TLDR: Genomická studie úspěšně zrekonstruovala obyvatele jednoho domu 16. století př. n. l. Podle příbuznosti genů bylo mezi nimi zvykem brát si prvního bratrance/sestřenici. Studie tuna.

Mykény bohaté krvesmilstvem

Někdo má rád holky, jiný zase incest, chce se skoro říct nad novou studií. Přístup k utváření rodinných svazků se totiž v historii lidských společností mohl zásadně lišit, a dokazuje to i analýza vědátorů z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii, která si posvítila to, co nám genom říká o uzavírání manželství a o rodinných strukturách v době bronzové v Řecku. Jak asi odtušíte z první věty odstavce, zdejší výběr partnerů byl určován vlastním příbuzenstvím.

Přesuňte se spolu se mnou do Kréty v období minojské kultury a příbuzných (pun intended) řeckých Mykén ve stejném období. Oproti epoše Atén a Sparty se nacházíme doslova v jiné době – víc jak tisíc let před jejich zlatou érou vévodila řeckému území jiná kultura s jinými zvyklostmi. S pomocí analýzy starověkých genomů se nyní poprvé podařilo zjistit víc o jejich „vkusu“ na manžele a manželky.

Vědátoři pod vedením archeologa Philippa Stockhammera pro svou studii analyzovali víc než 100 genomů lidí z doby bronzové z oblasti Egejského moře. Zatímco generace jejich předchůdců si s takovými vzorky mohly leda tak zatopit v kamnech, nové pokroky při vyhodnocování souborů starověkých genetických dat dávají dnešním výzkumníkům do rukou docela jiné možnosti“

Sweet Home Kréta

Pro jednu mykénskou vesnici z 16. století př. n. l. tak bylo dokonce možné rekonstruovat příbuzenské vztahy obyvatel jediného domu – jde tak o vůbec první rodokmen, který byl dosud geneticky rekonstruován v celé starověké oblasti Středomoří. Analýza nám pomohla odhalit i způsob tehdejšího života a hledání životních partnerů

V první řadě – ne všechny výstupy z analýzy jsou nutně pikantérie, ale i tak jde o pozoruhodné detaily života. Studie například ukázala, že někteří ze synů zřejmě žili ve vesnici svých rodičů i v dospělosti. Potud pro dnešní čtenáře navyklé na krizi nemovitostí možná důvěrně známá písnička.

Děti těchto starověkých mamánků byly pohřbeny v hrobce pod dvorem usedlosti. Působivý je detail v podobě přijímání přespolních – jedna z manželek, která se do domu provdala, přivedla do rodiny nejspíše svou sestru, neboť její dítě bylo rovněž pohřbeno ve stejném hrobě.

Další zjištění bylo už zvláštnější – byť opět blízké některým dějovým prvkům dnešních filmů pro dospělé. Na Krétě a dalších řeckých ostrovech, stejně jako na pevnině, bylo před 4000 lety zřejmě zcela běžné vzít si prvního bratrance.

Je to v rodině…

Autoři nemají z genomu samozřejmě tušení, co přesně motivovalo egejské Řeky k těmto praktikám. Je možné, že šlo o způsob, jak zabránit tomu, aby se zděděná zemědělská půda stále více dělila. Podobné příklady ostatně známe i od středověké šlechty. Tak či onak takto „těsné“ vztahy mezi příbuznými zaručovaly určitou kontinuitu rodu na jednom místě, což je důležitý předpoklad například pro pěstování oliv a vína – míní aspoň autoři práce.

Dodejme, že za skutečný incest dnes považujeme jen pohlavní styk v přímé rodové linii či se sourozencem. Sestřenici nebo bratrance tedy za partnera pojmout můžeme, standard to ale úplně není. Problém navíc je, že pokud byla tato praxe dlouhodobě rozšířená, pak se rizika tzv. příbuzenské plemenitby násobily.

Z našeho kosmopolitního pohledu je to sice atypický zvyk, ale pro kultury bytostně závislé na zemědělství mohlo jít o normu. Přesto – ačkoliv dnes máme již bohatou úrodu podobných genomických studií z různých oblastí dávného světa, takto přísný systém příbuzenských sňatků neexistoval nikde jinde ve starověkém světě. Alespoň co tedy momentálně víme…

Je pravděpodobné, že v budoucnu se podaří vrhnout světlo na další příbuzenské svazky v jiných periodách a oblastech. Nelze tedy vyloučit, že najdeme i další důkazy o podobném či ještě bližším zalíbení v nejbližších příbuzných. Momentálně však Kréťané a Mykéňané drží svého druhu prim!

[Ladislav Loukota, Petr Zajíček]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz