Hlavní část kapsle byla otevřena až nyní – proces zdrželo zaseknutí poklopu i obavy z kontaminace.

Paleotsunami před 8 000 lety zpustošila mezolitickou Británii. Mohutný podmořský sesuv půdy u norského pobřeží způsobily vlny s výškou až 20 metrů. Ty zdevastovaly tehdejší pobřežní komunity. Tsunami neničila jenom v důsledku okamžitého utonutí, ale i následného nedostatku potravin. Vědátoři z Yorku to simulovali na základě analýzy sedimentů z Howicku v Northumberlandu.

„Neviditelná“ trpasličí galaxie zpochybňuje kosmologické modely. Extrémní vlastnosti trpasličí galaxie Nube, jejíž světlo je desetkrát slabší, než se očekávalo, vyvolávají otázky ohledně její existence. Rozložení hmoty v Nube neodpovídá současným modelům, zejména ve vnějších oblastech, kde hustota hvězd zůstává relativně konstantní. To zpochybňuje uznávaný model chladné temné hmoty a naznačuje potřebu nových pohledů na temnou hmotu a strukturu galaxií.

Vrtání do sopek by mohlo odemknout „neomezenou energii”. Na Islandu se v rámci projektu Krafla Magma Testbed (KMT) plánuje záměrně vrtat do magmatického krbu sopečného komplexu Krafla. Nápad vznikl na počátku roku 2000, kdy průzkumné vrty nečekaně narazily na magmatické ohniště. Tentokrát se odborníci snaží změřit jeho teplotu a případně získat energii čerpáním ultra horké vody pomocí turbín.

Velká struktura v hlubokém vesmíru zmátla kosmology. Ve vzdálenosti přibližně 9,2 miliard světelných let pozorujeme největší a druhou největší strukturu ve známém vesmíru. K nedávno objevenému Velkému prstenu se přidal Gigantický oblouk z roku 2021. Oba tyto útvary se nacházejí v téměř identické části oblohy, což je fascinující a zároveň vyvolává znepokojení. Konvenční kosmologie si s těmito strukturami neví rady.

Změna klimatu ohrožuje nosorožce: Oteplování afrického klimatu by mohlo překročit únosnou mez. Nosorožci jsou kvůli své neschopnosti potit se náchylní k tepelnému stresu. Studie se zaměřila na pět národních parků v Africe a modelovala různé emisní scénáře. Byly sice zaznamenány změny v množství srážek, ale hlavní obavy vyvolával nárůst teplot, který by byl pro nosorožce nad rámec jejich tolerance.

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali videa: krom tradičního týdne ve vědě s JaRonem a Ladislavem také novinky o DNA nanobotech (viz výš), testování léků na Alzheimera a degeneraci AI vlivem zdrojových dat. Nakonec dorazila i nová minutka o vypouštění oceánů (viz níž)!

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz