Artemis & Omniviry – Týden ve vědě 14. až 20. listopadu 2022

S prvním sněhem přichází i lavina nových vědátorských objevů – v čele s návratem k Měsíci!

46. týden ve vědě roku 2022! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní
46. týden ve vědě roku 2022! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní

Odstartovala mise Artemis-1, první nová velká mise k Měsíci. Startem mise na špici rakety SLS „vyhrála“ NASA nevypsaný závod vůči startu Starship. Artemis-1 je automatický test lodi, ale také demonstrace schopností vůbec se o návrat k Měsíci snažit. To celé dává signály o plánu NASA jen měsíc (ehm) před nynějším termínem prvního orbitálního startu Starship. A proč nejde nutně jen o slepou uličku´?

Krevní testy na rakovinu jsou blíže běžné klinické realitě. Krevní testy na řadu typů rakovin již existují. Aby se staly spolehlivější a dostupnější, bude však třeba víc než jen vědy. Americký kongres momentálně řeší, jestli bude GRAIL testy hradit ze zdravotního pojištění Medicare, což by mohlo takový proces značně uspíšit i v Evropě.

Pozorovali jsme spojení dvou různých virů do jednoho hybridního. Lidský respirační syncytiální virus (RSV, angl. Human respiratory syncytial virus) a chřipkový virus se ve studii samovolně spojily do hybridu. Lidské plicní buňky byly vystaveny působení obou virů i každého viru zvlášť jako kontrolní skupina. Paleta mikroskopických technik pak odhalila vláknité struktury odpovídající hybridu částic obou virů.

Neandertálcům bylo zřejmě osudné křížení s lidmi. Mnozí kříženci obou druhů byli zřejmě méně plodní či neplodní. Ti, kteří měli více štěstí, pak zůstali s lidmi. Z genomické analýzy vyplývá, že neandertálci se rádi křížili s lidmi. To nakonec mohlo vést k erozi jejich vlastní původní populace. Neandertálci se tak v zásadě „vpili“ do našeho druhu.

IBM zveřejnilo zatím nejvýkonnější kvantový čip se 433 qubity. Jmenuje se Osprey a pokračuje v trendu zvyšování počtu qubitů. Dosavadním rekordmanem byl čip Borealis s 216 qubity. Kvantové počítače začínají být běžnější realitou s každým takovým čipem! Připomeňme, že jejich hlavní gró není v konkurování křemíkovým počítačům, ale rapidním zlepšení možností simulovat chemické a fyzikální procesy, popřípadě v kryptografii.

Hmotnost černých děr je zřejmě ve stavu kvantové superpozice. Pokud se výpočty fyziků potvrdí, naznačuje to, že černé díry mohou mít několik různých hmotností zároveň. Černé díry jsou co do svého pochopení složité nejen kvůli tomu, že za horizontem událostí jsou nám skryty. Jejich značnou nevýhodou je i skutečnost, že se v nich kombinuje relativita (popisující makrocelky vesmíru) a kvantovka (popisující subatomární chování), které se dosud nepodařilo uspokojivě skloubit.

Druhá liga

Nový dekarbonizační komplex z atmosféry ročně odsaje 500 tisíc tun CO2. Zařízení má vzniknout v USA a bude 120x větší než dosavadní podobné antifabriky. Paradoxně jej vyrábí petrolejářská společnost. Jeho přínos ekologii je tedy otázkou. Dekarbonizace funguje – umí ji pomalu dělat třeba stromy. Podobné filiálky jsou však potenciálně rychlejší a efektivnější. Pokud jsou však poháněny energetickým mixem obsahujícím uhlí anebo i plyn, pořád do atmosféry uhlíku nepřímo přidávají, než kolik ho přímo odebírají. Bez bezuhlíkové energetiky (OZE, jádro) jsou tak podobné projekty momentálně nedostatečným řešením.

Česká práce odhalila protein významný pro autoimunitní nemoci. Protein interleukin17 hraje důležitou úlohu v imunitní odpovědi organismu a rozvoji některých autoimunitních nemocí. Jeho odhalení bylo mohlo napomoct při studiu rozvoje a potenciálních terapií pro léčbu autoimunitních chorob. IL-17 byl znám déle, jeho dosud neznámý receptor nyní odhalil Ústav molekulární genetiky AV ČR.

Co a jak v kosmu dělá tajný vojenský raketoplán X-37B? V sobotu 12. listopadu přistál na letišti SLF na Kennedyho kosmickém středisku armádní miniraketoplán X-37B. Na oběžnou dráhu startoval 17. května 2020 a jeho mise tak trvala dlouhých 908 dní, 21 hodin a 8 minut. Co tam mohl dělat, je více méně neznámé – ale lze o tom spekulovat.

ROZHOVOR TÝDNE: Pečujme o citlivost lidského ucha, říká Michal Rataj, udební skladatel. Vystudoval hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a skladbu na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění u Ivana Kurze a Milana Slavického.

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali videa: krom týdne ve vědě s JaRonem a Fasou také kraťas o tom, jak vidí českou hymnu AI, shrnutí mise Artemis-1, živák s Janem Spratkem o stejné misi a nakonec rovněž novinku o nejstarší známé jeskynní malbě v Americe.

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]loukota, Oxforská vakcína & hlubinná monstra – Týden ve vědě 23. až 29. listopadu 2020 – VĚDÁTOR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama