Starověké společnosti možná stabilizoval vynález piva

TLDR verze: Studie předkolumbovské společnosti naznačuje, že pivo je nejenom dobrý způsob, jak zabít čas (doslova i metaforicky), ale může být do jisté míry i pojítko své společnosti (studie tu)! Do jisté míry…

Jak stabilizovat společnost? Pivem!

Pivo není jen tekutým chlebem, ale i pilířem civilizace. Alespoň to tvrdí nová studie vědců z chicagského Field Museum of Natural History. Jejich bádání se sice týká jihoamerické civilizace Wari, nicméně některé závěry může být zajímavé brát v potaz i obecně.

V Evropě méně známá kultura Wari kvetla v oblasti dnešního Peru asi 500 let, v době od 7. do 12. stol. n. l. Někdy bývá označována jako říše Wari, nicméně o jak konsolidovaný stát šlo, je dnes těžké určit. Byla to zkrátka asi taková „říše“ jako naše Sámova. Její vývoj úzce souvisel se státem Tiwanaku, za jehož součást bývá někdy považována. Tyto dvě kultury byly součástí substrátu, z kterého později vyrostla poslední z velkých andských civilizací – říše Inků. Ostatně hlavní město Incké říše, Cuzco, bylo osídleno právě již lidem Wari.

Jde tedy o kulturu, která hrála v dějinách předkolumbovských And významnou roli. Poměrně dlouhé období jejího trvání, v jinak relativně neklidném regionu, vedlo vědce k zájmu o tuto epochu a hledání příčin její stability. A tady právě vstupují na scénu naši muzeátoři, v čele s Ryanem Williamsem, kteří na základě svých archeologických a antropologických výzkumů dospěly k závěru, že jedním ze základních kamenů, na kterých civilizace Wari pevně stála, bylo právě pivo.

Tedy, pivo. Je asi potřeba se zastavit a ujasnit si, o jakém moku se to vlastně bavíme. Budeme používat slovo „pivo“ neboť jej užívají sami autoři studie. Ale nemusím asi čtenářům z řad pivního národa vysvětlovat, že když se bavíme o jižní Americe, že pod termínem pivo nemůžou hledat vychlazený ležák nebo podobnou pochoutku. V tomto případě se jedná o nápoj zvaný chicha, o kterém víme, že si na něm prokazatelně pochutnávali obyvatelé Jižní Ameriky, kde se pije dodnes, dávno před příchodem Evropanů.

Může být pivo důvodem úspěchu civilizací, který jiní vidí spíše v nebeské pomoci?

Nápoj štěstí

Existuje spousta variant, v základu jde ale o alkoholické pitivo světlé barvy a nakyslé chuti, které se získává kvašením kukuřice a dalších příměsí. Tedy vězte, přátelé pěnivého štěstí, že kdykoliv bude v textu řeč o pivu…doplňte si uvozovky, i když tam nebudou psány.

Na počátku neobvyklé teorie o pivu jako základu civilizace byl dnes již 20 let starý archeologický objev týmu z Field Museum, který v lokalitě Cerro Baúl na jihu Peru objevil pozůstatky výroby piva warijskou kulturou. Nové metody a analýzy pak umožnily i po dvaceti letech získat na celý objev trochu pokročilejší náhled a větší množství dat.

Co přesně tedy žízniví hrobokopové našli? Na první pohled by mohla nastat drobná terminologická tíseň. Ve své anglické studii autoři běžně používají slovíčko Wari brewery, ale je mi jasné, že v kontextu češtiny by „pivovar“ zněl trochu kostrbatě.

Ovšem sama spoluautorka studie Donna Nash nás k onomu českému termínu navádí, když totiž říká, že vněkterých ohledech to bylo vlastně něco jako dnešní mikropivovary. Šlo o výrobní objekt, ale nálevny či ‚lokály‘ byly hned vedle.

Čerstvá chicha vydrží nezkažená jen asi týden. Proto se předpokládá, že se nikam daleko nevozila a pila se v místě výroby. Archeologové pak při zhodnocení podoby lokality, a množství keramiky na místě, dospěli k jasnému závěru. Zdá se, že v Cerro Baúl se musely konávat slavnosti lidu Wari, které byly organizovány právě kolem místní výrobny chicha.

S ohledem na tyto nálezy a analogie z podobných kultur vznikla právě aktuální teorie. Ta spočívá v tom, že podobné festivity organizované kolem pití alkoholu držely de facto říši Wari pohromadě. Z nálezů bohatých hrobek víme, že říše byla sociálně silně stratifikovaná a že v ní existovala skutečná vrstva bohaté, vládnou elity.

Hlavní autor Ryan Williams klečí poté, co požil příliš (nebo jen během vykopávek, teď nevím).
Stroj: Fields Museum

Tekutý chléb a hry

Území ovládané Wari bylo poměrně rozsáhlé a v některých částech multietnické. Přesto však tento státní útvar držel pohromadě několik staletí. To znamená, že vládnoucí vrstva byla schopná k sobě připoutat místní elity a předáky. Tím se dostáváme znovu obloukem k pití piva. Slavnosti takového rozsahu a s takovým množstvím krásné keramiky, jaká se na místě nalezla, vedly archeo-kulturo-antropology z Field Museum k zformulování vlastní hypotézy o roli piva.

Právě skrze organizovanou výrobu chicha a její ritualizované pití při společných slavnostech se dařilo udržovat „státní“ ideu jedné společnosti říše. Nobilita a její bavící se poddaní, kteří si užívají plodů jejího bohatství a štědrosti, chcete-li použít evropské termíny.

Takový konstrukt se může zdát být trochu na vodě, ale analogií najdeme po světě spoustu. Od Římanů víme, že Germáni povýšili společné pitky na kmenově-rituální záležitost. O Keltech se dá říct něco podobného. Obecně lidské archetypální myšlení vnímá slavnostní pijatiku jako něco zásadního a posvátného, stmelujícího společnost a lidi k sobě. Ne nadarmo si dodnes slavnostně připíjíme. Někteří z nás i pořádně víckrát, aby se sakrálnost okamžiku řádně posvětila…

Ve světle takových analogií, a vezmeme-li v potaz bohatý keramický fond lokality Cerro Baúl, pak dává jen smysl, že místní „mikropipovar“ mohl být středobodem podobných ritualizovaných slavností!

Co je na tom kouzelné je ta skutečnost, že námi citovaní muzejníci se nezastavili jen u teoretických konceptů. Ne, skoro to až vypadá, že ideologická omáčka jim byla jen zástěrkou, kterou přikryli hlavní důvod svého bádání – rekonstrukce!

Rekonstrukce metody vaření.
Stroj: Donna Nash

Střepy přinášejí vědu

Vědátoři totiž vynaložili značné úsilí na analýzu střepů z lokality, a to v některých případech až na molekulární úrovni. Zjistili tak četné informace o způsobu přípravy zdejší chicha, jak probíhalo vaření v samotném komplexu, kolik na něj bylo potřeba apod. Také bylo přesně zanalyzováno složení nápoje a složení samotných střepů.

Tak se například ukázalo, že hlína na výrobu nádob pocházela z místního zdroje a že důležitou ingrediencí byl místní druh bobulí, který roste i při velkém suchu. Některé vzorky zbytků chicha získaných ze střepů dokonce naznačovaly, že někdy se kvasily jen samotné bobule. Podporovalo by to teorii o důležité roli nápoje, neboť patrně byla snaha jej vyrábět i za podmínek sucha a neúrody kukuřice.

Máme co dočinění s americkými vědátory. A ti mají ve zvyku hodně prolínat archeologii, historii, antropologii, sociologii a další humanitní disciplíny (chtěl jsem napsat pavědy, ale to jen proto, že tato podjednotka se jednou takovou pavědou živí a tak jen laskavě střílí do vlastních řad). Na střízlivého (pun intended) evropského archeologa by těch dalekosáhlých úvah o společnosti mohlo být až trochu moc… Raději tedy závěry zase nepřehánět tak, že pivo je nejzákladnější potřeba civilizace.

Konečně aplikace!

U každého podobného nálezu totiž zůstává dost prostoru pro skepsi a kritiku. Na druhou stranu, dává to smysl a najdeme i četné evropské analogie prehistorického ritualizovaného pití. I když tak nebudeme kráčet tak daleko jako autoři studie, kteří se na konci trošku utrhli a začali vysvětlovat, že podobné bádání o spojnících, které brání fragmentizaci společnosti je důležité třeba kvůli brexitu… Přesto jim můžeme uznat, že v obecné rovině jde o pozoruhodný pohled na důkazy o předhistorických alkoholových dýcháncích. A když nic jiného, při dostatku piva si alespoň nepovšimnete plíživého kolapsu.

A nejdůležitější výsledek studie? Jeden chicagský minipivovar sezónně opakovaně navařil ve spolupráci s muzejními odborníky svrchně kvašené pivo. To vzniklo s přídavkem právě těch specifických andských bobulí – a pojmenoval jej Wari Ale! A pak, že se studium historie nedá aplikovat!

Jak říká Homer Simpson: Alkohol je příčina i řešení všech životních problémů. #merch_for_science

[PZ]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, která připravuje přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze