Jak šimpanz dokáže hrát Minecraft?

TLDR: Nejspíše ano – známe řadu příkladů hravého chování. Ale proč vlastně hra existuje? Důvodů je zřejmě vícero – ale v zásadě jde zřejmě o trénink. Říká nám to navíc víc o zvířecí schopnosti uvažovat.

Hra jako trénink

Hry rozhodně nejsou jenom lidský vynález. Hravé chování zvířat je předmětem zájmu a diskusí vědátorů zejména v posledních letech. Zjednodušeně řečeno: víme, že biočichové si občas umějí hrát nejen s lidmi, ale i sami se sebou vzájemně. Není ale jasné, zda tyto aktivity slouží určitému účelu, nebo zda jsou vykonávány pro potěšení.

Zatímco život většiny živočichů je poznamenán neúnavným bojem o přežití, včetně vyhýbání se predátorům, hledání potravy a zvládání přírodních živlů, věnují se totiž zvířátka při hraní zdánlivě zbytečným a často bezmyšlenkovitým činnostem pro vlastní zábavu. To vyvolává otázku, co je pro zvířata hra, zda z ní mají potěšení a zda jim může přinášet nějaké výhody… A nepřekvapivě se zdá, že bé je správně!

Hraní není (ani u lidí) jenom zábavou, ale také tréninkem. Jeden z aspektů hry u zvířat lze pozorovat v interakcích koťat. Jejich intenzivní hra a boj s kamarády z vrhu, ačkoli se zdá být brutální, může sloužit jako forma přípravy na nepředvídatelné situace v jejich budoucím životě. Tato hravá setkání pomáhají koťatům rozvíjet reakce na životní nejistoty, jako jsou náhlé útoky jejich vrstevníků.

Jiná zvířata jako medvíďata a mladé poštolky se zapojují do hravých aktivit, které zřejmě zdokonalují jejich lovecké schopnosti. Zejména medvíďata se zapojují do zápasení a vrhání, což naznačuje, že hra přispívá k rozvoji jejich loveckých schopností. Přesné důvody tohoto chování však zůstávají nejasné, protože by také mohlo zvířatům pomáhat vydávat přebytečnou energii nebo posilovat sociální vazby.

Dalším kontextem, v němž je hra pozorována, je sociální hierarchie biočichů. Například mláďata klokanů si hrají s matkami, což je chování, které přispívá k vytváření sociálních hodností ve skupině. Podobně vlci využívají hru k navázání sociálních vztahů, přičemž členové s vyšším postavením se zapojují do agresivnější hry.

Sloníci si hrají! Zdroj: Manelka Jayasundara/CC BY
Sloníci si hrají! Zdroj: Manelka Jayasundara/CC BY

Učení nápodobou

Dalším důvodem hry u zvířat může být též rozvoj motorických dovedností. Bylo pozorováno, že ryby přeskakují překážky, čímž se pravděpodobně připravují na budoucí střet s predátorem. Taky koníci začínají cválat, skotačit a vzpírat se, jakmile začnou chodit, což jim pomáhá zdokonalovat motorické dovednosti, které budou potřebovat v dospělosti. Dokonce i hmyz, jako jsou mravenci a vosy, se zapojuje do fingovaných bojů, aby si procvičil bojové a obranné dovednosti pro pozdější život.

Jak se ale hrám učíme? Nápodobou! Některá zvířata se zapojují do hry, která zřejmě napodobuje chování dospělých. Mladé šimpanzí samice v Ugandě byly pozorovány, jak si hrají s primitivními panenkami a starají se o ně stejně jako jejich matky o kojence. Předpokládá se, že toto chování je formou nácviku budoucího rodičovství.

Existují i případy, kdy si zvířata hrají čistě pro zábavu. Krkavci „sjíždějí na snowboardu“ po zamrzlých střechách, krokodýli vozí své menší společníky na hřbetě, mladí sloni využívají říční náspy jako skluzavky a racci slanečci shazují a chytají mušle ve vzduchu. Zdá se, že tyto činnosti jsou pro zvířata, která se jich účastní, čistě zábavou.

Občas ale „hrající si zvířata“ mohou být mnohem doslovnější, než to na první pohled vypadá. Podívejte se na video níže…

Ne, nešálí vás zrak. Tento opičák jménem Kanzi skutečně hraje Minecraft. Na dotykovém displeji se naučil hrát s podporou několika jednoduchých vzdělávacích triků. Zaprvé dostal ovoce nebo oříšek, kdykoli ve hře dosáhl vyznačeného milníku.

Stejné schopnosti?

To ho motivovalo k tomu, aby se řídil lidskými herními průvodci. Také pochopil, když ho průvodci povzbuzovali, což mu opět dávalo jasný signál, kudy se dále vydat. V neposlední řadě je nejen při učení šimpanzů užitečná nápodoba či ukázka.

Trenéři tak Kanzimu ukázali nejprve aktivity ve hře sami, což ho efektivněji motivovalo k dalšímu pochopení principů. Kanzi Minecraft v životě neviděl a jeho předci určitě také ne. Přesto se rychle přizpůsobil textuře a fyzice Minecraftu, které se dramaticky liší od přirozeného světa.

Co nám to říká, je schopnost zvířecího mozku přizpůsobit se novým situacím – a v tom je hraní ideálním tréninkem, ať se bavíme o hrách klasických nebo těch digitálních. I zvířecí mozky u druhů, kde známe hravé chování, jsou tak teoreticky schopny téhož jako mozky lidské…

Video výše pochází z dílny Ape Initiative, která se věnuje ochraně ohrožených šimpanzů bonobo, a najdete tu detailnější rozbor Kanziho hraní.

[Ladislav Loukota, JRN]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Autolink hír.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama