Co s námi dělá alkohol, metla i spása civilizace?

TLDR: Dělá psí kusy s cévami i mozkem, navozuje zároveň pomalu kocovinu i horší špatnózy, ale zase jsme díky němu zřejmě vybudovali civilizaci. Tedy možná. Nejrozšířenější droga světa nepřestává fascinovat. Zdroje v článku.

Brzké efekty

Začíná podzimní období a to znamená, že lidé častěji utápějí stres i zimu ve skleničce toho či onoho alkoholického moku (v kontrastu s tím, že na jaře a v létě lidi chlastali z párty důvodů). Alkohol je sám o sobě nejrozšířenější a nejvíce společensky tolerovaná droga, pojďme se proto ve stručnosti podívat, které procesy se pojí s jeho užívání – i proč je vlastně tak populární!

Jak nejspíše ví každý člověk, který někdy požil, efekt alkoholu nemá okamžitý nástup. Alkohol totiž se do krevního oběhu vstřebává až ze žaludku a případně následně také tenkého střeva. S tím se pojí i významný důvod toho, proč není dobré pít nalačno.

Pokud totiž není v žaludku přítomna potrava, většina alkoholu se přesune do tenkého střeva, kde je ve srovnání se žaludkem mnohem větší povrch pro vstřebávání. To vede také k rychlejšímu a silnějšímu opití se.

Jakmile se dostane alkohol do krevního oběhu, začne mít celou paletu systémových následků. Ještě v samotné krvi rozšiřuje cévy, takže kůže je více prokrvená. To způsobuje, že se červenáte a cítíte se tepleji a vřeleji.

Alkohol následně také začne působit tlumivě na centrální nervový systém (CNS). To znamená, že jeho požití má zpomalující účinek na váš mozek. Neurony ve vašem mozku pomaleji odpalují své nervové impulzy. To může vést například ke zhoršenému úsudku nebo koordinaci, které jsou spojeny s opilostí. Není to ale jediný vliv na mozek.

Alkohol totiž také v mozku potlačuje běžnou činnost šedé hmoty PAG v regionu odpovědném za vyhodnocování rizik. To může vést ke špatnému vyhodnocení nebezpečí, ale i efektu „napití se na kuráž“. Je to zároveň i jeden z důvodů, proč může být při častém užívání výsledkem závislost na alkoholu – čím více člověk pije, tím více se posiluje „kurážový efekt“ v mozku.

Oblast našeho mozku odpovědná za strach tak volá po alkoholu stále častěji při stále menších a menších problémech. Nakonec člověk pije na kuráž, jenom aby existoval.  

Zároveň je alkohol také vynikající společenský lubrikant. Jedním z důvodů toho, proč alkohol sbližuje, je jeho vliv na hormon štěstí. Jedním z těch nejdůležitějších je dopamin. Když začneme pít alkohol, naše tělo začne produkovat extra dopamin, který se dostává do částí mozku známých jako „centra odměny“, tedy do těch částí, díky kterým se cítíme dobře a máme chuť dělat víc toho, co děláme.

I to je další jev, který se může podepisovat na rozvoji závislosti – ale při střídmém pití je tento efekt samozřejmě výrazně menší. Tedy, až do druhého dne…

Čí je vina kocovina?

Ať už vnímáme efekt alkoholu v den jeho požití pozitivně či negativně, jenom asi málokdo má rád následky silnějšího pití na druhý den. Oficiální doporučované normy alkoholu jsou v zásadě 1 sklenička denně – u mužů snad skleničky 2 (dosadit si můžete cokoliv, co má ekvivalentní množství alkoholu), v reálu ale záleží na váze. Víme ale asi všichni, že pokud už se jde na pivo, u singuláru nezůstává.

Proč je nám na druhý den špatně? Důvodů je vícero, ale tím nejvýznamnějším jsou sloučeniny, které z alkoholu vznikají v našem těle. Metabolizace alkoholu v játrech vytváří sloučeninu acetaldehyd, který je toxičtější a reaktivnější – právě ta způsobuje nevolnost, zvracení, bolest hlavy po přílišné intoxikaci. Je také důvodem toho, proč po požití příliš mnoho alkoholu hrozí otrava.

Jaterní buňky zpracovávající alkohol také nevyrábějí glukózu, vlivem čehož dochází na pokles krevního cukru. Spolu s tím dochází vlivem alkoholu také na narušení spánkového cyklu, časté močení typicky více vyplavuje minerály, atakdále atakdále.

To nám popisuje kocovinu po přílišném pití – ale ani pití nepřílišné není dlouhodobě prospěšné. Studie za studií dnes potvrzují, že neexistuje cosi jako „zdravé pití alkoholu“. I sklenička denně dlouhodobě zvyšuje riziko rozvoje nejrůznějších srdečních, metabolických, neurodegenerativních či duševních chorob. Případné přínosy alkoholu třeba na oběhový systém jsou ve srovnání s jinými riziky příliš malé, a mají spíše charakter dezinformace.

Multigenerační efekty

Skoro by to tak vypadalo, že pro pití alkoholu nejsou prakticky žádné důvody. Přesto alkohol zjevně utěšeně existuje a je enormně populární ve většině světa! Mohli bychom to vysvětlovat jenom společenskými normami – pití je často „normální“ a skoro až „žádoucí“, ale tím by byl problém vysvětlit celou historii alkoholu.

Podle některých hypotéz byl totiž vynález starověkého piva i jedním z důvodů utužení koheze prvních civilizací. Nedávná studie předkolumbovské společnosti naznačuje, že pivo může být do jisté míry i pojítko své společnosti. Ačkoliv byl tento objev specifický jenom pro jihoamerický region, lze předpokládat, že podobně mohl alkohol sloužit k utužení i jinde na světě. A možná vlastně stále slouží…

Alkohol byl v zásadě naše první antidepresivum (tedy hned po náboženství), které zároveň navozovalo euforii a pospolitost. Alespoň do jisté míry. Neznamená to, že je dobré ho jako antidepresivum užívat i nadále (stejně jako nepoužíváme starověké normy hygieny…), nejen z hlediska chemie a medicíny, ale i historie jde však rozhodně o fascinující látku.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]