Zemědělství se šířilo nejen kulturou, ale i geny

TLDR: Mapování migrace prvních zemědělců odhalilo víc také o žalostném stavu populací lovců-sběračů. Nová práce opět otevírá debatu o tom, jestli se farmaření šířilo spíše migrací nebo kulturní výměnou. Studie tuna.

Návrat do minulosti

Kdybyste se přesunuli strojem času o 7000 let nazpět do pozdějších českých zemí, mohli byste sledovat postupný příchod nové technologické – a do značné míry i sociokulturní – inovace! Dosavadní populace lovců a sběračů, které žily z divokých plodin i zvířat, najednou s překvapením musely sledovat, kterak v krajině jejich sousedi začínají plodiny (a zvěř) sami kultivovat na jediném místě! Oni sousedé přitom dost často nebyli domorodci, ale návštěvníci z dalekých krajů…

Naznačují to genomy 15 nově sekvenovaných lidí, kteří však žili v období pozdního pleistocénu a raného holocénu – tedy zhruba v éře před 10000 až 7000 lety, kdy se zemědělství rapidně šířilo dávným světem. Po boku 10 genomů dnešních lidí nám DNA tehdejší populace vykresluje daleko složitější obraz populační expanze, úbytku a migrací, než jaké jsme očekávali!

Tým vědátorky Niny Marchi si technikou hloubkového sekvenování posvítil na sérii koster ze střední Evropy, egejské oblasti a několika dalších umrlců odjinud, aby z částečně degradované DNA mohl získat co nejpřesnější obrázek. Tempo proměny genomu při vztažení na dnešek umožnilo spolu s daty z dalších studií odhadnout vývoj i dále do minulosti. A výsledek byl… mírně překvapivý.

V první řadě genom umožnil jít až do období poslední doby ledové před 23000 lety. Před jejím vrcholem se genom lovců-sběračů často mísil napříč velkými vzdálenosti – jinými slovy, lidské skupiny se při putování krajinou často vzájemně ovlivňovaly (#ifyouknowwhatImean) a promíchávaly. A to platilo jak pro Evropu, tak pro oblast Úrodného půlměsíce.

Zemědělci, neasi! Zdroj: Universal/vlastní
Zemědělci, neasi! Zdroj: Universal/vlastní

Ledové kataklyzma

S vrcholem doby ledové ale došlo k rapidnímu poklesu pestrosti, zejména v Evropě. Pravděpodobně velmi nepříznivé podmínky vedly k atomizaci společenstev a tak v podstatě k výraznému zmenšení jejich populace. Co bylo dříve pulzujícím světem to, se proměnilo v prehistorickou verzi Mad Maxe – malé „tlupy“ bojující každá sama za sebe.

To pozměňuje náš pohled na populace lovců-sběračů – dříve se mělo za to, že důvodem nízké genetické diverzity těchto lovců a sběračů byla čistě malá velikost populace. Nyní ale víme, že tomu stav nevznikl jen tak z plezíru, nebo proto, že by se lidi (třeba kvůli nedostatku zdrojů či lenosti) nerozmnožovali tak moc – ale kvůli kataklyzmatu a zhoršení podmínek!

V teplejších obdobích se populace opět zvětšily, přičemž střední skupina soustředěná kolem egejské oblasti a východní skupina kolem Úrodného půlměsíce se vzájemně mísily – než i je oddělilo a dále rozdrobilo chladné období staršího dryasu před 13800 lety. Mělo být však už jenom líp a líp…

Z této smíšené skupiny v centrální Anatolii totiž vznikla před zhruba 12900 lety část prvních zemědělců! Stalo se tak po dalším spojení s evropskými lovci-sběrači a opětovném spojení s populací, od níž se nyní v Levantě oddělili. Ti se pak rozšířili na západ a stali se předky mnoha lidí po celé dnešní Evropě…

Tady vznikal náš dnešní svět! Zdroj: vlastní
Tady vznikal náš dnešní svět! Zdroj: vlastní

Debata pokračuje

To si možná pravidelní vědátorští čtenáři mohou pamatovat z jiné studie pár let nazpět. Studie nynější ovšem k tomu dodává, že první zemědělci osidlující krajinu mohli zřejmě vypadat pro své lovco-sběračské sousedy o dost jinak, než bylo do té doby zvykem. Nemuselo sice jít výhradně o přespolní, výsledek spojujících se evropských populací s migranty z Anatolie ale spíše měl i nějaký vliv na vnější prvky vzhledu a chování.

Nová práce tak podporuje teorii, že po počátečním rozšíření zemědělství v oblasti Úrodného půlměsíce se zemědělství z této oblasti rozšířilo do Malé Asie a dále spíše prostřednictvím migrujících populací i do Evropy! Nově příchozí lidé se smísili s předchozími obyvateli a/nebo je vytlačili. Co z toho převládalo, není úplně jisté – z toho, že se geny obou populací promíchávaly, se ale zdá, že čistě dobyvačnou povahu zemědělství nemělo.

To, pravda, jde na první pohled trochu proti starší práci. Ta totiž naopak naznačila, že s oblastí Úrodného půlměsíce se lze spojit jen asi 10 % až 20 % genomu. Jinými slovy, nejde jenom o to, že lidé z původního regionu jenom odcházeli (a ve svém cíli dále farmařili), kulturní šíření bylo rozhodně také významný zdroj šíření inovace. Jenom se vědátoři handrkují o tom, co bylo významnější…

Řečeno trochu zjednodušeně: U procesu neolitizace se už delší dobu upozorňuje, že to ve skutečnosti nebyla žádná „neolitická revoluce“. Změny probíhaly postupně, spíše jakýmsi difuzním způsobem a v horizontech generací. Přesto však geny naznačují, že minimálně do určité míry mohl nastat okamžik, kdy se opravdu „starší“ lovci potkali s „novými“ příchozími zemědělci. Nebylo to tak všude a nebylo to tak literárně jednoduché všude, ale zcela popřít takové situace asi také nemůžeme.

Reálně budeme mít jasnější obraz až poté, co lehce odlišný obraz obou studií učeše někdo třetí! Prozatím je jasné, že nějakou roli sehrály oba faktory – jak migrace zemědělců do nových oblastí, tak předávání si informací, jak kultivovat plodiny, skrze kulturní výměnu. Odhalit, co bylo významnější, je však už na další téma!

Mapování síření migrací zemědělců prozatím alespoň doplňuje časovou osu celé neolitizace a jejího průběhu v nových krajích. I když nemáme onen stroj času, s pomocí vědátorů a vědátorek se dozvídáme stále víc o tom, jak vznikal svět, v němž dnes žijeme…

[Ladislav Loukota, Petr Zajíček]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama