Sumírovat biologické objevy je vždycky trochu o hubu. Velký průlom totiž dost často kráčí ruku v ruce s velkými etickými dilematy – a občas je u toho přítomno víc rukou, než by jeden čekal! Po minulých letech, kdy došlo třeba na sérii průlomů ve výpočetní chemii nebo experimentální imunoterapii, přitom z letošního roku můžeme vypíchnout několik významných objevů, které nás přibližují vzniku kultivovaných orgánů. Ale nebude to bez dilemat…

Výzkum na hranici zázraku

Podařilo se tak třeba vytvořit první skutečně chimérickou opici. Makak vzniklý v čínské laboratoři s zrodil ze dvou geneticky odlišných oplodněných vajíček, v jeho těle po boku žily buňky dárcovského i hostitelského embrya. Živočich ze dvou geneticky různých buněčných linií by nám mohl umožnit pěstovat lidské orgány ve zvířecích inkubátorech, ale také lépe studovat průběh některých chorob.

Chiméry byly doposud zkoumány především na zvířecích embryích, několik málo opiček bylo chimérických jen z max. 4 %. To se u nynějšího makaka změnilo – podíl dárcovských vs. hostitelských buněk u něj dosahoval od 20 do 90 %.

Druhý pacient také dostal srdce od prasete. Po Davidu Bennettovi se druhým živým příjemce v září Lawrence Faucette. Krom obou můžu byly orgány od geneticky upravených, s lidmi kompatibilnějších prasat v posledním roce testovány také u několika lidí po mozkové smrti – ale v jejich případě šlo o čistou vědu, nikoliv snahu o záchranu příjemce.

Složitější konce

Stejně jako Bennett však i Faucette zemřel několik týdnu po operaci – na 30. října 2023. Důvody nejsou zatím známé, ukazují ale na pokračující komplikace s xenotransplantacemi. Jsme na dobré cestě, nicméně ta cesta bude ještě setsakra dlouhá.

Plejáda výzkumů na téma biologie a medicíny je samozřejmě daleko širší. A mnohdy její aplikace nemusejí být nutně v léčbě Homo sapientů. Vznikl tak rovněž také karbanátek z rekonstruované části DNA mamuta. Biotechnologický startup Vow využil fosilní DNA a genom slonů k vytvoření mamutího myoglobinu, klíčové složky, která je zodpovědná za chuť masa.

Po vložení rekonstruovaného genu do buněk je nechali dozrát, jako by se nacházely v dobře živeném zvířeti. Výsledkem jejich snažení tak byly mamutí masové kuličky – které ovšem z obav před možnými zdravotními riziky nikdo nesměl okusit.

Vow pokusem chtěl údajně upozornit na problematiku živočišné výroby a její vysoké ekologické dopady. Šlo ale také o estrádu pro média, v níž se snoubily některé z nejbizarnějších trendů současnosti. Svým způsobem jsme letos „oživili“ mamuta – ale jenom, abychom ho snědli, a vlastně nakonec nemůžeme ani to!

Valte bulvy

Závěrem pokročily i některé jiné výzkumy. Došlo na první úspěšnou transplantaci oční bulvy. Chirurgové z NYU Langone Health dosáhli významného milníku v historii medicíny. Pacientovi Aaronu Jamesovi se sice zrak na transplantované oko ještě nevrátil, ale funkčnost cév a sítnice naznačuje pozitivní výsledek. Potenciální úspěch otevírá nové možnosti léčby onemocnění postihujících oči a může připravit půdu pro další pokroky v transplantaci očí.

A v neposlední řadě byla schválena první CRISPR terapie pro srpkovitou anémii. Britské a americké regulační orgány schválily přípravek Casgevy, který představuje první genovou terapii na světě užívající editor CRISPR-Cas9. Po rozsáhlých klinických zkouškách, které prokázaly účinnost CRISPRu při obnově zdravé tvorby hemoglobinu a zmírnění příznaků u postižených pacientů, představuje terapie slibný průlom.

Jaké jsou ale vaše dojmy z letošních objevů? Které byste vypíchli vy? Nestyďte se to napsat do komentíků!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz