Tadá! Ani to nebolero! Poznejte vše, co vám během poslední orbity možná uniklo!

Podařilo se vytvořit první skutečně chimérickou opici. Makak vzniklý v čínské laboratoři s zrodil ze dvou geneticky odlišných oplodněných vajíček, v jeho těle po boku žily buňky dárcovského i hostitelského embrya. Živočich ze dvou geneticky různých buněčných linií by nám mohl umožnit pěstovat lidské orgány ve zvířecích inkubátorech, ale také lépe studovat průběh některých chorob. Chiméry byly doposud zkoumány především na zvířecích embryích, několik málo opiček bylo chimérických jen z max. 4 %. To se u nynějšího makaka změnilo – podíl dárcovských vs. hostitelských buněk u něj dosahoval od 20 do 90 %.
Superaketa Starship úspěšně vzlétla na transatmosférický let. Znovupoužitelný nejsilnější nosič současnosti napodruhé zvládl překonat hranici kosmického prostoru – byť oba stupně později explodovaly. To byla jízda! Nosič srovnatelný se superraketou Saturn V, která vynesla lidi na Měsíc, je však oproti němu také použitelný opakovaně – byť při aktuálním letu neplánovaně po oddělení lodí došlo k výbuchu prvního stupně, a Starship byla poté v kosmu zničena autodestrukčním systémem.
Došlo na první úspěšnou transplantaci oční bulvy. Chirurgové z NYU Langone Health dosáhli významného milníku v historii medicíny. Pacientovi Aaronu Jamesovi se sice zrak na transplantované oko ještě nevrátil, ale funkčnost cév a sítnice naznačuje pozitivní výsledek. Potenciální úspěch otevírá nové možnosti léčby onemocnění postihujících oči a může připravit půdu pro další pokroky v transplantaci očí.
Webb objevuje podezřele mnoho pravidelných a vyspělých prvních galaxií. Astronomové čekali, že galaxie z období 0,5 až 2 miliard let po Velkém třesku budou častěji nepravidelné a chaotické. Webbův teleskop ukázal, že jsou ale statisticky významněji již vyklidněné a uspořádané.
Strojové učení umí dekódovat, na co lidé myslí. Říká se mu sémantický dekodér a dokáže převést mozkovou aktivitu člověka při poslechu příběhu nebo při tiché představě vyprávění příběhu do souvislého proudu textu. Systém by mohl pomoci lidem, kteří jsou duševně při vědomí, ale nejsou schopni fyzicky mluvit – například lidem postiženým mozkovou mrtvicí. Je ale nasnadě, že mnohé z nás napadají i méně ušlechtilé příklady. Těch se ale, prozatím, úplně obávat nemusíme.
Led kolem Antarktidy mizí a netušíme, co to bude znamenat. Období, kdy na Antarktidě přibývalo nadprůměrně mnoho ledu, jakoby skončilo. S posledními lety se pojí nové teplotní anomálie. Může to přinést dalekosáhlé důsledky. Klimatologické modely přitom dlouhodobě předpovídaly, že s vypouštěním skleníkových plynů do atmosféry a s tím spjatým růstem teplot, bude množství ledu v okolí Antarktidy klesat. Když se zahřeje vzduch a oceán, led přeci musí tát či hůře vznikat.
Proběhla první „kosmická bitva” – jedna raketa druhou sestřelila nad Karmánovou linií. Ukazuje to, že vývoj nejmodernějších raket dnes zvládající nikoliv supervelmoci, ale i poměrně malé společnosti či státy, a mohou si je „pronajmout” i ještě menší aktéři. To platí jak pro civilní nosiče a satelity, tak i pro ty vojenské – nynější první kosmická bitva, jakkoliv v součtu konfliktu nevýznamná, je tak vzdáleným bratránkem stále všednějšího šíření kosmonautiky a jejích technologií. A stejně jako jindy v historii, tento pokrok sebou přináší věci pozitivní, i věci jiné příchutě.
Deepfakované postavy poprvé použity při vlivové operaci. Falešní moderátoři fiktivního zpravodajství Wolf News byli vytvořeni pomocí softwaru a objevili se na sociálních sítích v rámci „spamouflage“ operace. Spamouflage je tzv. vlivová operace, která převážně posiluje politický spam s cílem ovlivnit segmenty populace – v tomto případě údajně operace vznikla v Číně. Navzdory použití některých sofistikovaných technologií jsou nejnovější videa ovšem relativně nekvalitní. To ukazuje na omezení používání deepfakes při vlivových operacích.
