Rok ve vědě: První pacient na světě dostal prasečí srdce. A pak zemřel

TLDR: V roce 2021 jsme tu měli podobný pokus s ledvinou, ale zdá se, že zvířecí orgán upravený tak, aby nevyvolával imunitní reakci, jde kupředu pekelně rychle! To ovšem neznamená, že má vždy dobrého konce. Oznámení tuna.

Tadá!

Letos v lednu přišla velká věc na poli tzv. xenotransplantací. První člověk se dočkal srdce od geneticky modifikovaných prasátek, kterým byly odstraněny proteiny vyvolávající okamžitou imunitní odezvu imunitního systému.

Původně tahle technologie v roce 2020 vznikla jenom pro lidi, kterým konzumace vepřového způsobuje alergii. Ale vloni vědátory napadlo, že by to mohlo řešit nejenom problémy masožroutů, ale i problémy nedostatku orgánů. A nyní tu máme tuto přelomovou aplikaci!

Americká FDA transplantaci oznámenou v lednu 2022 schválila jenom jako poslední řešení v případě, že pacientovi doslova dochází dech, a po ruce není žádný jiný vhodný lidský transplantát – popřípadě není pacient vhodný pro tradiční lidský transplantát. Což může být snazší, než jak to vypadá na první pohled. Mnohdy se může třeba stát, že v okolí vašeho města nehavaroval zrovna žádný motorkář vašich rozměrů, takže ačkoliv teoreticky je k dispozici „srdce navíc“, v praxi je vám jakožto konkrétnímu pacientovi dané srdéčko na dvě věci.

Aplikace prasečích orgánů by tohle mohla nadobro změnit! Tedy, pokud si odmyslíme, že lednový průlom neměl dlouhého trvání…

Tohle meme používám už pár let... A za tu dobu výzkum dost poskočil. Zdroj: Česká televize, vlastní
Tohle meme používám už pár let… A za tu dobu výzkum dost poskočil. Zdroj: Česká televize, vlastní

Zatím je furt brzo na oslavičku

Ačkoliv transplantát nezpůsobil okamžité odmítnutí, jeho příjemce o dva měsíce později přesto zemřel vlivem infekce – pravděpodobně infekce přenesené spolu s orgánem samotným. Celé odvětví xenotransplantací od té doby prochází dalším výzkumem. Problém je, že infekce prasečím virem je pacientů po transplantaci dvojnásob riziková – jsou totiž sami na imunosupresivech.

Aby transplantáty byly úspěšné, nemůžou jednoduše udržet pacienty naživu pouhé měsíce po zákroku, ale řadu let až několik dekád. A momentálně zkrátka a jednoduše nevíme, jestli se podaří u příjemců zvířecích orgánů zlepšit metodiku jejich péče (zejména vybalancování imunosupresiv během infekcí) na takovou požadovanou úroveň.

To je momentálně jenom potenciální černý scénář, který se může a nemusí vyplnit. Pozitivní naopak je, že Bennettův transplantát až do jeho smrti fungoval velmi dobře – což naznačuje, že nebýt infekce, mohl tu s námi Bennett ještě být. Na druhou stranu, bez imunosupresiv si momentálně xenotransplantaci nelze dost dobře představit, takže možné je momentálně vše: jak úspěšné pokračování terapie u dalších pacientů, tak i možnost, že neslavného konce se dočkáme i u nich.

Zápletka pokračuje

Navzdory neznámým a navzdory nejisté budoucnosti je však alespoň momentálně rozhodně důvod k mírnému optimismu a zvedání si čelistí z podlahy. Jestli jste dnes 10. ledna 2022 vstávali s tím, že nevíte, co zajímavého tento rok přinese, pak vám gratuluji!

Letos jste totiž dost možná prožili extrémně významný pokrok v medicíně, jehož plody budete s určitou pravděpodobností i vy sami jednou koštovat…

[Ladislav Loukota]

Víc o pokroku umělých orgánů tuna:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama