Jsou GMO plodiny bezpečné? Zeptejte se Nobelistů

TLDR: GMO vás nezabije, pokud bude mít minimální nutnou regulaci. U nás se jeho ignorováním jenom připravujeme o lepší možnosti (zatím), jinde kvůli tomu umírají lidi. Otevřený dopis hír.

Dneska o GMO

Kolem geneticky modifikovaných organizmů, a především potravin, neustále panuje hysterie a propaganda plná emocí, polopravd a lží – tak se již před časem vyjádřila v otevřeném dopise partička nýmandů známá jako laureáti Nobelových cen! A jejich zpráva nebyla pro odpůrce transgenních plodin alias „GMO“ příliš přívětivá.

Společnost je ve zkratce ohledně tématiky GMO značně rozpolcená – a podle stovky Nobelistů také značně zmanipulována organizacemi, jako je Greenpeace. Ve zkratce totiž platí, že technologie předávání genů mezi druhy není sama o sobě problém. Dopis laureátů byl proto věnován nejen Greenpeace, ale i vládním činitelům po celém světě.

V listě obhajují genetické modifikace a obviňují Greenpeace z šíření dezinformací. Uvádějí, že odpůrci GMO v podstatě stojí v cestě dodávání potravin těm, kteří je potřebují – geneticky modifikované plodiny totiž zvyšují šanci úspěšného vypěstování při extrémním suchu či naopak extrémních deštích či zvyšují nutriční kvality jinak monotónní stravy. Tak se děje v řadě subtropických a tropických zemích. Greenpeace například ještě pořád brojí proti tzv. Zlaté rýži.

Tahle geneticky modifikována rýže je de facto obohacena o vitamín A, může tak pomoci (pomáhá, kde je povolena…) lidem v jihovýchodní Číně či Africe, kde množství lidí umírá kvůli nedostatku přísunu vitaminu A. Vlivem jeho nedostatku, následné slepoty a jiných komplikací je odhadováno, že ročně zemře přes 120 až 250 tisíc dětí.

Problémem dnes již z nutričního ohledu totiž nejsou „tradiční hladomory“, ale podvýživa, která zhoršuje a podlamuje zdraví milionů lidí. Snižuje tak i jejich šance na plnohodnotný a produktivní život. Jinými slovy, výsledkem je začarovaný kruh.

Vo co go?

Vědci v dopise rovněž uvádí, že doposud se neprokázaly absolutně žádné komplikace jak u lidí, tak u zvířat, které by byly spojené s konzumací GMO plodin. Upozorňují také na to, že GMO jsou buďto stejně bezpečné nebo dokonce bezpečnější, než rostliny získané některými jinými biotechnologickými postupy. Kdo ví, jak genom funguje – a že několik genů tam či onam typicky nemá zásadní vliv na celý organismus, ten není šokován.

Richard R. Roberts, vítěz Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu z roku 1993, dokonce uvádí, že někteří rostlinní biologové se po natolik intenzivním napadání ze strany aktivistů a veřejnosti rozhodli u problematiky GMO rostlin raději mlčet nebo dokonce totálně opustit danou problematiku.

Zásadní argument často zní: GMO není přirozené, šlechtění ano. Inu, když pomineme, že na tom, jak lidé zacházejí se šlechtěním, není přirozené lautr nic (v přírodě se sám prostě většina toho, co s rostlinami a tvory děláme, nikdy nestane – proto nevypadá mnoho vlků jako mopsíci), není to ani pravda. Přenos genů napříč druhy existuje přirozeně díky bakteriím a virům.

Zcela přirozeně takto vznikly nejtypičtěji batáty, které „vznikly“ v dnešní podobě díky přenosu genů od bakterií. Tento mechanismus ale za 3+ miliardy let nejspíše vylepšil řadu tvorů a zřejmě sehrál i významnou roli v evoluci jako takové. A dnes jsme se tohoto mechanismu naučili sami využívat úplně stejně, jako jsme před 10 tisíci lety začali do té doby nepřirozeně kultivovat divoké plodiny.

Protože proč konzumovat banány které odolávají plísním (a navíc jsou detailně prozkoumány), když můžeme použít chemické postřiky? A ano, specifické transgenní technologie omezující potřebu pesticidů už skutečně máme. Stejně jako máme i technologie pro zvýšení výnosů. Co naopak nemáme, je možnost, že čistě organické zemědělství by mohlo uživit globální populaci – ledaže by mělo způsoby, jak pěstovat silnější a efektivnější plodiny

Nakonec GMO a trendy lokální „bio“ pěstování nemusejí jít proti sobě, ale naopak se podporovat. #letthemeatcake

Globální kontext

I „green“ lidi je ostatně možné přesvědčit o přínosech GMO. Veřejnosti je například známý případ anglického novináře a ekologického aktivisty Marka Lynase, který mnoho let bojoval proti GMO. V roce 2008 však veřejně přiznal, že i když strávil roky útokem na GMO, ve skutečnosti si o nich neudělal žádný pořádný výzkum, problematice z biologického hlediska vůbec nerozuměl a jen psal o tom, co je mezi radikálními ekology „in”.

Abych byl fér, Greenpeace dlouhodobě tvrdí, že chce nedostatek pestré stravy řešit spíše podporováním lokálních farmářů a dalšími fajn nápady. Což by jistě jednou mohlo fungovat – ale než taková báječná budoucnost zavládne, bylo by asi možná dobré redukovat oběti na životech již dřív! A nejde jenom o jihovýchodní Asii a Zlatou rýži.

Evropa je dnes praktická jediná velká zóna, která zakázala pěstování GMO plodin. Další oblasti na světě (Turecko, Kyrgystán, Saudská Arábie, Belize, Ekvádor, Venezuela) zakazující pěstování těchto plodin sice existují, ale jsou v globálu v minoritě. Ale – aby to bylo rozvernější, import řady GMO plodin (za účelem krmení chovné zvěře) do zemí EU často zakázán není. Jenom se u nás nesmí pěstovat.

Tím apriori neříkám, že GMO nelze zneužít. Ani neříkám, že všechny společnosti provozující GMO jsou super. Ani neříkám, že nemá smysl určitá rozumná regulace. Pokud někdo přijde s tím, že chce vypěstovat volně se krajinou šířící rajčata s tváří Hitlera, asi bude fajn, když to někdo bude moct zakázat.

Nic moc se nezměnilo

Ale tím, že se ochuzujeme o možnost efektivnějšího zemědělství, se ochuzujeme o kompetetivnost na globálním kolbišti. Prakticky totéž by šlo napsat také o jaderné energetice, a bohužel většina textu výše by v jejím případě zněla ve velmi podobném duchu. Ne, není to dokonalé – ale ano, výhody jasně převažují, a zákazem celé technologie jako takové si jenom sami sobě škodíme.

Na závěr napíšu takové zásadní odhalení – onen dopis laureátů vyšel již v roce 2016, stejně jako již tehdy vyšla část tohoto textu. Navzdory jedné pandemii a významné válce se ale od té doby prakticky nic moc nezměnilo s jednou výjimkou – Zlatá rýže je sice už povolená k pěstování v jihovýchodní Asii, ale Greenpeace stále ostře protestuje proti jejímu nasazení.

Další hejt nemá smysl, stovka laureátů Nobelovy ceny vše řeklo líp, než budu kdy moct já.

[Gabča Gabčová, Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama