Věda v Game of Thrones: Jak rychle by létali draci, kdyby skutečně existovali?
Na letošním Veletrhu vědy opět vystoupí i několik mých podjednotek. A jelikož leitmotivem tohoto ročníku je Hra o trůny, pojali jsme naše přednášky náležitě tématicky mojí oblíbenou optikou Očekávní vs. Realita!
Organismy na draka
Draci hrají v seriálu Game of Thrones jednu z nejzásadnějších rolí. Jak by však obstáli v reálném světě? Dokázali by vůbec létat? A jakou rychlostí? Vědátorův biochemik MP se na tuto otázkupodíval z perspektivy vědy – konkrétně biologie a biochemie.
Pokud chceme odpovědět na otázku týkající se rychlosti letu, musíme si nejdříve položit otázku, zda by draci, tak jak je prezentuje seriál, vůbec mohli létat…
Řešit teď samozřejmě budeme jenom dospělé draky – a budeme ignorovat i jejich ohnivé schopnosti. I pohled na letové schopnosti je totiž dostatečně… depresivní. V seriálu jsou draci limitováni principem proporcionality. Ten říká, že při zvětšení objektu roste jeho povrch s druhou mocninou a jeho objem se třetí mocninou (při zvětšení na dvojnásobek je povrch čtyřnásoben a objem osminásoben).
Princip, jehož základy předložil už Galileo Galilei, je užívaný a důležitý ve strojírenství nebo biomechanice. Umožnuje vysvětlit, proč dešťové kapky nepřesahují určitou velikost, nebo proč je pro velká zvířata, jako jsou sloni, náročnější se ochlazovat než pro myši.
Když princip aplikujeme na draky, tak nám za předpokladu zemské fyziologie a jejich vývoje z plazů, vychází, že při poměru velikosti těla a křídel by byli velice nemotornými letci. Z pohledu fyziky čelí podobné nepřízni i čmeláci, kteří jsou však jako zástupci hmyzu mnohem lehčí a pro let používají oscilaci křídel. Tedy jiný mechanismus než letci podobní ptákům, k nimž se řadí i draci.
Pomalejší, zranitelnější
Pokud by draci měli opravdu umět létat, museli by být hodně odlehčení. Podobně jako v případě ptáků – museli by mít duté kosti a vzdušné vaky, kteréby byly naplněny nejlépe plynem lehčím než vzduch, třeba vodíkem, heliem nebo methanem. Zajímavé by bylo, pokud by měli uzpůsobený celkový metabolismus a využívali by vysokého výdeje tepelné energie k ohřívání těla a případných vaků s tělními plyny pro ještě větší nadlehčení. V reálu by však draci byli… dost na draka.
Co se týče jejich možné rychlosti, v (poněkud kontroverzně přijaté) epizodě ,,Beyond the Wall‘‘ museli draci společně s havrany urazit vzdálenost mezi Dragonstone a Eastwatch (přibližně tisíc kilometrů) v poměrně krátkém čase. Maximální rychlost obyčejných havranů se pohybuje okolo 80 km/h.
Při této rychlosti by vzdálenost urazili asi za 13 hodin. Pokud by chtěli draci být rychlejší, jsou limitováni přítomností lidského jezdce a jejich maximální rychlost by byla asi 240 km/h. To výrazně převyšuje maximální rychlost „našeho“ nejrychlejšího letce – netopýra Tadarida (11 g), který umí létat rychlostí 160 km/h.
Je tedy jasné, že draci by nikdy nedosáhli rychlosti jako v seriálu. S určitými, vědecky odůvodnitelnými adaptacemi je ale možné, že pokud by existovali, létat by dokázali. Ač trochu jako postřelená labuť.
Kde uvidíš víc?
O dracích pohovoří Mirek také na panelové diskusi Věda pro fanoušky Hry o trůny, která se uskuteční na Veletrhu vědy v sobotu 8. června 2019 od 15:00 hod. v PVA EXPO Praha.„Panelovka“ se podívá na seriál Game ofThrones i z pohledu historie.A sice s příspěvkem Krvavé svatby po evropsku. Fanoušci seriálu i vědy jsou srdečně zváni. Vstup na akci je zdarma, stačí se registrovat na www.veletrhvedy.cz.
[MP]
Očekávání vs. realita jsme proprali i v případě jistého sci-fi bijáku, který byl zasazen do futuristického roku 2019…
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.
