Spánek umožňuje mozku regulovat emoce, ukázala studie

TLDR: Během spánku se uklidní neurony, které jsou v chodu během bdělosti. To umožňuje další den lépe vyhodnotit mozku různé situace, než kdyby si neodpočinul. Ukazuje to studie na hlodavcích. Práce tuna.

Odpočinek nejen pro tělo

Spánek je esenciální součástí našeho života, a má to svůj dobrý důvod. Stále více studií totiž naznačuje, že noční pauza je nezbytná pro správné fungování našeho mozku. Nejnověji na to ukazuje zjištění propojení spánku a emocí u hlodavců.

Zdá se totiž, že REM (Rapid Eye Movement) faze spánku pomáhá se zpracováním emocí. Naznačuje to sledování toho, jak se liší neuronální aktivita prefrontální mozkové kůry během bdělého stavu vs. během spánku – právě tato část mozku je přitom odpovědná mmj. za kontrolu emocí. A výzkumníci v nové práci odhalili, že zdejší neurony jsou během spánku překvapivě neaktivní…

To na první pohled může působit jako paradox, právě neaktivita neuronů je však zřejmě mechanikou, jakou mozek během spánku vrací emoční reakce na své „základní“ nastavení.

V bdělém stavu jádra mozkových buněk, slavných neuronů, aktivně přijímají signály ze svých vnějších výběžků, tzv. dendritů. Buněčná jádra také známá jako soma tyto zprávy zpracovávají a pošlou do dalších buněk. Takto přesně ovšem nevypadá typická aktivita daných neuronů ve spánku.

Během ní totiž dle pozorování švýcarských vědců klesá aktivita somy, ale namísto toho stoupá aktivita dendritů. Dalo by se to přirovnat k tomu, že soma zpracovává informace, aniž by je posílala dále. Je ale stejně tak možné říct, že také sama soma odpočívá a stabilizuje své biochemické reakce unavené po bdělé aktivitě.

Dendrity se pak podobně „učí“, jaké signály další den předávat dále do somy a jaké nikoliv.

Zpátky do továrního nastavení

Tato pauza somy a učení dendritů má dvojí efekt na soma i na jádro další den – jádro samo vysílá další den méně signálů dále, a dendrity jich méně přijímají a filtrují je pro jádro samo. Celková informační síť mozku se tak díky spánku uklidní mozek může díky odpočinku reagovat znovu ostražitěji, než kdyby se nevyspal.

Bez řádného REM spánku mohou být sítě v mozku „přesyceny“ emočními zprávami, například strachem, což ztěžuje rozlišení důležitých signálů od šumu v pozadí. Pozorování vědci ověřili v sérii experimentů na hlodavcích.

Ukázalo se skutečně, že myšky s potlačenými projevy REM fáze na neurony mají horší schopnost správně vyhodnotit akurátní reakci na potenciální riziko. Nevyspaní hlodavci, zjednodušeně řečeno, na ohrožení často reagovali příliš přehnaně anebo příliš krotce. To by je v přírodě vystavovalo riziku, že je tak či onak zabije nějaký jiný tvor.

Ačkoliv daný mechanismus nebyl prozatím pozorován přímo na lidském mozku či lidských neuronech, daná práce je další v sérii studií ukazujících na to, že pro mozek je spánek přímo kritickým obdobím pro regulaci svého chodu. A díky tomu, že přesněji víme, co konkrétně to znamená, můžeme tato zjištění nejenom lépe poznat – ale také lépe docenit.

Nástroj evoluce

Nakonec krom samotného mozku živočichů je studium biologických pochodů užitečným návodem i pro vědátory snažící se sestrojit mozky digitální. Nikoliv nadarmo pár let nazpět jedna ze studií naznačila, že také umělá inteligence si musí odpočinout, pokud od ní chceme, aby se postupně efektivněji učila.

Znovu se tak ukazuje, že to, co mnozí doposud měli tak trochu za přežitek a projev lenosti, je naopak velmi chytrý nástroj vypilovaný stamiliony let evoluce určený naopak k tomu, abychom mohli podávat co nejefektivnější výkony, když je to skutečně potřeba!

Vzniklo původně pro Mudrstart.cz.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama