TLDR verze: Mravenci z polského podzemí, kteří sem propadali z povrchu, se vrátili do původní kolonie. Zbavili se tím i svých kanibalistických choutek. Studie tu.

V nouzi ochutnáš přítele

Mraveniště, jehož život je doslova ztělesněním pekla, našel sedm let nazpět polský vědátor Wojciech Czechowski a jeho kolegové. Studie byla publikována v roce 2016, kdy jsme se nad objevem dojímal i já – zpráva totiž zněla jako čirý horor.

Při prozkoumávání bývalého vojenského areálu sovětské základny, jež skladovala jaderné zbraně, objevili vědci mraveniště postavené přímo nad ventilační šachtou bývalého vojenského podzemního komplexu. Povrchové aktivní kolonii s královnou se dařilo fajn, nepočítáme-li permanentní tajemný úbytek členů. Čas od času totiž „pár mravenců“ propadlo šachtou dolů. A tak Czechowskiho napadlo, podívat se níže. Neuvěříte, co se stalo potom!

V absolutní tmě a nepříznivých, mrazivých podmínkách našli na dně šachty druhou, „odpadlickou“ kolonii mravenců vytvořenou z nešťastníků, kteří propadli dolů a nemohli se vrátit na povrch.

Jejich zdejší existence byla extrémně atypická a pravděpodobně také extrémně smutná. V první řadě, odhadovaný milion mravenčích obyvatel temného mraveniště na konci šachty se nerozmnožovalo – uvnitř podzemního mraveniště nebyla královna. Celá populace tak byla tvořená jednom a pouze dělnicemi, které vlivem věčné klatby gravitace spadly z povrchu.

Kolonie však zjevně fungovala i bez královny – pokud slovem „fungovala“ můžeme označit noční můru, kterou její členové zažívají! Již tehdy totiž nebylo třeba vůbec jasné, co mravenci jedí. Spekulovalo se o možnosti, že zpracovávají trus netopýrů, zrovna tak tu byla i možnost, že „zpracovávají“ i jiné padající kolegy. Celá kolonie by tak byla obrovskou horou kanibalistických mravenců pojídajících ty, kteří spadnou do náruče jejich pekla! Z milionů mrtvých těl se rovněž odhadovalo již tehdy, že kolonie může být stará až dvacet let.

V navazující práci se ukázalo, že druhý předpoklad měl pravdu.

Spása na dohled

Nutno zmínit, že Czechowski byl vůči kanibalistické teorii skeptický. Naopak již tehdy vypíchl, že by bylo zajímavé sledovat, co se z mraveniště vyvine, pokud by do jeho útrob dopadla i královna. Již tehdy jsem nechtěl spekulovat spolu s ním, ale byl jsem si docela jistý, že výsledek jsem viděl někdy po půlnoci v telce. V roce 2019 však konečně přišla aktualizace Czechowskiho studie – a spolu s ní i svého druhu šťastný konec.

Zpočátku to tak ale nevypadalo. Autoři v první řadě doložili, že odpadličtí mravenci se nejspíše skutečně živili skrze kanibalismu. To je vlastně fajn zjištění – ukazuje to na vysokou adaptivnost mravenců. Pokud zrovna nejste jedním z těch, kteří propadají dolů. Jak dalece však ona adaptivnost sahá? Czechowski se již na jaře 2016 rozhodli, že ji otestují způsobem, nad kterým jihne srdéčko. Pokusili se totiž odpadlickou kolonii zachránit.

Nejprve odebrali stovku podzemních mravenců a vypustili je do přírody na povrchu. Ačkoliv ve sklepení daná skupina vykazovala agresivní chování, na povrchu tyto impulzy pominuly. V září 2016 proto Czechowski s kolegy vybudoval třímetrový vertikální „žebřík“, který se celá podzemní kolonie mohla vyšplhat zpátky na povrch!

Brzy na to začali jednotliví mravenci pomalu zkoumat onu žebříkoidní rouru, výzkumníci jim však dali celou zimu na její další průzkum. Jak se říká, žádný učený z nebe nespadl, že ano.

Když se vědátoři v únoru 2017 vrátili prozkoumat celý experiment, zjistili, že skoro celá podzemní kolonie je opuštěná! Lze usuzovat, že nakonec tak drtivá většina jejího osazenstva našla cestu zpátky na povrch a připojila se k původní kolonii. Kdo propadne dolů, má přitom stále šanci vrátit se nahoru.

Hepáč jako z bijáku

Dalo by se vypíchnout, že autoři mohli také přestěhovat povrchovou kolonii mimo propadliště či podzemní komplex nějak zajistit proti propadnutí. To by však jednak nebyla taková zábava při studiu chování mravenců, a jednak by to stálo víc grantových peněz než vybudování žebříku jako takového.

Czechowski se k pozoruhodné kolonii plánuje vrátit, můžeme tak možná ještě očekávat jiné zajímavé studie. Alespoň prozatím se ale zdá, že příběh dystopické podzemní kolonie plné mravenčích kabinalů má o něco veselejší konec, než by mé cynické já roky nazpět předpokládalo! A spolu s tím máme v ruce i důkaz o fascinující (re)adaptabilnosti mravenců jako takových.

[Ladislav Loukota]

A v některých případech můžeme onu adaptabilitu využít i v náš prospěch:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!