TLDR: První moderní lidé přišli do Evropy ve třech oddělených vlnách během paleolitu mezi 54 000 až 42 000 lety. Vyplývá to z prozkoumání různě odlišných kamenných nástrojů. Studie tuna. 

Daleká Evropa

Otázka příchodu člověka do Evropy z nějakého důvodu rezonuje i dnes politickými a společenskými kuloáry. Snad je to kvůli tomu, že lidský příchod se více méně překrývá s počátkem konce éry neandertálců, což chca nechca vyvolává nej(h)různější implikace. Nedávno ale přišla práce, která naznačila dřívější lidský příchod, a možné hipísácké soužití první lidských Evropanů s místními neandertálci. Toto období o něco jasněji pak rozkresluje práce nejnovější. 

Vědátoři pod vedením tuzemsky znějícího Ludovica Slimaka, výzkumného pracovníka CNRS a Univerzity Toulouse III ve Francii, porovnávali technologii kamenných nástrojů v celé západní Eurasii, aby prozkoumali příchod moderních lidí do Evropy a jejich interakce s neandertálskou populací.

Celkem si posvítili na desítky tisíc kamenných nástrojů ze dvou lokalit: Ksar Akil v Libanonu a Grotte Mandrin ve Francii. Ty při svých rejích nedávno odhalily místní hrobokopové – a obratem tak napomohli ozřejmit nejstarší migraci Homo sapiens v Evropě datovanou do doby před 54 000 lety. 

To je mimochodem jeden z největších archeologických objevů posledních let – že první lidé byli v Evropě o 9000 až 12 000 let dříve, než se donedávna soudilo. Tím ale teprve začínáme naši misi po stopách pradávných pradědů a prabáb. 

Tři vlny migrace

Vědátoři ve své nové analýze odhalili v obou zkoumaných oblastech podobnou posloupnost tří technologických fází. Kdo zvládl přečíst titulek článku výše, tuší, co to znamená… 

Zdá se, že tyto trans-středomořské technologické souvislosti naznačují novou interpretaci vzorce příchodu člověka do Evropy a jeho přesných vztahů s levantskou oblastí. Zkoumání těchto fází lidské migrace poskytne jasnější představu o sledu událostí, jak se Homo sapiens šířil napříč regionem a postupně nahrazoval neandertálce.

Starší předpoklady toho, že lidé přišli do Evropy až před 42 000 až 45 000 lety nebyly podle této práce úplným plácáním z hladu – tou dobou skutečně do Evropy dorazila poslední migrační vlna člověka. Před tím však na nový Starý kontinent dorazily zřejmě dvě další, předešlé vlny – úplně první ve zmíněném období před 54 000 lety. 

Je možné, že některé z donedávna domnělých neandertálských sídlišť mohly patřit těmto pralidem. Chatelperronská kultura, jedna z prvních moderních tradic v západní Evropě, která byla dříve připisována neandertálcům, by ve skutečnosti mohla signalizovat druhou vlnu migrace Homo sapiens v Evropě. To by to značné míry měnilo naše chápání organizace posledních neandertálců.

Konec párty

Dlužno připomenout, že podle loňské studie, která jako první ve velkém zpopularizovala tezi o příchodu lidí do Evropy před 54 000 lety, taktéž naznačila jinou podobu soužití člověka a neandertálců. Tito naši příbuzní totiž “zmizeli” z Evropy cca. před 40 000 lety. 

Pokud by Homo sapienti přišli do Evropy před 42 000 až 45 000 lety, je vyhynutí neanderálců velmi pravděpodobně naší vinou. Ale pokud první lidé přišli o dost dříve, naznačuje to spíše vzájemné dlouhodobé soužití a ovlivňování obou druhů – a velmi pravděpodobně i dlouhodobé křížení. 

Nakonec ovšem z této šlamastiky lidé stejně nemusejí vyjít jako altruističtí dobromilové. Pokud se první dvě lidské migrační vlny prokřížily s neandetálci, třetí vlna – jejíž geny nám dnes v buňkách rotují nejvíce – mohla být příslovečný poslední hřebíček v rakvi jak neandertálcům, tak paradoxně i s nimi prokříženým dvěma lidským migracím. 

Hipísácké soužití lidí a neandertálců tak zpětně působí spíše jako párty, kterou přišli řádně ukončit prudérní neřádi. 

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Autolink hír.