Bottom
Indie se stala čtvrtou zemí, která přistála na Měsíci. Lander Vikram po úspěšném vítězství v závodě s Lunou 25 po dva týdny prozkoumával jižní lunární pól. Jde o demonstraci schopností indického programu. Po dřívějších neúspěšných izraelských a japonských pokusech je indický úspěch o to významnější.
Druhý pacient dostal srdce od prasete. Po Davidu Bennettovi se druhým živým příjemce v září Lawrence Faucette. Krom obou můžu byly orgány od geneticky upravených, s lidmi kompatibilnějších prasat v posledním roce testovány také u několika lidí po mozkové smrti – ale v jejich případě šlo o čistou vědu, nikoliv snahu o záchranu příjemce. Stejně jako Bennett však Faucette zemřel několik týdnu po operaci – na 30. října 2023. Důvody nejsou zatím známé, ukazují ale na pokračující komplikace s xenotransplantacemi.
Vznikl karbanátek z rekonstruované části DNA mamuta. Biotechnologický startup Vow využil fosilní DNA a genom slonů k vytvoření mamutího myoglobinu, klíčové složky, která je zodpovědná za chuť masa. Po vložení rekonstruovaného genu do buněk je nechali dozrát, jako by se nacházely v dobře živeném zvířeti. Výsledkem jejich snažení tak byly mamutí masové kuličky. Vow jím chce údajně upozornit na problematiku živočišné výroby a její vysoké ekologické dopady.
Vědci prudce zlepšili magnetickou rezonanci k zobrazování mozku. Nové snímky mozku na fMRI jsou 64 milionkrát ostřejším. Potenciální aplikace metody by mohla zlepšit klinickou péči i výzkum pochodů mozku. Jedním z klíčových prvků této nové techniky je použití neuvěřitelně silného magnetu o síle 9,4 tesla, který je 3x až 6x než běžné fMRI magnety. Kromě toho je mnohem výkonnější i analyzující počítač. Jediný voxel ve studovaném mozku hlodavců díky tomu představoval pouhých 5 mikrometrů – na spodní hranici velikosti neuronů.
Lidé přišli do Evropy ve třech migračních vlnách. První moderní lidé přišli do Evropy ve třech oddělených vlnách během paleolitu mezi 54 000 až 42 000 lety. Vyplývá to z prozkoumání různě odlišných kamenných nástrojů. Studie tak pokračuje v přepisování toho, jsme jsme donedávna chápali příchod lidí do Evropy – a jejich interakce se zdejšími neandertálci.
Měření gravitačních vln odhalilo gravitační pozadí vesmíru. Vědci virtuální gravitační observatoře NANOGrav potvrdili existenci předpokládaného „šumu vesmíru“. Studium 15 let výzkumu pulzarů ukázalo na existenci mnohem slabších, ale trvalých gravitačních vln o mnohem nižších frekvencích. Jedná se zřejmě o pozůstatky po srážce obřích supermasivních černých děr.
Sonda InSight prokázala, že nitro Marsu je stále relativně aktivní. Analýza dat odhalila, že pod oblastí Cerberus Fossae zřejmě existuje masa roztavených hornin tlačících se nahoru. Jestli je Mars vulkanicky již zcela mrtvý, nebo tu stále plápolá ohníček aktivity, bylo po desítky let dlouhou debatou mezi planetology. Dvouletá mise sondy InSight definitivně prokázala, že Mars však uvnitř stále alespoň trochu žije!
Zdrojem temné energie můžou být černé díry, naznačuje teorie. Vědátoři k této teorii nedospěli na základě čistých hypotéz, ale skrze analýzu pozorování růstu existujících černých děr. Ty podle jejich práce rostou rychleji, než by měly. Zvětšování černoděr nad masu, kterou pozřely, podle autorů ukazuje, že musí existovat ještě jiný způsob, jak tyto černé díry získávají hmotnost. Co je pro hypotézu významnější: rychlost, jakou tyto černé díry rostou, odpovídá rychlosti rozpínání vesmíru, kterou v současnosti nazýváme „temnou energií“.
A mnoho, mnoho dalšího, co jsme pokrývali v průběhu roku!
Detailněji se na mnohé tyto i jiné objevy mrkněme již v pondělí 1. ledna od 17:00 na našem youtubovském kanálu, kde se můžete těšit na tradiční estrádu ROK VE VĚDĚ s řadou hostů a jejich pohledem na uplynulou orbitu.

[Ladislav Loukota]
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz