Geneticky upravení škůdci by mohli být budoucností zemědělství, jen jim vychytat mušky

TLDR verze: Společnost Oxitec upravila zápředníčka polního k vyšší neplodnosti. Genetická modifikace slibuje nové metody boje se zemědělskými škůdci – něco podobného s komáry však v minulosti přineslo rozporuplné výsledky. Studie tu.

Nápad jako od Umbrelly?

Sodoma, Gomora, Vědátora! Vždyť to zní jako nápad z dílny Umbrella Corporation těsně před tím, než dojde na vývoj zombie virů! Geneticky upravení škůdci? Co jim ti koumáci zase způsobili? Zvětšili svaly víc jak nadopovanému bodybuilderovi?? Přidali možnost střílet z očí lasery??? kOdo jYm tO pOvOlIl??§§

Tak, když jsme si teď na úvod vystříleli snad veškerou obligátní porci morální paniky, pojďme si říct, že čem se nová genetická modifikace od Resident Evilu poněkud liší… a proč nad jejím přínosem přesto musím tak trochu pokrčit rameny!

Jak přibližuje nová studie pod vedením Anthonyho M. Sheltona z Cornell University ve spoluprací se společností Oxitec, cílem vědátorů je vyvinout kmeny hmyzáků, které limitují výslednou populaci. Metodou k tomu je genetická modifikace, díky níž část populace hmyzáků předčasně zemře ještě před narozením. Tato dílčí sterilita indukovaná geny je jenom dočasná – právě protože její nositelé jaksi po čase vymřou. Platí to i pro nový geneticky vyšlechtěný druh zábředníčka polního jménem OX4319L.

Tento hmyzák si rád a často pochutnává zejména na košťálech, což z něj v očích zemědělců činí nepříjemného škůdce. Doposud se proti zábředníčkovi používaly pesticidy, jejich efektivita však klesá a lidé je mají stále častěji v nemilosti. Oxitec proto přichází se svou GMO zábředníčkem, který by mohl limitovat populaci škůdců jednodušší metodou. Oxitec již OX4319L otestoval v laboratoři i limitovaných polních podmínkách a domnívá se, že by jeho GMO hmyzáci mohli mít pro zemědělství velký potenciál.

Snaha omezovat vliv škůdců jinak než pesticidy je obecně na vzestupu, a rozhodně může mít i velmi sympatickou podobu. Může se ale něco podobného podařit i skrze genově indukovanou sterilitu? Možná ano, ale po několika posledních letech je dobré mít v kapse připravenou jistou porci skepse

Dvakrát do stejné řeky…

Je totiž otázkou, kolik transgenní, sebelimitující se hmyzáci skutečně pro jednodušší zemědělství udělají. Pro Oxitec totiž rozhodně nejde o první vypuštění podobné várky upravených živočichů. A starší snahy vyšly… tak nějak k pokrčení rameny.

Možná si totiž pamatujete na moje starší články, v nichž v roli ústřední hvězdy hrály Oxitecem geneticky upravení komáři/moskyti. Princip je i u nich totiž v zásadě stejný podobný – limitovat populaci (nikoliv ji zcela vyhubit) skrze infanticidní samice. Ne snad, že by nebohé paní komářice genetická modifikace donutila udusit malé larvy polštářem. Upravený kmen OX513A však rovněž disponuje geny, které způsobí předčasnou smrt další generace larev.

Oxitec jejich vypouštění poprvé vyzkoušel na Kanárech už v roce 2016, efekt byl však pramalý. Poté došlo na vypuštění další várky v roce 2018… A efekt byl opět rozporuplný. Jak jsem totiž sepsal loni v září, nejprve populace komárů v místě vypuštění skutečně poklesla! Ale po roce a půl nejenže se vrátila na původní cifry, ale transgenní komáři přenesli své geny do širší komáří populace!

Ukázalo se totiž, že malá část z upravených komárů své „sebevražedné“ geny překonává! Jako v Jurském parku si tak život našel cestu – oproti Jurskému parku je však tempo množení komárů podstatně rychlejší. Redukce komáří populace přitom měla za následek poněkud nežádoucí a eticky kontroverzní situaci, protože přeživší upravení se zřejmě smísili i s komáry neupravenými. Modifikovaný genom se tak dostal mimo původní kontrolovaný rámec.

Asi nemá smysl psát, že riziko, že se geny kmene OX513A nějakým způsobem vymknou kontrole a přenesou se na lidi anebo naopak způsobí vznik Komárodzilly, je astronomickomicky nepravděpodobná. Ale o to, že Oxitec nezpůsobí apokalypsu, vlastně nejde. Problém je už skutečnost, že se nasazení nevyvinulo dle plánu a na neplánovaný přenos genů vůbec došlo.

Není k dispozici žádný popis fotky.

Proč to zkoušet dál?

Na druhou stranu, je nutné jedním dechem zmínit, že v principu není podobná kontrola populace nic nového. Prováděla (a provádí – třeba v boji se zikou) se třeba i sterilizací hmyzáků s pomocí radioaktivity, takže rámcově o lidi neplaší o nic méně. I toto nasazení přitom mělo spotřební lhůtu, po níž se populace zase vrátila nahoru. A, kdo ví něco o vlivu radiace na DNA, je mu jasné, že genové mutace samozřejmě vznikaly i touto cestou, jenom ještě méně kontrolovaněji.

Polní testy Oxitecu se navíc provádějí v limitovaném nasazení, právě aby došlo na vychytání neočekávaných mušek. Metaforicky i doslova.

Je jistě otázkou, zdali se raději nevrátit ke komplikovanějším metodám omezené populace škůdců, které však nesmrděly rizikem nežádoucího přenosu genů. Problémem není ani tak vytvoření superkomárů, ale rizika, že se populace vůči metodám své kontroly stane rezistentnější. Jinými slovy, že to, co jsme proti ní jednou nasadili s jistým efektem, proti ní už nebudeme moct znovu (a snad lépe) nasadit. Protože biočichové už metody, které proti nim kdysi zabraly, sami překonali.

V čem je to problém krom akcionářů Oxitecu? Pro kritiky geneticky indukované neplodnosti by se tím sice leccos vyřešilo – a pořád bychom měli tu radiaci nebo jiné metody v záloze. Ale mohli bychom si tak přivřít cestu k dlouhodobějšímu řešení řady nepříjemných budoucích situací. Nejen podle WHO totiž představuje kontrola populace škůdců jednu z nejslibnějších metod omezení či eradikace tropických chorob! Totéž platí i pro limitování role škůdců v zemědělství. Čím efektivnější ona kontrola bude, tím lepší budou i výsledky.

Doufám, že vám teď kontextová reklama prodává letenky do trop.

Víc přístupů, víc ví

Některým čtenářům se teď možná rosvítí kontrolka pro argumentaci, že tropické nemoci či hladomory „kontrolují“ i lidskou populaci, což je určitou obskurní environmentální optikou dobře. Tropické nemoci ale s přibývajícími teplotami budou zasahovat stále větší segment lidské populace, a totéž může platit s horším pěstováním dnešních plodin i pro hladomory. Přinejmenším tropické nemoci můžeme je časem nejspíše očekávat i v našich končinách!

Až bude malárie nebo dengue tradiční chorobou i v Česku, povíme si znovu bez pokrytectví, jak parádní tropické choroby skutečně jsou…

Ačkoliv tak informace o tom, čeho genetická modifikace u hmyzáků (ne)dosáhla, vypadá na první pohled jako nový arzenál korporace Umbrella, její cíl je bez přehánění opačný. Jestli s omezením chorob či zemědělských škůdců něco udělá Oxitec anebo transgenně indukovaní sterilita jako forma populační kontroly škůdců, to už ale hergot nevím! Ale není asi překvapivé, že vědátoři nesedí na peci a zkoušejí v boji proti chorobám nej(h)různějším metody!

[LL]

Mám velmi rád GMO a napsal jsem o tom řadu textů, ale je dobré mít očekávání správně nakalibrovaná…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze