Lymskou boreliózu zřejmě prodělalo až 14 % světové populace

TLDR: Střední Evropa je globálním rekordmanem v lymské borelióze, naznačuje zatím nejrozsáhlejší studie na základě dat 190 tisíc lidí. Studie tuna.

Rekordní tuzemsko

Rozsáhlá studie 160 tisíc lidí naznačila, že onemocnění lymskou boreliózou podstoupila významná část světové populace – až 14,5 % lidí bylo někdy infikováno bakterií Borrelia burgdorferi přenášenou kousnutím klíštěte.

Ačkoliv je lymská borelióza jen zřídka smrtelná, může vést k příznakům podobným chřipce včetně svalových bolestí, kloubních bolestí, bolesti hlavy, nevolnosti a zvracení. Zarážející je také skutečnost, že nejvíce nemocných bylo detekováno ve střední Evropě.

Právě naše končiny jsou z hlediska lymské boreliózy nejrizikovější. Nemoc byla nejčastěji detekována u mužů starších 50 let, kteří žijí na venkově.

Zatím nejkomplexnější a nejaktuálnější přehled světového rozšíření této choroby vychází z dat 89 dalších studií. Po střední Evropě se jako další nejvíce riziková ukázala oblast východní Asie (15,9 % nakažené populace) a východní Evropa (10,4 % populace). Nejméně bylo naopak lymské boreliózy k vidění v Karibiku (2 % populace).

Ve srovnání s dřívějšími studiemi se zdá, že za posledních 12 let se počet lidí s lymskou boreliózou zdvojnásobil. Pravděpodobné důvody tohoto nárůstu zahrnují delší a sušší léta vlivem klimatických změn, migraci zvířat, ztrátu životního prostředí a „stále častější kontakt s domácími zvířaty“.

Čekání na vakcínu

Studie dále zjistila, že největší riziko kousnutí infikovaným klíštětem hrozí zemědělcům a pracovníkům, kteří pravidelně přicházejí do styku s hostitelskými zvířaty, jako jsou psi a ovce.

Autoři nicméně upozorňují, že údaje mohou být zkreslené v regionech, kde je borelióza endemická. Zdravotníci v těchto oblastech totiž častěji provádějí pravidelné testy na přítomnost protilátek než v regionech, kde je méně častá.

Lymská borelióza je dnes léčitelná s pomocí antibiotik, ve vývoji je také nová vakcína – podle dosavadních testů s vysokou efektivitou. Jinou nemocí přenášenou klíšťaty je naopak klíšťová encefalitida, která je co do nebezpečnosti rizikovější – a proti té existuje očkování dlouhodobě.

Navzdory schopnosti léčby antibiotiky je – jako u mnoha nemocí – stále významné rozeznat rizikové symptomy včas. Pokud se lymská borelióza nepodchytí včas, může vzniknout celá škála problémů. TO není snadné právě kvůli počátečním příznakům, které jsou podobné celé plejádě jiných chorob.

Několik starších pokusů o vakcínu na boreliózu už proběhlo – nejslavněji LYMErix z roku 1998. Jeho nástup však koreloval s údajným vyvoláním autoimunitní choroby u části vakcinovaných – ačkoliv další vyšetřování FDA a CDC neodhalilo, že by tvrzení o podobných vedlejších účincích mělo váhu, oheň už byl na střeše a prodeje LYMErix šly ke dnu.

Mark Klempner a jeho tým z Massachussetské univerzity také v posledních letech vymysleli a otestovali nové očkování, která by mohlo lymské borelióze konečně zatnout tipec.

Aktuální vývoj

Pro tuto látku LYMErix paradoxně poskytl základy. Očkování nové jménem Lyme PrEp totiž využívá identifikaci nejvíce efektivních protilátek odhalených právě díky LMErixu. Daná protilátka obsažená v Lyme PrEp je taktéž schopna dostat se do klíštěte když nám saje krev a zabít lymské bakterie již přímo v klíštěti. Jde tedy zároveň o jakési reverzní očkování, které by mohlo redukovat množství lymské boreliózy také u zvířat.

Testování nové látky se již v roce 2020 věnovali vědátoři Akademie věd, a došli k tomu, že protilátky jsou velmi dobře fungující. Vyšlo to alespoň z testů na zvířecích modelech. Nicméně, definitivní závěr stran fungování nové imunizace na české borelie by mohl logicky padnout až z testů na lidech – a ty jsou stále v průběhu.

Byť je nová látka zamýšlena jako záležitost, která by se musela opakovat každý rok, a poskytnuté protilátky jsou totiž jen dočasné, předběžné studie zatím nicméně ukazují úspěšnost celých 100 %. A to platí i při testování proti středoevropské variantě lymské boreliózy!

Vzniklo původně pro Mudrstart.cz.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama