Voda & Vesmír – Týden ve vědě 9. až 15. ledna 2023

Přímo prezidentskou nadílku novinek vám nesu na stříbrném podnose – tenhle týden to vypadá, že spousta zpráv bude o vodě, ale ta je ostatně jednou z nejdůležitějších substancí života, vesmíru a vůbec!

2. týden ve vědě roku 2023! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní
2. týden ve vědě roku 2023! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní

Objeven dosud nejstarší důkaz užívání ohně k přípravě jídla. Analýza až 780 tisíc let starých kapřích ostatků naznačuje, že byly pečlivě opečeny dávnými lidmi. Kontrolované využívání ohně k vaření to může posunout o víc jak 600 tisíc let dozadu. Objev uvařené/opečené ryby také dokazuje obrovský význam ryb v životě hominidů. Vědátoři v rámci studie navíc mohli poprvé rekonstruovat rybí populaci starověkého jezera Hula a ukázat, že se v jezeře vyskytovaly druhy ryb, které v průběhu času vyhynuly.

Genová terapie může léčit epilepsii, naznačil test u myší. Cílená úprava hyperaktivních neuronů, které jsou typické nejen epilepsii, ale i některé další neurologické poruchy, prokázala efektivitu v testech na tkáních a u zvířat. Další na řadě by mohli být lidé. Namísto starších terapií pomocí virového vektoru, které v tomto případě upravovaly u zvířat povahu všech neuronů, výzkumníci v nynější práci vyvinuli inovativní formu genové terapie cílící jenom na hyperaktivní neurony.

Voda vzniká ve velkém množství již při formování hvězdné soustavy. Nová studie naznačuje sérii procesů, při nichž se molekuly vodíku a kyslíku spojují již v protoplanetárním mračnu. Na syntézu vody dochází nejprve před vznikem planet, podruhé pak během jejich formování. Nový model vysvětluje, jak může voda vznikat ve velkém nejen na Zemi, ale i jiných objektech. Model dle izotopů odpovídá 1 % až 50 % vody na naší planetě, část vody tedy nejspíše i tak později dorazila v kometách.

Odchytávání vodních par nad mořem by mohlo být zdrojem pitné vody. Studie propočítala, že získávání vodních par ve výšce 100 až 200 metrů nad hladinou na mohlo zásobovat pitnou vodou celá města. Prozatím jde jen o koncept, který bude muset ověřit případný prototyp. Není jasné, nakolik by totiž pitná voda byla skutečně prosta soli v mikrokapičkách. Přesto jde o potenciálně slibnou novou metodu desalinace levnějšími způsoby, než jsou ty současné.

Upravené planetky jsou realistickou možností mezihvězdných cest. Americká studie popisuje proces, jak z rotujících-nafouknutých asteroidů vytvořit kolonie schopné překonání mezihvězdných dálav. Vezměte asteroid, obalte ho uhlíkovými nanovlákny, a poté ho roztočte, dokud se do tohoto „pytle“ nerozpadne na suť. Z materiálu pak vzniká rotující válec s dostatečnou velikostí, aby se tu z umělé gravitace nemotala hlava. Easy peasy! Zatím to má dva háčky – nemáme takto velké pytle z nanovláken, a nemáme takto velké pytle z nanovláken (teoreticky jde o jedinou chybu, alevítejak), nicméně každý velký projekt má někde svůj počátek…

Ozonová vrstva se zaceluje, ukazují výsledky OSN. Během následujících 40 let by mohlo dojít k plné obnově ozonové vrstvy – díky eliminaci 99 % látek poškozujících ji. Připomeňme si, že ozonová vrstva nás chrání před velkou částí škodlivých ultrafialových paprsků dopadajích na Zemi. Na poškození vrstvy došlo během minulého století kvůli vypouštění relativně malého množství ozon poškozujících látek do atmosféry. V 80. letech se však státy shodly nad zákazem jejich používání a to nese i své plody.

Dále hráli

Jediný vzorek DNA ukázal biom Grónska před 2 miliony lety. Podle vzorku směsice různých genomů se na severu Grónska nacházeli mamuti, lišky, ale i směsice stromů (včetně teplomilných) a bakterií. V dobách, kdy byla planeta teplejší, panovaly i na severu Grónska teploty až kolem 19 °C. Ne, neznamená to, že „Grónsko bylo zelené i za vikingů“, odebrané vzorky ledu z Grónska jsou nejméně 100 000 let staré. Studie nynější navíc přímo varuje, že pro adaptace biomů na měnící se podmínky je třeba čas – a nevyjde to vždy. Dnes na severu Grónska totiž už stejný biom nenajdeme…

Značky v nástěnných malbách mohly být formou kalendáře. Naznačuje to studie od amatérského archeologa, podle které by značky mohly být návodem, kdy jakou zvěř lovit. Počet znaků zřejmě odpovídá tomu, v jakém měsíci (dle lunárního kalendáře) probíhá páření toho či onoho zvířete. Vyobrazená zvířata byla typicky těma, které lidé také lovili – krom záznamu radícího, kdy je lov ideální a kdy nikoliv, by tak práce naznačovala i nejstarší známé psané symboly.

POKEC TÝDNE: Žákům by prospěla schopnost lépe vyjádřit svůj názor, říká ředitelka Eva Kostecká.

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden krom týdne ve vědě s hostem Science Reveal dali videa: první a možná i poslední díl pokecu o geologii, dále pak novinky o antibioticích a historii tolerance laktózy (viz výš), a nakonec spešl demytizaci původu jednoho světoznámého viru (viz níž)…

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]loukota, Oxforská vakcína & hlubinná monstra – Týden ve vědě 23. až 29. listopadu 2020 – VĚDÁTOR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama