Alzheimera může spustit zřejmě infekce dvěma běžnými viry
TLDR: Již delší dobu se zdá, že bakterie i viry se mohou významně podílet na spuštění neurodegenerativní Alzheimerovy choroby. Studie tuna.
Alzheimer zase jinak
Vědci z Tuftsovy univerzity a Oxfordské univerzity skrze svou nově provedenou sérii experimentů na modelových mozcích přinesli další důkazy pro hypotézu, že viry způsobující plané neštovice a herpes mohou společně způsobit Alzheimerovu chorobu.
Byť je toto téma stále předmětem bádání a debat, nová studie přinesla argumenty pro hypotézu vlivu patogenů na mozkové zdraví. Prokázala totiž, že přítomnost dvou virů v tandemu může podporovat nadbytek proteinů zodpovědných za vznik mozkových plaků charakteristických pro Alzheimerovu chorobu.
Potenciálnímu spojení mezi virem oparů herpes simplex (HSV-1), a Alzheimerovou chorobou byla již v průběhu posledních let věnována zvýšená pozornost. Nejenže byla jeho DNA nalezena ve vysokém množství v mozku starších lidí, ale ti, kteří mají gen spojený s Alzheimerovou chorobou, mohou mít také zvýšené riziko vzniku tohoto onemocnění, pokud mají právě HSV-1.
Dodejme, že podobně jsou v podezření také jiné patogeny, ale to nechme s ohledem nynější práci stranou a vraťme se k virům.
Panuje hypotéza, že podobně jako herpes virus může i virus planých neštovic varicella-zoster po léta dřímat v nervových buňkách a později v životě se objevit a způsobit spoušť v podobě pásového oparu. Přesný mechanismus vlivu virů na zdraví mozku však není zatím znám.
Je možné, že Alzheimer může být spuštěn zánětem vlivem přítomnosti virů v nervových buňkách. Pásový opar nicméně u lidí typicky propuká zřídkakdy více než jednou nebo dvakrát za život. Předpokládalo se tedy, že to nestačí na to, aby to způsobilo Alzheimerovu chorobu.
Stále výrazněji se ale zdá, že herpes v tom nemusí být sám. Populační studie na Tchaj-wanu, ve Velké Británii, Jižní Koreji a v USA například naznačují, že očkování proti opakovanému výskytu viru varicella-zoster v podobě pásového oparu například snižuje riziko demence.
Mozek, který není mozkem
Aby vědci získali lepší představu o tom, co se může dít, vytvořili prostředí podobné mozku v šest milimetrů širokých houbách ve tvaru koblihy z hedvábného proteinu a kolagenu. Tyto modelové pseudomozky byly osídleny kmenovými buňkami, z nichž vyrostly funkční neurony, a podpůrnými tkáněmi zvanými gliové buňky. Ty pomáhaly udržovat neurony naživu a v dobré kondici.
Když byla modelová mozková tkáň infikována pouze varicella-zosterem, nebyly zjištěny žádné známky nárůstu charakteristických proteinů Alzheimerovy choroby tau a beta amyloidu.
Pokud však neurony již obsahovaly také spící virus herpes simplex, vystavení viru varicella-zoster vedlo k reaktivaci viru herpes. Po tomto dvojím útoku následoval dramatický nárůst proteinů tau a beta-amyloidu spojených s Alzheimerovou chorobou a také zpomalení signálů neuronů.
Proteiny beta-amyloidu se mohou v mozku hromadit v podobě plaků, což jsou abnormální shluky bílkovinných fragmentů, které narušují nervovou signalizaci. Tau je protein, který obvykle udržuje mikrotubuly v přímých liniích. U lidí s demencí se tau stává vadným a mikrotubuly se začínají kroutit a zamotávat, čímž buňkám chybí živiny.
Příspěvek k debatě
Jak bylo zmíněno, o tom, jak se tyto dva proteiny podílejí na vzniku Alzheimerovy choroby, se stále vedou diskuse. Důvodem je skutčnost, že léky zaměřené pro tlumení tvorby plaků nesplnily očekávání. Není tedy jasné, jestli plaky nejsou jenom symptom, nikoliv příčina Alzheimera. Rozhodně ovšem platí, že plaky jsou charakteristickým znakem onemocnění, jasným signálem – že se něco pokazilo.
Ačkoliv je nynější práce velmi specifická a nejde automaticky o potvrzení hypotézy u lidí, faktem je, že in vivo se prostředí mozku velmi špatně zkoumá. Nejde tedy o ultimátní důkaz – ale další významný příspěvek k debatě.
Vzniklo původně pro Mudrstart.cz.
[Ladislav Loukota]
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]