Nový krevní test rakoviny jater se vyznačuje vysokou přesností

TLDR: Vzorky krve analyzované strojovým učením DELFI se osvědčily v testu u víc jak 700 pacientů. Studie hír.

DELFI promluvila

I když jsme tu měli krevní testy na rakovinu jako téma nedávno, jde o téma hodné konstantního upozorňování. Rakovina jater je totiž furt celosvětově jednou z hlavních příčin úmrtí na nádorová onemocnění. Odhalení osob s vysokým rizikem, jako jsou nešťastníci cirhózou a virovou hepatitidou, může sice již dnes zlepšit míru přežití, ale současné screeningové metody mají k dokonalosti daleko. Vynaspravit by to mohl test nazvaný DELFI, který vyzkoušeli vědátoři z Johns Hopkins Kimmel Cancer Center.

DELFI odkazuje krom nějaké dávné věštírny na „zkratku“ DNA EvaLuation of Fragments for early Interception, což indikuje, že využívá strojové učení k analýze vzorků krve na známky rakoviny. Algoritmus identifikuje fragmentační změny v DNA nádorových buněk, které se vylučují do krevního oběhu. Autoři nové studie použili technologii DELFI k detekci hepatocelulární rakoviny (HCC), čili formy jaterního raka, v celkem 724 vzorcích krevní plazmy odebraných lidem v USA, EU a Hongkongu.

Výsledkem je zřejmě první analýza fragmentace genomu ověřenou nezávisle na sobě ve dvou vysoce rizikových populacích a napříč rasovými a etnickými skupinami s různými příčinami rakoviny jater! Včasné odhalení je přitom zásadní – pozdně objevená rakovina jater je setsakra obtížně léčitelná. Na rozdíl od memů přitom rakovina jater zprvu nebolí…

Ano, screening rakoviny jater lze už fčil provádět pomocí různých testů, ale preventivní jaterní biopsie má k pohodlnosti krevních odběrů rozhodně daleko. Rakovina jater je navíc v časném stadiu je často bezpříznaková, takže je pro pacienty obtížné ji včas odhalit…

Rakovina "naštěstí" nebolí. Zdroj: Marvel
Rakovina „naštěstí“ nebolí. Zdroj: Marvel

Nejužitečnější pro prevenci

Krevní testy jako forma screeningu by tedy rozhodně byly užitečné. A podle nové studie i poměrně přesné.

U osob se středním rizikem odhalila DELFI rakovinu jater v raném stadiu s 88% citlivostí a 98% specifičností – což znamená, že téměř nedochází k falešně pozitivním výsledkům. Výsledky testů provedených na vzorcích odebraných pacientům s vysokým rizikem HCC ukázaly, že test má pro detekci rakoviny citlivost 85 % a specifičnost 80 %. V zásadě by tedy DELFI byl nejvíce užitečný právě pro preventivní screening.

U jedinců bez rakoviny bez cirhózy nebo virové hepatitidy (medián skóre DELFI 0,078, resp. 0,080) bylo skóre nižší. Ve vzorcích z USA/EU byl však medián skóre DELFI u 75 pacientů s HCC 5-10krát vyšší, přičemž vysoké skóre bylo zaznamenáno u všech stadií rakoviny, včetně časného stadia (skóre DELFI pro stadium 0 = 0,46, stadium A = 0,61, stadium B = 0,83 a stadium C = 0,92). Test dále odhalil fragmentační změny v genomech rakoviny jater, včetně oblastí spojených s aktivitou specifickou pro játra.

Ani krevní testy nádorových onemocnění tedy neznamenají, že jsme „vyléčili rakoviny“. Nejsou bezchybné, nejsou univerzální, nejsou prozatím ani dostatečně levné. I vědátoři nynější práce podotýkají, že testy bude nutno, inu, otestovat na větším vzorku v rámci navazující studie. Přesto se skrze práce, jako je tato, posouváme blíže největší změně v odhalování nádorových chorob za několik posledních dekád.

Dostupnost screeningu rakoviny jater a neoptimální výkonnost testů způsobují, že se testuje méně než 20 % vysoce rizikové populace. Nový krevní test již nyní podle výsledků aktuální studie zdvojnásobuje počet odhalených případů rakoviny jater, čímž zvyšuje i šance na včasné odhalení choroby. Aplikace testů do reálné klinické praxe je trochu jiné téma – je ovšem znát, že se k ní blížíme.

Rakovina v průběhu věku. zdroj: UK Cancer Research

Další studie

Až do několika posledních let byla vize krevních testů nádorových onemocnění brána za příliš složitý úkon – teprve příchod strojových učení, které se zvládají prohrabovat kvanty dat sekvenovaného genomu znamenal, že na procházejí jednoho vzorku není potřeba hangár plný vědátorů.

Strojová učení mají navíc tu výhodu, že se mohou s časem zlepšovat. Aktuální výsledky přesnosti tak nemusejí mít stejné hodnoty navždy. Ale to už bude téma pro nějakou jinou studii a jiné úvahy.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama