TLDR: Zatímco kouření zvyšuje biologický věk „jen“ o 1,25 roku, kombinace nepříznivých stavů mysli přidává až 1,5 roku. Studie s využitím strojového učení podtrhává význam dobré psychické péče. Studie tuna.

Stres ubírá hodiny

Tempo, jakým stárneme, není u všech lidí stejné. Má na něj vliv nejenom otáčení kalendářem či geny, ale také vlivy prostředí – sem se může počítat stravování, životní styl, zlozvyky a skutečné prostředí (horník na tom bude jinak než princezna). Stále nedokonale poznaný je však také vliv nastavení lidské mysli – to, jestli jsme ve svém životě šťastní či nikoliv.

Nedávný pokus přidal do snahy o pochopení propojení těla a mysli přinesl několik zajímavých zjištění. Hlavním zjištěním práce je, že vliv špatného duševního zdraví by mohl někdy převážit vliv fyzických nemocí a návyků, včetně kouření.

Ne snad, že by podobná otázka doposud nikoho nenapadla. V roce 2021 například zjistila desetiletá studie mezi 2,3 miliony obyvatel Nového Zélandu silnou souvislost mezi duševními poruchami a nástupem fyzických onemocnění a úmrtí.

Jiná studie z téhož roku zjistila, že anamnéza problémů s duševním zdravím souvisí s urychleným stárnutím ve středním věku. Tento efekt stárnutí se přitom projevil o mnoho let dříve, než se obvykle objevily jiné nemoci související s věkem.

S ohledem na tyto právě navrhli vědátoři spojeného týmu z USA a Hongkongu počítačový algoritmus pro vytvoření nových hodin biologického stárnutí, který zahrnuje několik faktorů psychologického zdraví a krevních biomarkerů.

A pokud hodně stresujete, výsledky vás nejspíše vystresujou ještě víc!

(Skoro) jako kouření

Algoritmus vytrénovali na datech téměř 5 000 zdravých dospělých osob ze souboru dat CHARLS (China Health and Retirement Longitudinal Study), který zahrnuje pouze účastníky starší 45 let. Poté jej otestovali na datech dalších 7 000 osob. Pokus tak rovněž zahrnuje informace o fyzických 16 krevních faktorech – včetně hladiny cholesterolu – a také BMI, obvod pasu a krevní tlak.

Je to vůbec poprvé, kdy vědci trénovali hodiny stárnutí výhradně na tak velké čínské kohortě (většina studií se provádí na západní populaci), a je to také jedna z prvních studií, která zahrnuje stresory duševního zdraví.

Výsledky ukázaly, že psychologické faktory, jako je pocit nešťastnosti nebo osamělosti, přidávají k biologickému věku člověka až 1,65 roku. Tento vliv převýšil další individuální demografické charakteristiky včetně biologického pohlaví, oblasti bydliště, rodinného stavu a kuřáctví.

Když byly hodiny testovány konkrétně na nemocných jedincích, včetně těch, kteří žijí s rakovinou, srdečním onemocněním, onemocněním jater, plic nebo mrtvicí, přesně předpověděly, že jsou starší než jejich protějšky v hlavní, zdravé kohortě.

Stresovat méně

Dobrou zprávou je, že vliv těchto stavů na předpovídaný věk nepřesáhl „zestárnutí“ o víc jak 1,5 roku. Kouření samo o sobě nicméně přidalo jen asi 1,25 roku stárnutí. Nutno dodat, že to neznamená, že by algoritmus shledal kouření jako menší zdravotní riziko než depresi nebo osamělost. Kouření zůstává jedním z hlavních rizikových faktorů mnoha druhů rakoviny a srdečních onemocnění.

Ale na základě předpovědí hodin se může stát, že pokud se svobodný člověk (což mu přidává +0,59 roku stárnutí) cítí zřídkakdy šťastný (což mu přidává +0,35 roku), často se cítí beznadějně (což mu přidává +0,28 roku) a má problémy se spánkem (což mu přidává +0,44 roku), může to mít větší dopad na jeho zdraví než kouření samo o sobě.

Autoři studie k výsledkům dodali, že by měly posloužit jako další argument pro zlepšení psychologické a psychiatrické péče. Nakonec, podobné analýzy se neprovádějí jenom k tomu, aby vystresovaly stresaře…

Pokud by se podařilo vytvořit algoritmy, které s dobrou šanci pomáhají zlepšit odhad biologického věku i s ohledem na duševní zdraví, mohlo by to vést i k efektivnější preventivní péči. Bylo by totiž jasné, kteří pacienti by se měli dočkat například screeningů častěji nežli pacienti jiní.

To by v součtu mohlo pomáhat šetřit nejen životy, ale i systém zdravotní péče jako takové. A to je už něco, kvůli čemu se vyplatí z výsledků nové studie stresovat o něco méně.

[Ladislav Loukota, Nina Kadašová]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]