Webb & Mikropyramidy – Týden ve vědě 6. až 12. března 2023
Dlouhý a náročný týden je z svého konce – než to začne nanovo, poznejte, jak se posunulo naše poznání všehomíra!
Vědci navrhli mikro-pyramidy pro citlivé detekční techniky. Polsko-český tým s JaRonem v sestavě vyvinul speciální mikropyramidální povrchy schopné výrazně zvýšit citlivost Ramanovy spektroskopie a tak opět o kus posunout citlivost detekce organických i anorganických látek.
Webb objevuje podezřele mnoho pravidelných prvních galaxií. Astronomové čekali, že galaxie z období 0,5 až 2 miliard let po Velkém třesku budou častěji nepravidelné a chaotické. Webbův teleskop ukázal, že jsou ale statisticky významněji již vyklidněné a uspořádané.
Vnitřní jádro Země má své vnitřní jádro. Skládáním seizmických vln došlo na odhalení až pětinásobné ozvěny. Data z ní umožnila ve struktuře vnitřního jádra odhalit jeho nejvnitřnější část. Kovová koule o průměru 650 km by mohla být nejzazší hranicí nitra naší planety. Nejvnitřejší jádro je zřejmě pozůstat po formování naší planety, jeho další studium (a potvrzení…) by nám proto mohlo říct víc o tom, proč je Země výjimečná. Zároveň by nejvnitřejší jádro mohlo mít vliv i na magnetosféru a další projevy naší planety.
Pralidé z Dolních Věstonic zmizeli z genové mapy. Studie zkoumající genom 365 pralidí naznačuje, že tvůrci Věstonické venuše vyhynuli nebo byli asimilování pozdějšími populacemi. Vzhledem k tomu, že Věstoničtí žili v Evropě ještě před příchod poslední doby ledové, není jejich zmizení úplně šokující. Jiným tehdejším populacím se nicméně dařilo lépe. Práce přinesla i další poznatky o tehdejším osídlení. Zdá se například, že tři lokality v Dolních Věstonicích a Pavlově mohly být osídleny celoročně a další menší sídliště sloužila jako sezónní základny pro lov.
Již mladé galaxie byly nečekaně velmi hmotné. Objev Webbova teleskopu přikvapil kosmology – netřeba se tím ale děsit, přesně pro ověření teorií tam nahoru Webb letěl! Pokud i další pozorování naznačí stejný výsledek, může to znamenat hledání nových vysvětlení toho, jak moc vesmír tak rychle vygenerovat tak hmotné objekty. Kam přesně by taková debata vedla, není ale zatím známo. Odepsání Velkého třesku bych nečekal, je ale možné, že jeho první sekunda se může dočkat nového definování.
Do černé díry Sagittarius A* padá mračno X7, pohlceno bude v roce 2036. Pozorování naznačila víc o prostředí kolem centra naší galaxie. Nejspíše se tu střetávají hvězdy postupně padající do nitra černé díry. Dvě dekády pozorování naznačují nejenom datum, kdy se rozpadne objekt X7, ale i to, co to X7 je. Zdá se, že jde o mračno plynu, které vzniklo po kolizi/splynutí hvězd, které jsou označovány za objekty G. Okolí Sgt A* se tak zdá být turbulentnější, než jsme tušili.
Dále hráli
Stíhačka řízená robotem létala po rekordních 17 hodin. Pokus amerického Skunk Works demonstruje versatilně využitelné autonomní řízení VISTA. Má posloužit testům nových bezpilotních letadel. Na experiment došlo již v prosinci, přičemž pilotovaným letounem byl VISTA X-62A, úprava stíhačky F-16. Je to vůbec poprvé, co takto dlouho dokázal robot pilotovat letoun. VISTA je ale jenom platformou pro snazší úpravu testovacích letounů na parametry vyvíjených autonomních stíhaček – má tak především usnadnit a urychlit vývoj nových roboletadel!
Navrhnut model cyklického vesmíru pod vlivem temné energie. Co kdyby konstanta temné energie oscilovala – a přerušovaně vesmír rozpínala a naopak smršťovala? Právě takovou hypotézu navrhla nová studie. Aktuální práce je jenom jednou z mnoha hypotetickým (a zatím neprokázaných!) náhledů na fungování vesmíru. Je na ni však elegantní, že popisuje vesmírnou cykličnost, temnou energii i inflaci po Velkém třesku jako součást jediné teze, přičemž k tomu všemu potřebuje jenom oscilaci temné energii mezi dvěma stavy.
TÉMA TÝDNE: Most vedoucí nikam fascinuje už 25 let. Dvě dekády nazpět v Jižní Americe hurikán poničil okolí jednoho mostu, a lidi to dodnes používají jako dost podivnou metaforu toho, co se jim zachce.
POKEC TÝDNE: Evoluce člověka byla komplexní jev, říká Martin Hora. Evoluční biolog Martin Hora z Přírodovědcké fakulty UK se dlouhodobě zabývá vývojem bipedalismu. Jak moc období, kdy jsme se naučili chodit po dvou, souvisel s evolucí inteligence? Zřejmě: nemálo!
A včil do videosekce
Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden krom tradičního video týdne ve vědě dali videa: minutka o paměťových slitinách (viz výš), novinky o domestikaci psů a stavbě pyramid, a nakonec filozofující Vědátory na pivu s filozofem Filipem Tvrdým a Maxwellovými démony (viz níž).
[red]
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected] —loukota, Oxforská vakcína & hlubinná monstra – Týden ve vědě 23. až 29. listopadu 2020 – VĚDÁTOR
