Stroj: Vlastní

Zdroj obrázku:

Prasoledviny & indoMěsíc – Týden ve vědě 21. až 27. srpna 2023

Držte si klobouky, srpen se dostává na svůj depresivní konec! Rozjasněte svou duši poznáním, jaké objevy nám jeho předposlední týden dal!

34 týden ve vědě roku 2023! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní
34 týden ve vědě roku 2023! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní

Ledvina od prasete v člověkovi funguje i po 32 dnech. Máme za sebou další úspěšnou xenotransplantaci, čili přenos orgánu z upraveného zvířete do člověka. V případě nyní přenesené ledviny vše zatím jde podle plánu. Nynější pokus ale nejenže je zatím nejdéle fungující ledvinou, ale navíc funguje pouze s jednou genetickou modifikací – tedy bez experimentálních léků nebo přístrojů.

Parker Solar Probe na stopě rychlosti slunečního větru. Data přímo z okolí Slunce nám říkají víc o tom, proč je sluneční atmosféra tak žhavá, a co pohání sluneční vítr. Zdá se, že Proces magnetické rekonexe je zřejmě dostatečně silný k tomu, aby mohl být hlavním motorem síly slunečního větru.

Ledový muž Ötzi zřejmě pocházel z Malé Asie. Genomická studie naznačuje, že byl plešatý a měl snědší pleť. Nešlo o zástupce lovců-sběračů, ale zřejmě to byl anatolijský zemědělec. Mumie stará 5 300 let byla objevena v roce 1991. Nynější práce naznačuje, že řada dosavadních předpokladů o Ötziho původu i povolání byla lichá. Stále platí, že Ötzi zemřel ve věku zhruba 45 let, měl výšku 1,6 metrů a vážil kolem 50 kg. Zemřel zřejmě po ráně šípem do ramene.

Stanici Starlab na orbitě Země pomůže vybudovat i Airbus. Evropská společnost se připojila mezi dosavadní producenty stanice, která má být na nízké orbitě nástupcem ISS. I když se jako o „nástupci ISS“ častěji mluví o stanici Gateway u Měsíce, Starlab nabídne možnost provádět řadu pokusů snadněji blíže planetě. Návrh počítá s tím, že Starlab nabídne třetinu vnitřního prostoru ISS – a na její vynesení postačí jediný start rakety, může totiž jít o nafukovací konstrukci.

Vyplula Pyxis Ocean, nákladní loď s plachtou. Plavidlo bude testovat, zda tradiční větrný pohon může snížit energeticky náročné odvětví lodní dopravy. Ačkoli tento podnik není zcela nový, je označován za „první pokus na světě“ o využití větrné energie v takovém měřítku. Využívání větru je označováno za ekologičtější alternativu. Plavba může ale také snížit spotřebu paliva až o 30 %, což se projeví i snížením finančních nákladů.

Čandraján-3 přistál! Indie se stala čtvrtou zemí, která přistála na Měsíci. Lander Vikram bude prozkoumávat jižní lunární pól. Jde o demonstraci schopností indického programu. Po dřívějších neúspěšných izraelských a japonských pokusech je indický úspěch o to významnější. Ačkoliv je životnost landeru omezena (není navržen na přežit lunární noci), v příštích dvou týdnech vypustí i vlastní rover.

Bottom

Popsáno 20 tisíc dosud neznámých hlubokomořských hor. Výzkumníci je odhalili díky satelitnímu hledání malých „vyboulenin“, které podvodní hory vytváření na hladině moří. Vybouleniny na hladině vznikají díky silnějšímu gravitačnímu působení hory – nad horou se tedy hromadí o trochu víc vody než jinde. Kolik je „trochu“? Vybouleniny na hladině jsou oproti svému okolí jenom o zhruba 1 cm vyšší. S dostatkem dat je ale lze odhalit ve velkém tak, jako nyní v týmu vědátorky Julie Gevorgian ze Scripps Institute. Množství známých hlubokomořských hor se tak skoro zdvojnásobilo!

Vědci zkoumají, jak ode zvířat okopírovat regenerující se zuby. Metody nového hojení chrupu zkoumá i tým z Masarykovy univerzity – inspirací jsou řezáky u myšáků, respektive popis toho, které buňky se u nich na růstu podílejí. Vědátoři z Brna již vyvinuli jako první na světě metodu popisu růstové dynamiky nových zubů – to je nezbytný krok k měření toho, které živočichy vlastně biochemicky/geneticky jednou pro léčiva vykrádat. Zatím to není tak daleko, abyste si vybíjeli zuby pro zábavu, protože si „nové necháte přece dorůst“, ale chvíli to holt bude trvat, než se tomu vědci… dostatečně podívají na zoubek!

Zánik nejmagnetičtější hvězdy ve vesmíru vede ke zrodu magnetaru. V systému HD 45166 se nachází výrazná Wolfova-Rayetova hvězda, která vyniká i v kontextu této třídy extrémních hvězd. Tato hvězda, která dramaticky vyvrhuje hmotu do okolního prostoru, je současně v zajetí magnetického pole o velikosti 43 000 gaussů (4,3 T), což jí propůjčuje status magnetického šampióna mezi kolosálními hvězdami v nám známém vesmíru. Jakmile projde výbuchem supernovy, s velkou pravděpodobností se přemění na intenzivně magnetickou neutronovou hvězdu, běžně označovanou jako magnetar.

Zánik tisíců mladých tučňáků se odehrál, když se pod nimi uvolnil led a způsobil jejich nešťastnou smrt. V důsledku předčasného tání a rozpadu ledu, na kterém byli závislí, zahynulo v Antarktidě až 10 000 mladých tučňáků císařských.Stalo se tak dříve, než se u nich vyvinulo nepromokavé peří nezbytné pro plavání v oceánu. Odborníci z British Antarctic Survey (BAS) považují tuto tragickou událost za varování před blížícími se důsledky klimatických změn, jak uvedla BBC.

Astronomové objevili žhavé nebeské těleso v blízkosti naší planety. Tento objekt, který svým žárem předčí Slunce, byl identifikován jako hnědý trpaslík. Nachází se kolem hvězdy vzdálené 1 400 světelných let a zpochybňuje naše tradiční představy o možnostech vesmíru. Hnědí trpaslíci, řazení mezi planety a hvězdy, jsou klasifikací této anomálie. Tento konkrétní objekt udržuje těsnou oběžnou dráhu kolem své mateřské hvězdy a může se pochlubit teplotou přesahující 7 000 stupňů Celsia, čímž se stal nejžhavějším objektem svého druhu, jaký byl kdy zdokumentován.

POKEC TÝDNE: Lidé si vědu musí ohmatat, říká chemik Jan Havlík. Popularizuje pod přezdívkou Malý vědec, ale jeho rozsah je naopak setsakra velký! V pokecu v rámci Vědátorů na pivu jsme se dozvěděli, jak se dostal k popularizaci chemie, jak vnímá rozdíl mezi tradiční vědeckou prací a popularizací a jak se mu daří motivovat mladé lidi k zájmu o vědu.

YouTube player

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali videa: týden ve vědě s hostem Lukefry, dále pak minutku o vzniku Měsíce (viz výš), novinky o léčbě epilepsie pomocí genové terapie & o pohledu skeptiků na UFO/UAP jevy, a nakonec rant o antropogenizaci strojových učení (viz níž)!

YouTube player

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.czloukota, Oxforská vakcína & hlubinná monstra – Týden ve vědě 23. až 29. listopadu 2020 – VĚDÁTOR

Reklama

Reklama

Copyright © 2025 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.
Copyright © 2025 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.